Jak zvýší důchod pro OSVČ měsíční pojistné vyšší o stovku? Třeba i o dvě stovky

Základním příjmovým údajem pro výpočet starobního důchodu je u OSVČ, stejně jako u zaměstnanců, osobní vyměřovací základ neboli průměrná hrubá měsíční mzda za odpracované roky v současné hodnotě. U OSVČ se však průměrná důchodová mzda vypočítává z jednotlivých ročních vyměřovacích základů, a nikoliv z ročních hrubých zisků či ročních příjmů.

• Praktický příklad
• Roční vyměřovací základ v závislosti na záloze na pojistném
• V první redukční hranici je zápočet ze 100 %
• Praktický příklad – vliv stokoruny na důchod

Praktický příklad

Živnostník Milan měl za rok 2024 roční příjem ve výši 891 000 Kč. Výdaje uplatňuje 60% výdajovým paušálem. Daňový základ je tedy 356 400 Kč (891 000 Kč − (891 000 Kč × 60 %). Skutečný vyměřovací základ činí 55 % daňového základu, tedy 196 020 Kč (356 400 Kč × 55 %).

Skutečný vyměřovací základ byl vyšší než minimální vyměřovací základ, a proto se roční sociální pojištění za rok 2024 vypočítalo ze skutečného vyměřovacího základu. Skutečný vyměřovací základ však odpovídá hrubé měsíční mzdě 16 335 Kč (196 020 Kč : 12 měsíců). Pan Milan je na tom pro důchodové účely hůře než zaměstnanec pracující během roku 2024 za minimální mzdu ve výši 18 900 Kč.

Čtěte také: Nejnižší důchod má zaměstnanec s minimální mzdou? Kdepak, můžete dopadnout hůř

Roční vyměřovací základ v závislosti na záloze na pojistném

V roce 2025 činí minimální měsíční záloha na sociálním pojištění 4759 Kč, v loňském roce byla 3852 Kč. Oproti roku 2024 se minimální záloha značně zvýšila. Na jednu stranu to představuje pro OSVČ vyšší daňovou zátěž, na druhou stranu to je pozitivní pro výpočet starobního důchodu.

Spočítejte si svůj starobní důchod pro rok 2025 v naší kalkulačce

Při výpočtu starobního důchodu v roce 2025 se hodnotí příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění v letech 1986 až 2024. V následující tabulce máme pro názornost vypočtenu hrubou mzdu v závislosti na měsíční platbě na sociálním pojištění během roku 2024. Z tabulky níže názorně vidíme, že i OSVČ platící měsíční zálohu na sociálním pojištění ve výši 7000 Kč je na tom pro důchodové účely jako zaměstnanec pracující za podprůměrnou mzdu ve výši 23 973 Kč.

Zdroj: vlastní výpočet autora

Tip: Důchod v roce 2025, když jste celý život pracovali za minimální mzdu

V první redukční hranici je zápočet ze 100 %

Při výpočtu starobního důchodu se osobní vyměřovací základ redukuje. Vzhledem k tomu, že při výpočtu starobního důchodu v roce 2025 se osobní vyměřovací základ do první redukční hranice ve výši 20 486 Kč započítává ze 100 %, každé zvýšení osobního vyměřovacího základu do první redukční hranice má poměrně výrazný vliv na výši starobního důchodu. Ve druhé redukční hranici (od 20 486 Kč do 186 228 Kč) se osobní vyměřovací základ započítává pouze z 26 %.

Čtěte také: Jak se pro důchod redukuje mzda za odpracované roky a jak se měnily hranice

Praktický příklad – vliv stokoruny na důchod

Pan Michal byl dlouhodobě OSVČ a v roce 2025 odchází do řádného starobního důchodu. Pro zjednodušení počítáme, že jeho celkový osobní vyměřovací základ odpovídá měsíční záloze placené v roce 2024, tedy částce 5000 Kč. Osobní vyměřovací základ je tedy 17 124 Kč. Pan Michal získal dobu pojištění v rozsahu 47 let. Panu Michalovi je přiznán řádný starobní důchod ve výši 16 733 Kč.

Pan Martin byl rovněž dlouhodobě OSVČ a odchází v roce 2025 do starobního důchodu. Opět pro zjednodušení počítáme, že jeho celkový osobní vyměřovací základ odpovídá měsíční záloze placené v roce 2024, tedy částce 5100 Kč. Osobní vyměřovací základ je 17 466 Kč. I pan Martin získal dobu pojištění v rozsahu 47 let. Měsíční důchod pana Martina činí 16 974 Kč.

Měsíční starobní důchod pana Martina je tedy vyšší o 241 Kč než pana Michala.