Někteří zaměstnanci si mohou pracovní dobu rozvrhnout sami. Mají úplnou volnost?

S účinností od 1. ledna 2025 nabylo platnosti hned několik změn týkajících se zákoníku práce. Bylo mezi nimi i tzv. samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem. Podívejme se, jak tuto možnost vykládá zákon a co ve skutečnosti obnáší.

Dozvíte se:

• Pracovní dobu pořád určuje zaměstnavatel
• Samorozvrhování pracovní doby není automatické
• Jakých zaměstnanců se samorozvrhování pracovní doby týká?
• Rozvrhování pracovní doby zaměstnancem neznamená naprostou volnost

Pracovní dobu pořád určuje zaměstnavatel

I přes zavedenou změnu i nadále podle zákoníku práce platí, že pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel. Ten také určí začátek a konec směn s tím, že přihlédne k tomu, aby rozvržení nebylo v rozporu s hledisky bezpečné a neohrožující práce.

Pracovní doba se pak zpravidla rozvrhuje do pětidenního pracovního týdne.

S písemným rozvrhem směn, popř. nějakou změnou v něm, musí zaměstnavatel zaměstnance seznámit v dostatečném předstihu. Podle § 84 to musí být nejpozději 2 týdny předem. U konta pracovní doby pak dokonce 1 týden před začátkem tohoto období. Se zaměstnancem se však lze dohodnout i na jiné možnosti seznámení.

Čtěte také: Trávíte v práci většinu času u počítače? Měli byste mít nárok na placené bezpečnostní přestávky

Samorozvrhování pracovní doby není automatické

Mnozí se mylně domnívají, že právo samorozvrhování pracovní doby mají všichni zaměstnanci s home office. „Výkon práce na dálku nelze zaměňovat s tzv. samorozvrhováním pracovní doby zaměstnancem ani s pružným rozvržením pracovní doby. Jinými slovy, pokud zaměstnanec vykonává práci na dálku, nemůže si sám stanovovat, kdy bude pracovat,“ upozorňuje Jakub Augusta, tiskový mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí.

Aby mohlo k samorozvrhování vůbec dojít (bez ohledu na to, zda pracovník vykonává práci z domu, nebo na pracovišti), musí se na tom pracovník nejdříve dohodnout se zaměstnavatelem. Rozvržení pracovní doby zaměstnancem tedy stále z hlediska zákona není možnost, kterou by si pracovník mohl nárokovat.

Podmínkou také je, že dohoda se zaměstnavatelem bude písemná. To, zda je uzavřena zvlášť, nebo jestli je součástí pracovní smlouvy, už pak není podstatné.

Skrz tuto dohodu pak lze mj. určit i to, jakých pravidel se bude zaměstnanec při samorozvrhování držet. V dokumentu lze také formulovat např. i to, že zaměstnanec nebude pracovat o víkendu, přes svátky anebo vykonávat přesčasy a noční směny. Stanovit bude muset i délku vyrovnávacího období a dále i způsob, jakým zaměstnavatele o rozvržení své pracovní doby informuje.

Závazek lze také vypovědět písemnou dohodou, a to ke sjednanému dni. Ukončit ji je možné i jednostrannou výpovědí, a to z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Výpovědní lhůta bude činit 15 dnů a začne běžet dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. V dohodě pak lze sjednat i případně odlišnou délku výpovědní doby, podmínkou však je, že bude stejně dlouhá pro obě smluvní strany.

Čtěte také: Výpovědní dobu půjde zkrátit na měsíc. Co dalšího se letos mění v zákoníku práce?

Jakých zaměstnanců se samorozvrhování pracovní doby týká?

Nově ukotvené samorozvrhování pracovní doby se týká všech zaměstnanců pracujících prostřednictvím klasické pracovní smlouvy bez ohledu na délku nebo typ úvazku, ale i na osoby, které vykonávají dohodu o pracovní činnosti (DPČ) a dohodu o provedení práce (DPP).

Čtěte také: Důchod pod 15 000 Kč? Kdo jej v roce 2025 bude pobírat

Rozvrhování pracovní doby zaměstnancem neznamená naprostou volnost

Pokud si zaměstnanec může sám rozvrhnout pracovní dobu podle svých časových možností a priorit, neznamená to, že bude neustále pracovat méně, nebo dokonce vůbec. Tak jednoduché to není.

Zaměstnanec totiž musí naplnit týdenní pracovní dobu. Naplněna musí být ve vyrovnávacím období, které určil zaměstnavatel, nejvýše však za 26 týdnů po sobě jdoucích. Kolektivní smlouva toto období pak může protáhnout až na 52 týdnů po sobě jdoucích.

I nadále bude platit, že pracovník bude povinen být na začátku směny na svém pracovišti a odejde z něho až po skončení směny. Délka směny nebude moct přesáhnout 12 hodin, popř. podle § 83a 24 hodin.

Pokud se se zaměstnavatelem nedohodne jinak, v případě osobních překážek v práci, čerpání dovolené nebo pracovní cesty bude zaměstnanci poskytnuto klasické zákonné plnění.

Čtěte také: Daně za rok 2024: daňový přeplatek zaměstnanců v osmi častých příkladech

Jak fungují inteligentní daňové šablony od business.center.cz

Zdroj: YouTube/Podnikatel.cz