Češi pořád milují hotovost. Počet bankovek a mincí v oběhu stále roste

Na jedné straně v poslední době v České republice opět roste průměrná mzda, kterou mohou lidé utratit, také výkon ekonomiky měřený hrubým domácím produktem se po propadu „za covidu“ pomalu zvedá. Rovněž za sebou máme období vysokého růstu cen, kdy za zboží a služby bylo potřeba platit větší částky, a to i hotovostí.  

Na druhou stranu stále přibývá možností, jak platit bezhotovostně, a to nejen při nákupech přes internet, ale i „v terénu“. A poskytovatelé platebních služeb se shodují, že počet a objem bezhotovostních transakcí a zájem o ně stále stoupá. 

A v této situaci stále rostou počty kusů bankovek a mincí, které především prostřednictvím komerčních bank posílá do oběhu Česká národní banka.

Ta ve svých statistikách mezi penězi v oběhu registruje pouze takové, které mají opravdu obíhat, to znamená jsou mezi lidmi, ve firmách a v komerčních bankách. Nejsou to peníze, které má ČNB v trezorech, aby jimi nahradila například zničené nebo stahované bankovky a mince. 

• Nový rekord v počtu bankovek a mincí v oběhu ke konci roku
• V nominální hodnotě objem obíhající hotovosti kolísá výrazněji
• Pětitisícovek ubývá, dvoutisícovky jsou stále oblíbenější
• Mince zůstávají v kapsách? 
• Co banka, to jiná zkušenost

Nový rekord v počtu bankovek a mincí v oběhu ke konci roku

Na konci roku 2024 bylo v oběhu celkem 550,7 milionu kusů bankovek (o rok dříve 533,5 milionu) a 2,408 miliardy kusů mincí (o rok dříve 2,333 miliardy), obojí bez započtení mincí a bankovek pamětních. 

V aktuálním přepočtu na každého občana ČR tak připadalo loni na Silvestra více než 50 kusů bankovek a skoro 221 kusů mincí. 

Zdroj: Data České národní banky vždy k 31. prosinci, zpracováno pomocí ChatGPT

Jak upozorňuje Jan Mayer, náměstek ředitele sekce peněžní a platebního styku ČNB, růst množství fyzických peněz v oběhu nemusí odrážet platební chování lidí a firem. Funkce oběživa – a podle Mayera nejen v Česku – se postupně mění: méně se používá k platbám a naopak více jako uchovatel hodnoty.

„Růst oběživa je obecně ovlivněn zejména růstem ekonomiky (HDP), inflací (snižuje kupní sílu peněz, takže na stejný nákup je v čase potřeba větší objem hotovosti) a úrokovými sazbami. I přesto, že se bezhotovostní platby stále rozšiřují a stávají se dominantní formou transakcí, poptávka po hotovosti dlouhodobě roste z několika důvodů. Hotovost není jen platebním prostředkem, ale i formou majetku či hodnoty, kterou lidé drží pro případ nejistoty nebo jako rezervu,“ vysvětlil náměstek Mayer. 

Navíc v některých sektorech je hotovost stále primárním platebním prostředkem (například řemeslníci nebo v poslední době často zmiňované pohostinství) a řada lidí ji také preferuje proto, že placení hotovostí nezanechává digitální stopu, případě funguje i při výpadku elektřiny nebo živelních pohromách.

V nominální hodnotě objem obíhající hotovosti kolísá výrazněji

Michal Skořepa, ekonom České spořitelny, upozornil, že z makroekonomického pohledu je relevantnější sledovat spíš objem hotovosti v miliardách korun než počet kusů bankovek a mincí, a to navíc ve vztahu k objemu bezhotovostních plateb. Což není snadné, protože zatímco bezhotovostní platby lze spočítat, hotovostní se dají pouze odhadovat. Tomuto pohledu se budeme podrobněji věnovat v dalších textech.  

„Změny významu hotovosti pro ekonomiku se poznají nikoliv z vývoje samotného objemu hotovosti, nýbrž z toho, jaký podíl mají hotovostní transakce na všech (tedy hotovostních i bezhotovostních) transakcích, které v ekonomice v daném roce proběhnou. Objem všech transakcí v důsledku inflace, růstu ekonomiky a rozvinutosti finančního systému totiž neustále svižně roste, takže i když objem hotovostních transakcí možná mírně roste, význam hotovosti pro ekonomiku může de facto klesat,“ míní Skořepa.

V celkovém peněžním vyjádření (v nominální hodnotě) byly na konci minulého roku v oběhu bankovky a mince za 731,1 miliardy korun (včetně pamětních), což bylo meziročně o 23,3 miliardy více. Tato hodnota mezi roky i v průběhu jednotlivých let výrazně kolísá, a nemá tak jednoznačný vývoj jako absolutní počty kusů bankovek a mincí měřené ke konci roku.

