Daňové přiznání za rok 2024: na co nezapomenout u podnikajících zaměstnanců

20.03.2025 | , Finance.cz
DANĚ


perex-img Zdroj: Depositphotos

Zaměstnanci přivydělávající si během roku 2024 samostatnou výdělečnou činností musejí vyplnit a podat nejenom daňové přiznání, ale i přehledy. Jak se v takových případech vypočítává daň z příjmů a pojistné? Podívejme se na praktické příklady.

sluchatka

Poslechněte si článek v audio verzi

00:00 / 00:00

Tento článek pro vás načetl robotický hlas. Jestliže v něm najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět.

V případě výkonu samostatné výdělečné činnosti při zaměstnání se jedná o vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. To znamená, že při výpočtu sociálního a zdravotního pojištění nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, jako je tomu v případě výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti.

Roční výdajový paušál to jistí

Podnikající zaměstnanci stanovují roční výdaje zpravidla ročním výdajovým paušálem, který se liší v závislosti na vykonávané činnosti, nejčastěji činí 60 %, nebo 40 %. Vzhledem k tomu, že při vstupu do dobrovolného měsíčního daňového paušálu nelze mít příjem, ze kterého vzniká povinnost platit zálohovou daň z příjmů, nemohou podnikající zaměstnanci platit přímé daně měsíční paušální daní. Uplatnění ročního výdajového paušálu potom oproti vedení daňové evidence přináší většině podnikajících zaměstnanců daňovou a administrativní úsporu.

Čtěte také: Vydělali jste si příležitostným příjmem nad limit? Máte povinnost podat daňové přiznání

Nutnost podání daňového přiznání

Všichni zaměstnanci s ročními zdanitelnými příjmy mimo zaměstnání, tj. ze samostatné výdělečné činnosti (dle § 7 zákona o daních z příjmů), kapitálového majetku (dle § 8 zákona o daních z příjmů), z nájmu (dle § 9 zákona o daních z příjmů) a ostatních zdanitelných příjmů (dle § 10 zákona o daních z příjmů), nad 20 000 Kč musí sami podávat daňové přiznání a nemohou požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování daně. Podnikající zaměstnanci se tak vyplnění a odevzdání daňového přiznání v naprosté většině případů nevyhnou.

Údaje v daňovém přiznání

Při současných příjmech ze závislé činnosti i samostatné výdělečné činnosti se vyplňuje klasické čtyřstránkové daňové přiznání. K vyplnění daňového přiznání je nutné mít od zaměstnavatele potvrzení o zdanitelných příjmech, ve kterém je uveden dílčí daňový základ a zaplacená zálohová daň z příjmů během roku.

Tip: Přehled termínů, dokdy podat daňové přiznání a přehledy pro pojišťovnu a ČSSZ

Do přehledů se uvádí pouze příjmy z podnikání

Zatímco v daňovém přiznání se uvádí všechny zdanitelné příjmy, do přehledu pro místně příslušnou Okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu se uvádí pouze daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti.

Daňové sazby za rok 2024

Sazba daně z příjmů do ročního daňového základu ve výši 1 582 812 Kč činí 15 % a nad 1 582 812 Kč již 23 %.

Sazba sociálního pojištění je 29,2 % ze skutečného vyměřovacího základu (z 55 % daňového základu), pokud je však roční hrubý zisk do 105 520 Kč, sociální pojištění z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se vůbec neplatí, při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti pouze po část roku se však rozhodný příjmový limit poměrně snižuje. Sazba zdravotního pojištění je 13,5 % ze skutečného vyměřovacího základu (z 50 % daňového základu).

Čtěte také: Vedlejší činnost a zdravotní pojištění v 10 bodech

Daňové slevy a odpočty ovlivňují pouze daň z příjmů

Při výpočtu daně z příjmů fyzických osob lze daňový základ snížit o nezdanitelné položky (daňové odpočty), pokud jsou splněny zákonné podmínky uvedené v § 15 zákona o daních z příjmů. Vyčíslenou daň z příjmů následně snižují daňové slevy, každý daňový poplatník uvede v daňovém přiznání minimálně daňovou slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč. Na výpočet ročního sociálního pojištění a ročního zdravotního pojištění nemají žádné daňové slevy a daňové odpočty vliv.

 

Praktický příklad

Zaměstnanec Tomáš měl za rok 2024 roční hrubou mzdu ze zaměstnání ve výši 558 000 Kč, na daňových zálohách zaplatil 52 860 Kč. Z podnikání měl příjem ve výši 220 000 Kč a výdaje uplatnil 60% výdajovým paušálem, hrubý zisk má tedy 88 000 Kč. V tabulce níže si vypočteme souhrnnou daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění ze zaměstnání a sociální a zdravotní pojištění z podnikání.

Položka

Částka

Roční hrubá mzda

558 000 Kč

Sociální pojištění placené zaměstnancem

(7,1 % z hrubé mzdy)

39 618 Kč

Zdravotní pojištění placené zaměstnancem

(4,5 % z hrubé mzdy)

25 110 Kč

Základ daně z podnikání

88 000 Kč

Roční daňový základ

646 000 Kč

Daň z příjmů

(15 % z 646 000 Kč)

96 900 Kč

Sleva na poplatníka

30 840 Kč

Daň z příjmů po slevě

66 060 Kč

Daňové zálohy ze zaměstnání

52 860 Kč

Nedoplatek na dani z příjmů

13 200 Kč

SP z podnikání (zisk do limitu pro neplacení)

0 Kč

ZP z podnikání

(50 % × 88 000 Kč × 13,5 %)

5940 Kč

Zdroj: vlastní výpočet autora

Vzhledem k tomu, že daňovou slevu na poplatníka vyčerpá pan Tomáš již při výpočtu měsíční čisté mzdy, roční nedoplatek na dani z příjmů ve výši 13 200 Kč jde celý na vrub příjmům z podnikání. Z důvodu hrubého zisku do limitu neplatí pan Tomáš z vedlejší samostatné výdělečné činnosti sociální pojištění a zdravotní pojištění činí 5940 Kč.

Celkové zdanění přivýdělku z podnikání je tedy v případě pana Tomáše relativně nízké a činí 19 140 Kč což je oproti skutečnému hrubému zisku (skutečné výdaje jsou poloviční oproti uplatněnému paušálu) velmi příznivé.

Tip: Změna zaměstnání a platba zálohy na zdravotní pojištění z přivýdělku

Řešíte si daňové přiznání sami? Použijte inteligentní daňové šablony od business.center.cz, najdete je zde.

Zdroj: YouTube/Podnikatel.cz

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 1 krát

Články ze sekce: DANĚ