Superdávka razantně sníží normativy na bydlení. Ministerstvo aktuální ceny nájmů nezajímají

Dosud samostatně vyplácené dávky v hmotné nouzi (doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí) a dávky státní sociální podpory (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení) se sloučí do jedné, kterou bude stát poskytovat jako dávku státní sociální pomoci (DSSP) zvanou též superdávka.

Výše příspěvku na bydlení je aktuálně limitovaná tak, aby nemohlo docházet ke zneužívání této pomoci. Pokud za nájem zaplatí příjemci víc, než určuje normativ, neznamená to, že na příspěvek nemohou dosáhnout, ale to, že se dávka bude vypočítávat maximálně do zákonem stanoveného normativu. Normativy udává zákon o státní sociální podpoře. A s normativy se rovněž počítá i u „složky bydlení“, která nahradí v nové DSSP příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení.

Jak se sníží normativy od začátku účinnosti superdávky?

Normativy již nemají vycházet z aktuálních tržních cen nájmů, jako je tomu v současné době, ale z reálných nákladů, které příjemci dávek dokládají na Úřad práce. Proti tomu se razantně ohradily i některé veřejné organizace v připomínkovém řízení.

Rovněž v rámci druhého čtení návrhu zákona v Poslanecké sněmovně se k normativům vyjádřila Olga Richterová (Piráti). „Normativy jsou nastavené se zpožděním o 14 měsíců, tedy jsou více než rok zastaralé… Čísla, co má MPSV k dispozici a vycházejí z konkrétních smluv uvedených v databázi Úřadu práce, jsou často čísla velmi starých smluv. Jsou to tedy často nájmy, které jsou nižší v průměru než ty, které jsou uzavírány nově. Naopak Ministerstvo financí, které má svoji cenou mapu, vychází z dat, která vycházejí z nynějších uzavíraných smluv. Toto je klíčové rozhodnutí, zda budeme normativní náklady určovat z výrazně nižších cen, nebo jestli se budeme opírat o to, za kolik lidé reálně seženou bydlení dnes. Nevidím důvod, proč nevyjít z dnešní reality.“

Ovšem Ministerstvo práce a sociálních věcí se k cenovým mapám v návrhu vyjadřuje následovně. „Využití aktuálních cenových map pro dávkové systémy není v současné době vhodné. Cenové mapy pracují se současnými tržními cenami nájemního bydlení, a to podle nabídkových cen na realitních portálech. Skutečně realizované ceny mohou být nižší. Oproti tomu údaje získané z dávkových aplikací Ministerstva práce a sociálních věcí reprezentují náklady, které uvedli žadatelé o dávku – a ve velké většině se jedná o historické nájmy, nikoliv o nájemní smlouvy uzavírané pouze v této době.“

Normativy přitom mají být vyšší pro tzv. zranitelné osoby (osoba starší 68 let, poživatel starobního důchodu, osoba invalidní ve druhém nebo třetím stupni, rodič pečující o dítě mladší 4 let věku nebo osamělý rodič pečující o dítě mladší 7 let věku, osoba pobírající dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství, osoba osobně pečující o dítě ve věku do 10 let závislé na pomoci jiné osoby, poživatel příspěvku na péči ve stupni II nebo vyšším a nezaopatřené dítě). V seznamu zranitelných osob může dojít ještě k legislativním změnám.

Tip: Současných příjemců dávek se superdávka začne týkat nejdříve příští rok. Kalkulačka se zatím nechystá

Budoucí nájemní normativy

Normativní náklady vznikly jako součet částky určené na úhradu nákladů spojených s užíváním bytu a částky pátého decilu uhrazených výší nájmů a podnájmů v bytech příjemci příspěvku na bydlení v období 1. ledna až 31. srpna 2024.

Normativy pro zranitelné osoby

Normativní náklady na bydlení, které platí aktuálně, naleznete zde.

Nájemné se má započítávat podle jeho skutečné výše v nájemní/podnájemní smlouvě, avšak maximálně do maximální výše nájemního normativu u bytu (prostoru, který je zkolaudován k tomuto účelu), u jiného prostoru k bydlení do 80 % nájemního normativu s výjimkou ubytovacího zařízení, kde se započítává do 60 % nájemního normativu.

