MPSV navrhlo rozšíření pracovního volna u některých překážek v práci

Ministerstvo práce a sociálních věcí poslalo v lednu do připomínkového řízení návrh zákona, který by měl upravit některé jiné důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance. Tyto překážky upravuje zákoník práce v § 199. Jednotlivé překážky poté vyjmenovává nařízení vlády č. 590/2006 Sb.

Překážky na straně zaměstnance se dělí na důležité osobní překážky (mateřská dovolená, otcovská dovolená, dočasná prac. neschopnost atd.), jiné důležité osobní překážky v práci a překážky v práci z důvodu obecného zájmu.

Návrh MPSV připravil změny pouze pro jiné důležité osobní překážky v práci.

Nařízení vlády č. 590/2006 Sb. stanovuje u jiných překážek v práci na straně zaměstnance minimální rozsah pracovního volna a náhrady mzdy/platu, který zaměstnanci při překážce náleží. Ne u všech překážek však musí být nárok na náhradu mzdy. Zaměstnavateli však nic nebrání odchýlit se od tohoto nařízení a zaměstnanci poskytnout delší volno nebo vyšší náhradu mzdy. Změny však nesmí být v neprospěch zaměstnance – tedy kratší volno nebo menší náhrada mzdy.

Nově se budou překážky v práci vztahovat i na registrované partnery

Nově se mají překážky, které se aktuálně vztahují pouze na manžele (případně druhy), rozšířit také na páry, které uzavřely registrované partnerství.

Tato změna se projeví u překážky, jako je svatba a uzavření partnerství, úmrtí a doprovod do zdravotnického zařízení.

„Návrh nařízení vlády bude mít pozitivní sociální dopad na osoby žijící v partnerství a jejich rodiny. Těmto skupinám zaměstnanců bude nově příslušet pracovní volno (ve stanovených případech s náhradou mzdy), např. pro účely uzavření partnerství, doprovodu partnera k lékaři či k účasti na pohřbu partnera, což jsou situace, v nichž dosud museli např. čerpat dovolenou, či se jich nemohli účastnit vůbec,“ informuje MPSV v návrhu.

Další překážkou, která se upravuje, je vyhledání nového zaměstnání. V současné době má zaměstnanec nárok na pracovní volno na nezbytně nutnou dobu, nejvýše ale 1 půlden v týdnu po dobu výpovědní lhůty. Nově bude volno uváděno ve dnech namísto počítání půldnů příslušejících za každý týden výpovědní doby. Rozsah pracovního volna při hledání nového zaměstnání má být rovněž rozdílný v závislosti na výpovědním důvodu. 

V případě, že byla podaná výpověď ze strany zaměstnavatele z důvodu, které stanovuje zákoník práce v § 52 písm. f) až h), tedy z důvodu porušení povinností zaměstnance, bude mít zaměstnanec nárok na 2 neplacené dny k vyhledání nového zaměstnání. V ostatních případech zaměstnanec bude mít nárok na 4 dny pracovního volna (4 dny budou proplacené, pokud výpověď byla podána za podmínek stanovených zákoníkem práce v § 52 písm. a)–e))

Tip: Jak je to s výplatou, když nastanou překážky v práci na straně zaměstnavatele?

Zaměstnanci ve výpovědní době získají doplňkové volno pro využití poradenství na Úřadu práce

MPSV stanovuje také nárok na úplně nové doplňkové pracovní volno, které budou moci využít zaměstnanci ve výpovědní době pro poradenské služby krajských poboček Úřadu práce. Za toto pracovní volno v rozsahu max. 2 dnů (v závislosti na výpovědním důvodu) nebude náležet náhrada mzdy.

Dále se mění také překážka z důvodu vlastní svatby zaměstnance. Aktuálně mají zaměstnanci nárok na 2 dny pracovního volna při vlastní svatbě. Náhrada mzdy se pak vztahuje na jeden den z těchto dvou dnů, nařízení však nestanovuje, za jaký den náhrada náleží. Nyní MPSV navrhuje, aby náhrada mzdy zaměstnanci náležela za den obřadu. Pokud zaměstnanec bude čerpat pracovní volno jen v rozsahu jednoho dne – např. proto, že svatební obřad připadne na víkend – náleží mu náhrada mzdy či platu stejně jako za dosavadní úpravy za tento jeden den čerpaného pracovního volna.

Prodlouží se pracovní volno v případě úmrtí blízkých osob

Výraznou změnou je prodloužení délky pracovního volna při úmrtí manžela, partnera, druha, dítěte, vnuka, rodiče, prarodiče nebo manžela sourozence zaměstnance. V této situaci získají zaměstnanci nárok až na dalších 5 dnů (k nároku na 2 placené dny) neplaceného pracovního volna.

Při překážce znemožnění cesty do zaměstnání u těžce zdravotně postižených osob se již nebude počítat pouze s povětrnostními vlivy, ale překážka se rozšíří na živelní události a jiné mimořádné události.

Nárok na pracovní volno a náhradu mzdy získají v některých případech také zaměstnanci, kteří si pracovní dobu mohou rozvrhnout sami podle úpravy zákoníku práce od 1. ledna 2025.

Změny v návrhu navazují na změny účinné od 1. ledna 2025 (např. samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem, změnou občanského zákoníku…), z toho důvodu se počítá s účinností ještě v tomto kalendářním roce.

Tip: Na jaké odškodnění má nárok rodina zaměstnance zemřelého v důsledku pracovního úrazu?

Grafické znázornění změn 

Zdroj: Návrh MPSV

Čtěte také:

Může vám šéf přikázat čerpání neplaceného volna?

Vydělali jste si příležitostným příjmem nad limit? Máte povinnost podat daňové přiznání