V souvislosti se zvyšováním kvalifikace zaměstnance např. studiem při zaměstnání lze uzavřít takzvanou kvalifikační dohodu. Její součástí je především závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v pracovním poměru po sjednanou dobu, nejdéle však po dobu 5 let.
Pokud zaměstnanec sjednanou dobu u zaměstnavatele neodpracuje, vzniká mu povinnost uhradit zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením kvalifikace, které zaměstnavatel na zvýšení kvalifikace zaměstnance vynaložil (např. spoluúčast na platbě školného).
Kdy zaměstnanec platit nemusí
Nesplní-li zaměstnanec svůj závazek z kvalifikační dohody pouze zčásti, povinnost nahradit náklady na zvýšení nebo prohloubení kvalifikace se poměrně sníží. Platí tedy jen alikvotní část nákladů určenou podle poměru odpracované a neodpracované doby u zaměstnavatele.
Povinnost zaměstnance k úhradě nákladů z kvalifikační dohody nevzniká, jestliže:
a) zaměstnavatel v průběhu zvyšování kvalifikace zastavil poskytování plnění sjednaného v kvalifikační dohodě, protože zaměstnanec se bez svého zavinění stal dlouhodobě nezpůsobilým pro výkon práce, pro kterou si zvyšoval kvalifikaci,
b) pracovní poměr skončil výpovědí danou zaměstnavatelem (pokud ovšem nejde o výpověď pro porušení pracovní kázně), nebo jestliže pracovní poměr skončil dohodou z organizačních výpovědních důvodů (tj. pro zrušení zaměstnavatele nebo jeho části, přemístění zaměstnavatele nebo jeho části či nadbytečnost zaměstnance),
c) zaměstnanec nemůže vykonávat podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb (nebo rozhodnutí přezkumného orgánu) práci, pro kterou si zvyšoval kvalifikaci, popřípadě pozbyl dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci z důvodů pracovního úrazu, onemocnění nemocí z povolání, nebo pro ohrožení touto nemocí anebo dosáhl-li na pracovišti určeném pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice,
d) zaměstnavatel nevyužíval v posledních 12 měsících po dobu nejméně 6 měsíců kvalifikaci zaměstnance, které zaměstnanec na základě kvalifikační dohody dosáhl.
Případy, kdy zaměstnanec nemá podle zákoníku práce povinnost hradit náklady spojené se zvyšováním jeho kvalifikace, nezakládají neplatnost kvalifikační dohody, nýbrž zaměstnance zprošťují – ačkoli nedostál svému závazku – povinnosti k úhradě nákladů na zvýšení kvalifikace. Zaměstnavatel je pak musí nést sám. Na skončení pracovního poměru uplynutím sjednané doby v dané souvislosti ovšem zákoník práce nepamatuje.
Tip: K čemu je dobrá kvalifikační dohoda a co je jejím obsahem?
Co když je sjednaná doba trvání pracovního poměru kratší než doba, kterou je třeba odpracovat?
Problém proto může nastat, jestliže je kvalifikační dohoda uzavřena se zaměstnancem, který pracuje v pracovním poměru na dobu určitou. Jak řešit situaci, když nedojde k prodloužení pracovního poměru? Musí zaměstnanec platit poměrnou část nákladů, nebo ne? Odpověď najdeme v soudních rozhodnutích.
Jestliže zaměstnavatel a zaměstnanec uzavřeli dohodu o zvýšení kvalifikace v době existence pracovního poměru na dobu určitou, která je kratší než zamýšlená doba stabilizace zaměstnance prostřednictvím kvalifikační dohody, je nutno vycházet z úvahy, že kvalifikační dohodu uzavírali s předpokladem, že počítají s prodloužením pracovního poměru. Ovšem okolnost, že závazek zaměstnance o době setrvání v pracovním poměru sjednaný kvalifikační dohodou přesahuje v době jejího uzavření dobu určitou, na kterou byl dříve sjednán pracovní poměr, sama o sobě nezakládá neplatnost dohody o zvýšení kvalifikace. Závazek zaměstnance k náhradě nákladů zaměstnavateli proto zůstává zachován. Skončení pracovního poměru uplynutím sjednané doby jeho trvání totiž není v zákoníku práce uvedeno mezi důvody (jak jsme je shora uvedli) pro osvobození zaměstnance od placení nákladů.
Pokud zaměstnavatel ztratil zájem na stabilizaci zaměstnance, a tak nedošlo k prodloužení doby trvání pracovního poměru, a zaměstnanec tak nemohl splnit svůj závazek vyplývající z kvalifikační dohody, má zaměstnanec povinnost uhradit zaměstnavateli poměrnou část nákladů. Pokud však dojde k soudnímu sporu, protože zaměstnavatel zaměstnanci placení nákladů neodpustí a zaměstnanec je neuhradí, musí soud zkoumat, zda není počítání zaměstnavatele v rozporu s dobrými mravy.
Tip: Může zaměstnanec během přestávky na jídlo opustit pracoviště?
Záleží na důvodech, proč už zaměstnavatel nechce stabilizaci zaměstnance
Zaměstnanec v pracovním poměru na dobu určitou totiž může při uzavření kvalifikační dohody logicky vycházet z toho, že zaměstnavatel má zájem na jeho dalším setrvání, i když je závazek sjednaný v kvalifikační dohodě delší než sjednaná doba trvání pracovního poměru. Důvodně může očekávat prodloužení pracovního poměru. Ovšem situace se může změnit. A pak záleží na důvodech, které vedly ke změně postoje zaměstnavatele.
Pokud by zaměstnavatel zneužil svého práva, protože se chtěl zaměstnance tzv. zbavit, jelikož ten se např. domáhal svých práv, kritizoval nedodržování právních předpisů nebo třeba bezpečnostních norem u zaměstnavatele, bylo by počínání zaměstnavatele v rozporu s dobrými mravy. Zaměstnanec by nejspíš náklady platit nemusel. Opačnou situaci by představovala špatná pracovní morálka a nízká výkonnost zaměstnance, porušování pracovní kázně atp.
Hodně důležitá je proto následná dohoda zaměstnavatele a zaměstnance, a pokud k ní nedojde, záleží, jak posoudí situaci soud.
Čtěte také:
Změny ve výpočtu vyměřovacího základu u náročných profesí od roku 2025
Daně za rok 2024: daňový přeplatek zaměstnanců v osmi častých příkladech
Rychlý Američan s italskými kořeny měl obdivovatele i v Československu: Mario Andretti letos slaví 85 let
Stala se věc zcela nevídaná. Čeští odborníci nezvolili autem roku novou Škodu, přednost dali Mercedesu za miliony
Důchodcům nově hrozí pokuta až 10 tisíc, pokud nebudou mít při řízení správný posudek. Týká se to statisíců lidí
Řekni, kde ty staré vrány jsou. Průměrný věk českého vozového parku je druhý nejhorší v EU
Test Dacia Duster Hybrid 140: Technologie Formule 1 dostupná pro všechny?