Jaké složky mají tvořit náklady na bydlení?

Uznatelné náklady na bydlení mají tvořit součet nájemného (nebo srovnatelných nákladů u vlastníků – vlastnický paušál) a energetického paušálu u rodin s příjmem ve výši 1,43násobku životního minima rodiny a vyšším. 

U rodin s nižším příjem – do 1,43násobku životního minima domácnosti – se místo energetického paušálu započítají skutečně uhrazené náklady za plyn, elektřinu, náklady za dodávku tepla (dálkového vytápění), centralizovaného poskytování teplé vody a tuhá paliva, maximálně však do 1,2násobku energetického paušálu. Náklady se budou počítat průměrem za předchozí 3 měsíce. 

Výše energetického paušálu má činit:

• 2500 Kč pro jednočlennou domácnost,
• 3000 Kč pro dvoučlennou domácnost,
• 3500 Kč pro tříčlennou domácnost,
• 4000 Kč pro čtyřčlennou domácnost, nebo
• 4500 Kč pro pětičlennou a vícečlennou domácnost.

Kdy vznikne nárok na „složku bydlení“?

Podle návrhu MPSV vznikne nárok na „složku bydlení“ tehdy, pokud náklady na bydlení rodiny přesáhnou definovanou část rozhodného příjmu a tato část nebude vyšší než uznatelné náklady na bydlení. Definovaná část rozhodného příjmu se stanoví jako součin rozhodného příjmu a koeficientu 0,30.

Jak se složka bydlení bude počítat?

U výpočtu složky na bydlení bude postup záležet na tom, zda má domácnost příjem do 2násobku životního minima, nebo nad.

U příjmů do 2násobku životního minima (ŽM) se bude složka bydlení počítat jako rozdíl mezi 30 % příjmů domácností a uznatelnými náklady.

U příjmů nad 2násobek životního minima se k 30 % příjmů domácnosti přičte ještě 10 % z příjmu nad 2násobek životního minima.

Odborná veřejnost rovněž kritizuje nevalorizované částky životního minima, ze kterých superdávka vychází. Podle aktualizovaných výpočtů Výzkumného institutu práce a sociálních věcí je dnes životní minimum několik tisíc pod částkou potřebnou pro pokrytí zcela základních potřeb.

Tip: Uchazeči o zaměstnání by mohli ještě letos získat více na podpoře v nezaměstnanosti

Vzoreček ani kalkulačku pro výpočet superdávky MPSV nedodalo

Někteří poslanci kritizovali návrh také proto, že MPSV nedodalo vzorec pro výpočet superdávky tak, aby si lidé mohli orientačně zjistit, kolik na dávce získají.

K chybějící kalkulačce se vyjádřila při rozpravě i výše zmíněná poslankyně Richterová (Piráti). „Proč nebyly zveřejněny podklady, aby si mohl každý ověřit, jak budou výpočty dávek po reformě vypadat? Vláda samozřejmě musí mít podklady, například výpočty v Excelu. Zveřejněny byly pouze modelové příklady, ale není možnost si to ověřit. Snaží se to přepočítávat řada odborníků a ve spoustě situací týkajících se rodin s více dětmi to vychází velmi nepříznivě. Proto chceme, aby tyto podklady ministerstvo přestalo utajovat a dalo je k dispozici veřejnosti.“

Na složitost výpočtů upozorňuje také společnost SPOT – Centrum pro společenské otázky. „Zatímco dosud bylo možné pro zkušenější sociální pracovníky nárok na dávku a její výši lehce spočítat (zejména to platilo u příspěvku na bydlení a přídavku na děti), v novém systému to bude téměř nemožné, pokud nemají specifický zájem o algebraické rovnice nebo excelové tabulky,“ uvádí SPOT ve vydané publikaci Dávková reforma –  hlavní problémy a rizika.

Kdy začne superdávka fungovat?

Účinnost superdávky je navrhována na 1. července 2025. S nejvyšší pravděpodobností se však ještě o několik měsíců posune. Nejčastěji se mluví o termínu 1. října 2025.

Čtěte také:

Vypnout vodu nebo elektřinu? Jak může pronajímatel vymáhat dlužné nájemné

Zvýší se příspěvek na péči v prvním a druhém stupni závislosti?