Pracujete víc, abyste se v penzi měli líp? Podívejte se, kdy přivýdělek nezvyšuje důchod

Zaměstnanci pracující na plný úvazek mohou mít v praxi různé další příjmy, nejčastěji si přivydělávají v jiném zaměstnání, podnikáním nebo pasivním příjmem. Na druhu přivýdělku závisí, jak daný příjem ovlivní budoucí důchodové nároky.

• Příklad 1: Hlavní zaměstnání a zkrácený úvazek
• Příklad 2: Přivýdělek na dohodu o provedení práce
• Příklad 3: Pravidelný příjem z nájmu
• Příklad 4: Podnikání při zaměstnání
• Příklad 5: Kapitálové příjmy

Příklad 1: Hlavní zaměstnání a zkrácený úvazek

Paní Věra pracuje pro hlavního zaměstnavatele XY na klasickou pracovní smlouvu na plný úvazek s hrubou mzdou 41 000 Kč a současně si přivydělává na hodně zkrácený úvazek pro zaměstnavatele AB s hrubou mzdou 14 000 Kč. Pro důchodové účely je na tom paní Věra stejně, jako by pracovala pouze pro jednoho zaměstnavatele s hrubou mzdou ve výši 55 000 Kč.

Z obou mezd totiž odvádí sociální pojištění, a oba příjmy se tedy paní Věře počítají pro důchodové účely. Druhé zaměstnání však nezvyšuje dobu pojištění pro důchodové účely. Odpracovaný rok při práci pro dva zaměstnavatele současně se započítává do doby pojištění jako jeden rok, tedy stejně jako práce pro jednoho zaměstnavatele. Žádné důchodové období se totiž nemůže počítat dvojnásobně.

Čtěte také: Získaná doba pojištění na důchod se stává důležitější než v minulosti

Příklad 2: Přivýdělek na dohodu o provedení práce

Zaměstnanec Michal pracoval celý rok 2024 pro hlavního zaměstnavatele s hrubou měsíční mzdou 47 000 Kč a současně si přivydělával pro jiného zaměstnavatele na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 000 Kč. Ani v jednom měsíci roku 2024 nepřekročila odměna z dohody o provedení práce 10 000 Kč, a proto se z ní neplatilo sociální pojištění.

Dosažené měsíční odměny z dohody o provedení práce tedy panu Michalovi důchod nezvyšují. Pro důchodové účely se odměna z dohody o provedení práce započítává pouze v případě, že z ní bylo zaplaceno sociální pojištění. V roce 2024 to bylo při hrubé měsíční odměně 10 001 Kč a více.

Tip: Od jakého příjmu na DPP musíte odvádět pojistné? Platí se za 11 500 Kč, nebo 11 501 Kč?

Příklad 3: Pravidelný příjem z nájmu

Zaměstnankyně Lucie má mimo příjem ze závislé činnosti u svého jediného zaměstnavatele ještě pravidelný měsíční příjem z nájmu zděděného bytu. Z příjmu z nájmu platí paní Lucie řádně daň, přesto jí nájemné důchod nezvyšuje. Pro důchodové účely jsou rozhodující platby na sociálním pojištění a z nájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů se sociální pojištění nikdy neplatí, a to bez ohledu na inkasovanou částku. Příjmy z nájmu tedy nebudou mít žádný vliv na výši starobního důchodu paní Lucie.

Spočítejte si svůj starobní důchod pro rok 2025 v naší kalkulačce

Příklad 4: Podnikání při zaměstnání

Pan Karel si ke svému zaměstnání přivydělává ještě samostatnou výdělečnou činností. Podnikající zaměstnanci vykonávají vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, a když mají hrubý zisk do limitu, vůbec se sociální pojištění ze samostatné výdělečné činnosti neplatí. Vzhledem k tomu, že roční zisk pana Karla za rok 2024 činil 102 000 Kč, nemá tento příjem žádný vliv na budoucí výpočet starobního důchodu.

Za rok 2024 se totiž z vedlejší samostatné výdělečné činnosti sociální pojištění vůbec neplatí, když je hrubý zisk do 105 520 Kč, což je i případ pana Karla. Výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti s hrubým ziskem do limitu tedy částku starobního důchodu neovlivňuje.

Tip: Vydělali jste si příležitostným příjmem nad limit? Máte povinnost podat daňové přiznání

Příklad 5: Kapitálové příjmy

Paní Hana má poměrně vysoké příjmy z kapitálového majetku dle § 8 zákona o daních z příjmů, přičemž tyto příjmy řádně uvádí do daňového přiznání a zdaňuje. Z kapitálových příjmů se sice odvádí daň, ale sociální pojištění nikoliv. Do výpočtové formule starobního důchodu paní Hany tak budou vstupovat pouze příjmy ze zaměstnání.