V případě výkonu samostatné výdělečné činnosti při zaměstnání se jedná o vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. To znamená, že při výpočtu sociálního a zdravotního pojištění nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, jako je tomu v případě výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti.
- Roční výdajový paušál to jistí
- Nutnost podání daňového přiznání
- Údaje v daňovém přiznání
- Do přehledů se uvádí pouze příjmy z podnikání
- Daňové sazby za rok 2024
- Daňové slevy a odpočty ovlivňují pouze daň z příjmů
- Praktický příklad
Roční výdajový paušál to jistí
Podnikající zaměstnanci stanovují roční výdaje zpravidla ročním výdajovým paušálem, který se liší v závislosti na vykonávané činnosti, nejčastěji činí 60 %, nebo 40 %. Vzhledem k tomu, že při vstupu do dobrovolného měsíčního daňového paušálu nelze mít příjem, ze kterého vzniká povinnost platit zálohovou daň z příjmů, nemohou podnikající zaměstnanci platit přímé daně měsíční paušální daní. Uplatnění ročního výdajového paušálu potom oproti vedení daňové evidence přináší většině podnikajících zaměstnanců daňovou a administrativní úsporu.
Čtěte také: Vydělali jste si příležitostným příjmem nad limit? Máte povinnost podat daňové přiznání
Nutnost podání daňového přiznání
Všichni zaměstnanci s ročními zdanitelnými příjmy mimo zaměstnání, tj. ze samostatné výdělečné činnosti (dle § 7 zákona o daních z příjmů), kapitálového majetku (dle § 8 zákona o daních z příjmů), z nájmu (dle § 9 zákona o daních z příjmů) a ostatních zdanitelných příjmů (dle § 10 zákona o daních z příjmů), nad 20 000 Kč musí sami podávat daňové přiznání a nemohou požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování daně. Podnikající zaměstnanci se tak vyplnění a odevzdání daňového přiznání v naprosté většině případů nevyhnou.
Údaje v daňovém přiznání
Při současných příjmech ze závislé činnosti i samostatné výdělečné činnosti se vyplňuje klasické čtyřstránkové daňové přiznání. K vyplnění daňového přiznání je nutné mít od zaměstnavatele potvrzení o zdanitelných příjmech, ve kterém je uveden dílčí daňový základ a zaplacená zálohová daň z příjmů během roku.
Tip: Přehled termínů, dokdy podat daňové přiznání a přehledy pro pojišťovnu a ČSSZ
Do přehledů se uvádí pouze příjmy z podnikání
Zatímco v daňovém přiznání se uvádí všechny zdanitelné příjmy, do přehledu pro místně příslušnou Okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu se uvádí pouze daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti.
Daňové sazby za rok 2024
Sazba daně z příjmů do ročního daňového základu ve výši 1 582 812 Kč činí 15 % a nad 1 582 812 Kč již 23 %.
Sazba sociálního pojištění je 29,2 % ze skutečného vyměřovacího základu (z 55 % daňového základu), pokud je však roční hrubý zisk do 105 520 Kč, sociální pojištění z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se vůbec neplatí, při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti pouze po část roku se však rozhodný příjmový limit poměrně snižuje. Sazba zdravotního pojištění je 13,5 % ze skutečného vyměřovacího základu (z 50 % daňového základu).
Čtěte také: Vedlejší činnost a zdravotní pojištění v 10 bodech
Daňové slevy a odpočty ovlivňují pouze daň z příjmů
Při výpočtu daně z příjmů fyzických osob lze daňový základ snížit o nezdanitelné položky (daňové odpočty), pokud jsou splněny zákonné podmínky uvedené v § 15 zákona o daních z příjmů. Vyčíslenou daň z příjmů následně snižují daňové slevy, každý daňový poplatník uvede v daňovém přiznání minimálně daňovou slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč. Na výpočet ročního sociálního pojištění a ročního zdravotního pojištění nemají žádné daňové slevy a daňové odpočty vliv.
Praktický příklad
Zaměstnanec Tomáš měl za rok 2024 roční hrubou mzdu ze zaměstnání ve výši 558 000 Kč, na daňových zálohách zaplatil 52 860 Kč. Z podnikání měl příjem ve výši 220 000 Kč a výdaje uplatnil 60% výdajovým paušálem, hrubý zisk má tedy 88 000 Kč. V tabulce níže si vypočteme souhrnnou daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění ze zaměstnání a sociální a zdravotní pojištění z podnikání.
Položka |
Částka |
Roční hrubá mzda |
558 000 Kč |
Sociální pojištění placené zaměstnancem (7,1 % z hrubé mzdy) |
39 618 Kč |
Zdravotní pojištění placené zaměstnancem (4,5 % z hrubé mzdy) |
25 110 Kč |
Základ daně z podnikání |
88 000 Kč |
Roční daňový základ |
646 000 Kč |
Daň z příjmů (15 % z 646 000 Kč) |
96 900 Kč |
Sleva na poplatníka |
30 840 Kč |
Daň z příjmů po slevě |
66 060 Kč |
Daňové zálohy ze zaměstnání |
52 860 Kč |
Nedoplatek na dani z příjmů |
13 200 Kč |
SP z podnikání (zisk do limitu pro neplacení) |
0 Kč |
ZP z podnikání (50 % × 88 000 Kč × 13,5 %) |
5940 Kč |
Zdroj: vlastní výpočet autora
Vzhledem k tomu, že daňovou slevu na poplatníka vyčerpá pan Tomáš již při výpočtu měsíční čisté mzdy, roční nedoplatek na dani z příjmů ve výši 13 200 Kč jde celý na vrub příjmům z podnikání. Z důvodu hrubého zisku do limitu neplatí pan Tomáš z vedlejší samostatné výdělečné činnosti sociální pojištění a zdravotní pojištění činí 5940 Kč.
Celkové zdanění přivýdělku z podnikání je tedy v případě pana Tomáše relativně nízké a činí 19 140 Kč což je oproti skutečnému hrubému zisku (skutečné výdaje jsou poloviční oproti uplatněnému paušálu) velmi příznivé.
Tip: Změna zaměstnání a platba zálohy na zdravotní pojištění z přivýdělku
Řešíte si daňové přiznání sami? Použijte inteligentní daňové šablony od business.center.cz, najdete je zde.
Zdroj: YouTube/Podnikatel.cz