Odstupné je upraveno v zákoníku práce a náleží pouze zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné nemají samozřejmě na odstupné nikdy nárok. Stejně tak odstupné nevzniká ze závislé činnosti vykonávané „na černo“.
- Legislativní úprava odstupného
- Příklad 1: Podání výpovědi zaměstnancem
- Příklad 2: Dohoda bez uvedení důvodu
- Příklad 3: Skončení pracovního poměru ve zkušební lhůtě
- Příklad 4: Skončení smlouvy na dobu určitou
- Příklad 5: Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem
- Příklad 6: Zaměstnání na základě pracovních dohod
Legislativní úprava odstupného
Podmínky nároku a výplaty odstupného jsou definovány v § 67 zákoníku práce. Obdržená částka odstupného je při pracovní poměru delším než dva roky ve výši trojnásobku průměrného výdělku a v měsíci, kdy se odstupné obdrží může i zaměstnanec pouze s lehce nadprůměrnou mzdou část své hrubé mzdy zdaňovat vyšší 23% sazbou daně z příjmů. Ve kterých případech nemá zaměstnanec nikdy nárok na odstupné?
Příklad 1: Podání výpovědi zaměstnancem
Zaměstnanec Jiří podal výpověď u svého stávajícího zaměstnavatele podle § 50 zákoníku práce, protože si našel lepší pracovní pozici s vyšším měsíčním ohodnocením. Přestože pracovní poměr trval u stávajícího zaměstnance sedm let, nemá pan Jiří na odstupné nárok. Když zaměstnanec sám podá výpověď, nárok na odstupné nevzniká. Zaměstnanec přitom může dát výpověď i bez udání důvodu.
Čtěte také: Kdy má zaměstnanec nárok na odstupné, i když výpověď z pracovního poměru dal on sám
Příklad 2: Dohoda bez uvedení důvodu
Paní Alice ukončila se zaměstnavatelem pracovní poměr vzájemnou dohodou co nejrychleji, protože se potřebuje z rodinných důvodů co nejrychleji přestěhovat do jiného kraje, kde má již domluvené nové zaměstnání.
Z důvodu ukončení pracovního poměru vzájemnou dohodou nemusí být dodržena dvouměsíční výpovědní lhůta. Vzhledem k tomu, že není v dohodě o ukončení pracovního poměru výslovně uveden důvod ukončení pracovního poměru, který by zakládal nárok na odstupné (např. nadbytečnost zaměstnance), paní Alice nemá nárok na odstupné.
Příklad 3: Skončení pracovního poměru ve zkušební lhůtě
Zaměstnavatel XY není s novou zaměstnankyní Markétou spokojen. Vzhledem k tomu, že nečekaně poklesl i objem zakázek, rozhodl se zaměstnavatel o skončení pracovního poměru ve zkušební lhůtě. Během zkušební lhůty může velmi rychle ukončit pracovní poměr zaměstnanec i zaměstnavatel. V případě ukončení pracovního poměru během zkušební lhůty nenáleží paní Markétě odstupné.
Tip: Výpověď bez udání důvodu? Ano, ale s půlročním odstupným. Co dalšího se chystá?
Příklad 4: Skončení smlouvy na dobu určitou
Panu Pavlovi skončí pracovní poměr ke konci příštího měsíce. Zaměstnavatel pana Pavla s uzavřením nové smlouvy nepočítá. Pracovní poměr tedy skončí uplynutím času. V případě skončení pracovní smlouvy na dobu určitou nevzniká rovněž nárok na odstupné, a to ani v případě, že smlouva byla sjednána např. na dva roky.
Příklad 5: Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem
Zaměstnavatel zrušil se zaměstnancem Michalem pracovní poměr okamžitě, neboť zaměstnanec porušil povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Z důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru v souladu s § 56 zákoníku práce pochopitelně nárok na odstupné nevzniká.
Čtěte také: Jak odvolat okamžité zrušení pracovního poměru? A je to vůbec možné?
Příklad 6: Zaměstnání na základě pracovních dohod
Paní Simona si dlouhodobě u zaměstnavatele XY přivydělávala na dohodu o provedení práce, nyní jí zaměstnavatel dal výpověď. V případě ukončení zaměstnání vykonávaného na základě dohody o provedení práce nárok na odstupné nevzniká, protože se postupuje v souladu s § 77 zákoník práce. Paní Simona odstupné neobdrží.
Čtěte také:
Evidenci na Úřadu práce i podporu v nezaměstnanosti vyřídíte snadno z domova. Jak na to?