Vydělali jste si příležitostným příjmem nad limit? Máte povinnost podat daňové přiznání

Příležitostný příjem upravuje zákon o daních z příjmů, konkrétně § 10, který přivýdělek řadí do tzv. ostatních příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob. Za jakých podmínek je příležitostný příjem osvobozený od zdanění a v jakém okamžiku je již vaší povinností podat daňové přiznání?

• Které příjmy se řadí do příležitostných?
• Maximální výše osvobozeného příležitostného příjmu od zdanění
• Co se neřadí do příležitostného příjmu
• Zaměstnanci s nadlimitním příležitostným příjmem nemohou žádat o roční zúčtování daně
• Jaké vám hrozí sankce za nepodání daňového přiznání?

Do příležitostného příjmu spadají podle zákona:

• příjmy z příležitostných činností,

• příjmy z příležitostného nájmu movitých věcí,

• příjmy ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem, a

• příjmy z provozu výroben elektřiny, ke kterým není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem.

Maximální výše osvobozeného příležitostného příjmu od zdanění

Do konce roku 2023 byl příležitostný příjem osvobozen od zdanění do částky 30 000 Kč. Poplatníci tak v roce 2024 nemuseli podávat daňové přiznání v případě, že jejich příležitostný příjem za rok 2023 nepřesáhl 30 000 Kč.

Od 1. ledna 2024 se výše osvobozeného příležitostného příjmu navýšila na 50 000 Kč. Proto ti, kteří měli v roce 2024 v součtu příležitostný příjem do této částky, nemusejí v letošním roce podávat daňové přiznání za rok 2024.

Pro rok 2025 se výše příležitostného příjmu nijak neměnila, proto i letos je maximální výše osvobozeného příjmu 50 000 Kč.

Při překročení hranice 50 000 Kč již tedy podléhá příležitostný příjem zdanění a musí být podáno daňové přiznání. Zdanění pak podléhá celá výše příležitostného příjmu, nikoli jen ta částka, která překračuje zákonný limit 50 000 Kč.

Platba zdravotního ani sociálního pojištění se na příležitostný příjem nevztahuje.

Tip: Kdo musí podat do konce ledna přiznání k dani silniční, přestože daň neplatí?

Co se neřadí do příležitostného příjmu

Pokud má daná osoba na konkrétní výše vyjmenovanou činnost živnostenské oprávnění, nepovažuje se již tento příjem za příležitostný, ale za příjem z podnikání, ze kterého podnikatel odvádí daně. A to i v případě, že celková částka nepřekročí 50 000 Kč. 

Příležitostným příjmem nejsou ani příjmy z činnosti vykonávané na základě DPP a DPČ, tyto příjmy se řadí do příjmů ze závislé činnosti. 

Příležitostným příjmem není ani pravidelné hlídání dětí. Může jít například o situaci, kdy poskytujete za úplatu hlídání dětí 5× do měsíce. V takovém případě by již byla splněna podmínka pravidelnosti a příjem by již nespadal do příležitostných příjmů, ale do příjmů z podnikání. Zároveň se jedná o nelegální podnikání, za které živnostenský úřad uděluje sankce.

Příležitostným příjmem nejsou ani přivýdělky za soustavné pronajímání movité věci (sekačka na trávu půjčovaná každé dva týdny sousedovi, auto každé pondělí zapůjčené kamarádovi za úplatu apod.).

Příležitostným příjmem nejsou rovněž ani autorské honoráře.

Zaměstnanci s nadlimitním příležitostným příjmem nemohou žádat o roční zúčtování daně

V případě, že má zaměstnanec vedle příjmů ze závislé činnosti ještě příležitostný příjem překračující hranici 50 000 Kč, nemůže žádat zaměstnavatele o roční zúčtování daně, ale musí si zpracovat daňové přiznání sám, nebo s pomocí daňového poradce. Zaměstnanec si v takové situaci musí od zaměstnavatele vyžádat potvrzení o zdanitelných příjmech za kalendářní rok.

Jaké vám hrozí sankce za nepodání daňového přiznání?

Finanční úřad může udělit pokutu tehdy, když se s podáním daňového přiznání poplatníci opozdí o více než 5 pracovních dnů oproti standardnímu termínu pro podání daňového přiznání. Sankce za prodlení činní 0,05 % ze zaplacené daně, nejvýše však 5 %. Pokud poplatník daňové přiznání nepodá vůbec, vyměří mu FÚ pokutu v minimální výši 500 Kč.

Čtěte také:

Poplatky za svoz komunálního odpadu se od 1. ledna 2025 v některých městech zvýší

Sexuální obtěžování nebo GDPR? Tvůrce Oznam.to objasňuje, co zaměstnanci nejčastěji nahlašují