Výpočet sociálního pojištění při více příjmech. Jak to ovlivní důchod?

Do výpočtové formule starobního důchodu vstupují pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Z pasivních příjmů se sociální pojištění neplatí, takže takové příjmy nemají na výši důchodu žádný vliv. Starobního důchodu ani invalidního důchodu.

• Doba pojištění se hodnotí pouze jednou
• Příklad 1: Dva zkrácené úvazky
• Příklad 2: Klasická pracovní smlouva + DPP do limitu
• Příklad 3: Nízká mzda a vysoký příjem z nájmu
• Příklad 4: Investor s příjmem z nájmu
• Příklad 5: Podnikání při zaměstnání

Doba pojištění se hodnotí pouze jednou

Kromě osobního vyměřovacího základu (průměrné důchodové mzdy) vstupuje do výpočtové formule starobního důchodu i získaná doba pojištění, přičemž do doby pojištění se započítávají nejenom období, kdy bylo z příjmu odvedeno sociální pojištění, ale i tzv. náhradní doby pojištění.

Žádné období nemůže být přitom pro důchodové účely hodnoceno dvakrát. Zaměstnanci pracující současně pro dva zaměstnavatele si tedy zvyšují rozhodné příjmy, ale takto odpracovaný rok se jim započítává jako jeden rok, tedy stejně jako zaměstnancům pracujícím pouze pro jednoho zaměstnavatele.

Čtěte také: Zaměstnanci i podnikatelé v důchodu mohou ušetřit tisíce na důchodovém pojištění díky nové slevě

Příklad 1: Dva zkrácené úvazky

Pan Aleš pracuje současně na dva zkrácené úvazky s hrubou měsíční mzdou 22 000 Kč. Z každého zkráceného úvazku je panu Alešovi z jeho hrubé mzdy sraženo sociální pojištění (včetně nemocenského pojištění) ve výši 1562 Kč (22 000 Kč × 7,1 %). Pro důchodové účely je na tom pan Aleš stejně jako zaměstnanec pracující pouze pro jednoho zaměstnavatele s hrubou mzdou 44 000 Kč.

Spočítejte si svůj starobní důchod pro rok 2025 v naší kalkulačce

Příklad 2: Klasická pracovní smlouva + DPP do limitu

Paní Zuzana pracuje na standardní pracovní smlouvu na plný úvazek na dobu neurčitou s hrubou mzdou 46 000 Kč a současně si přivydělává pro jiného zaměstnavatele na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 11 400 Kč. Z hrubé mzdy je paní Zuzaně sraženo sociální pojištění ve výši 3266 Kč (46 000 Kč × 7,1 %).

Z dohody o provedení práce paní Zuzana sociální pojištění neplatí. V případě, že je v roce 2025 hrubá měsíční odměna z dohody o provedení práce nižší než 11 500 Kč, neplatí se z ní sociální pojištění. Pro budoucí důchodové účely se tak paní Zuzaně započítává pouze hrubá mzda 46 000 Kč.

Tip: Jak se při různém průběhu pojištění můžete dopracovat k průměrnému důchodu?

Příklad 3: Nízká mzda a vysoký příjem z nájmu

Zaměstnanec Lukáš pracuje za minimální mzdu ve výši 20 800 Kč a současně má vysoký měsíční příjem z nájmu 50 000 Kč po zděděných nemovitostech. Z nájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů se sociální pojištění nikdy neplatí. Pan Lukáš tedy platí sociální pojištění pouze z minimální mzdy ve výši 1477 Kč (20 800 Kč × 7,1 %). Přestože má pan Lukáš nadprůměrný měsíční příjem, je na tom pro důchodové účely podprůměrně, protože příjem z nájmu nemá žádný vliv na výpočet důchodu.

Příklad 4: Investor s příjmem z nájmu

Pan Filip má vysoké zdanitelné pasivní příjmy podle § 8 zákona o daních z příjmů (z kapitálového majetku), podle § 9 zákona o daních z příjmů (z nájmu) a podle § 10 zákona o daních z příjmů (z ostatních zdanitelných příjmů). Z žádného příjmu pan Filip neplatí sociální pojištění, a pro důchodové účely má tedy mezeru v pojištění.

S ohledem na budoucí důchodové nároky by bylo pro pana Filipa vhodné si platit dobrovolné důchodové pojištění, v opačném případě může vzniknout problém se získáním minimální doby pojištění pro přiznání starobního důchodu. Přihlášku k dobrovolnému důchodovému pojištění lze podat na místně příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení. Nárok na starobní důchod vzniká při získání alespoň 35 let pojištění a nárok na předčasný starobní důchod vzniká v případě získání alespoň 40 let pojištění.

Čtěte také: Nejnižší důchod má zaměstnanec s minimální mzdou? Kdepak, můžete dopadnout hůř

Příklad 5: Podnikání při zaměstnání

Po celý rok 2025 si bude paní Veronika ke svému zaměstnání přivydělávat výkonem vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Z hrubé mzdy bude paní Veronika platit na sociálním pojištění klasicky 7,1 %.

Z důvodu hrubého zisku z podnikání (tj. příjmu poníženého o výdaje) ve výši 110 000 Kč za celý rok 2025 však nezaplatí paní Veronika nic na sociálním pojištění. Z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se sociální pojištění vůbec neplatí, když je hrubý zisk do limitu. Pro celý rok 2025 je limitem hrubý zisk do 111 736 Kč. V případě výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po část roku se limit poměrně snižuje. Podnikání paní Veronice žádným způsobem starobní důchod nezvýší.

Jak žádat o starobní důchod online? 

Zdroj: YouTube.com / Česká správa sociálního zabezpečení