Zdroj: Data České národní banky vždy k 31. prosinci, zpracováno pomocí ChatGPT

Pětitisícovek ubývá, dvoutisícovky jsou stále oblíbenější

Struktura toho, jaké nominální hodnoty bankovek jsou v oběhu, se mění. Nejhodnotnější česká bankovka, pětitisícovka, je žádaná stále méně. Od závěru roku 2020 do konce roku minulého jejich počet klesl zhruba o čtvrtinu – z 34 milionů na 25,1 milionu kusů. 

Naopak roste zájem o dvoutisícovky, kterých na konci prosince 2024 obíhalo 201,3 milionu kusů a tvořily více než třetinu všech bankovek. O rok dříve jich bylo mezi lidmi „jen“ necelých 189 milionů a ještě v roce 2020 ani ne 164 milionů kusů. Další v žebříčku oblíbenosti jsou tisícovky a dvoustovky.

Mince zůstávají v kapsách? 

Zajímavý je také pohled na počty mincí. U nich je dlouhodobě zřejmé, že s jejich obíháním jsou větší starosti než s bankovkami. A to z různých důvodů. Pro některé obchodníky může být odevzdání mincí do bank nákladné, lidé často mince nechají „v kapse“, část jich také odvezou turisté, nebo se prostě „zakutálí“. 

A tak zatímco například dvacetikorun evidovala ČNB v oběhu ke konci roku 2020 skoro 232 milionů, loni už to bylo přes 259 milionů. Struktura nominálních hodnot mezi mincemi se mezi roky přitom příliš nemění, nejvíce je „jednokorun“ (715,8 milionu kusů; skoro 30 % ze všech mincí), následují vyšší nominály se stále menším podílem, který končí padesátikorunami (7,4 %; 177,6 milionu kusů v oběhu).

Podle Jana Mayera z ČNB mince jako platební prostředek fungují jinak než bankovky. „Lidé je více přijímají, než s nimi platí. K platbě se používají spíše v užším segmentu zboží a služeb – v automyčkách, nápojových automatech, při nákupu drobného zboží. Důsledkem je, že se mince hromadí v domácnostech, místo aby se vracely do oběhu,“ konstatoval náměstek.

Přitom se podle něj nemění míra poptávky obchodů po mincích, jelikož je potřebují pro účely vracení zákazníkům, a proto si je objednávají u svých bank. „Značné množství mincí také nenávratně odvezou zahraniční turisté, neboť se jim ekonomicky nevyplatí (s ohledem na výši poplatků) je směňovat,“ dodal Mayer. 

Co banka, to jiná zkušenost

Pro komerční banky není snadné určit, z jakého důvodu jsou hotovostní peníze stále tak žádané. Mohou ale analyzovat způsob vybírání a ukládání hotovosti. 

„Z pohledu výběrů z naší bankomatové sítě sledujeme, že celkový počet výběrů meziročně oproti roku 2023 klesl o cca 5 %, nicméně objem se zvýšil o cca jedno procento,“ sdělil pro Finance.cz mluvčí České spořitelny Lukáš Kropík. 

Spořitelna také ví, že roste počet i objem vkladů hotovosti (bankovek) do vkladových bankomatů, oproti roku 2023 stoupl o cca 14 % transakcí, jejichž objem vzrostl o cca 7 procent. Ještě výraznější jsou nárůsty ve srovnání s rokem 2022. „Za nárůstem využívání vkladových bankomatů je pokles poboček s pokladní službou,“ vysvětlil Kropík. 

V každé z komerčních bank může být navíc zkušenost jiná. V ČSOB podle mluvčí Michaely Průchové nepozorují změnu trendu směrem k větší preferenci hotovosti. Stále více lidí preferuje placení bezhotovostně a ptají se po lepších možnostech zhodnocování úspor. „Klienti jsou v dobách klesajících sazeb obezřetní, sledují nabídky konkurence a chtějí pro své úspory pochopitelně nejlepší zhodnocení. Často se ptají po nabídce ČSOB, případně ti stávající klienti požadují revizi svých produktů a správnost jejich využití,“ konstatovala Průchová.

Že lidé hledají prostor ke zhodnocení, potvrdil i mluvčí spořitelny Kropík: „Z našich dat vidíme, že klienti se ve větší míře zajímají o různé formy investic. V nedávné analýze Indexu prosperity jsme identifikovali, že zhodnotit své peníze se snaží dvě třetiny Čechů (nejvíce své peníze ukládají na spořicí účty, 73,4 %), přičemž přímo investicím se věnuje 41 % české populace.“

Čtěte také: 

Velký přehled zhodnocení penzijních fondů za rok 2024