Nechtějí vám v práci přidat? Řekněte si o příspěvek na penzi, je to levnější

Jako všechno v životě mají i příspěvky zaměstnavatelů na penzijní produkty pozitiva i negativa. Z pohledu zaměstnance je hlavní nevýhodou fakt, že peníze z tohoto benefitu nemůže utratit hned, ale až ve stáří. Ovšem tím výčet nevýhod v podstatě končí. 

• Kolik stojí zvýšení mzdy o tisícovku?
• Kolik vám z přidané tisícovky ukrojí povinné odvody?
• Porovnání zvýšení mzdy o 1000 Kč a výplaty benefitu 1000 Kč
• Kolik vám může zaměstnavatel poslat?
• Na co může zaměstnavatel přispívat?
• Co musí udělat zaměstnanec k získání benefitu? 
• Ovlivňuje příspěvek od zaměstnavatele i státní příspěvky?

Kolik stojí zvýšení mzdy o tisícovku?

V modelovém příkladu si spočítáme dopad toho, že vám zaměstnavatel přidá každý měsíc tisíc korun. V roce 2025 platí zaměstnavatel za zaměstnance s pracovní smlouvou 24,8 % z hrubé mzdy zaměstnance na sociálním pojištění a 9 % z hrubé mzdy zaměstnance na zdravotním pojištění. 

Při zohlednění pouze povinného pojistného placeného zaměstnavatelem za zaměstnance tak činí mzdové náklady zaměstnavatele 133,8 % procent z hrubé mzdy zaměstnance. To znamená, že každá tisícikoruna, kterou vám zaměstnavatel přidá, ho stojí i s náklady na zdravotní a sociální pojištění 1338 korun. 

Čtěte také: Tisícovka na váš účet stojí zaměstnavatele v Česku 1689 Kč. Jak je to jinde v EU?

Mzdová kalkulačka 2025

Kolik vám z přidané tisícovky ukrojí povinné odvody? 

A zaměstnavatel nebude jediný, kdo platí. Pokud přistoupí na zvýšení sjednané hrubé mzdy o tisíc korun, můžete si být jisti, že vy o tolik víc na svůj bankovní účet nedostanete. 

Podle aktuální výpočtové formule strhávají zaměstnavatelé ze mzdy zaměstnance 7,1 procenta na sociální a 4,5 procenta na zdravotní pojištění plus zpravidla 15procentní zálohu na daň, i když tu snižuje daňová sleva na poplatníka.

Kvůli zvýšení minimální mzdy pro rok 2025 na 20 800 Kč při plném úvazku však letos už ani tato sleva, která se zvyšovala naposledy k 1. lednu 2022, nesníží daň do nuly, jak si můžete vypočítat v naší kalkulačce. 

Porovnání zvýšení mzdy o 1000 Kč a výplaty benefitu 1000 Kč

V následující tabulce si ukážeme, proč je pro zaměstnavatele i zaměstnance daňově výhodnější místo tisícikoruny k platu vyplatit tisícikorunu na benefitech, na které stát poskytuje daňové zvýhodnění. 

Rozdíl ve zdanění vyšší mzdy a stejně vysokého příspěvku na penzijní spoření

Zdroj: vlastní výpočet autora

Při zvýšení hrubé mzdy o tisíc korun v modelovém příkladu dostane zaměstnanec po zdanění „na ruku“ jen o 734 Kč víc. Když mu tisícovku pošle zaměstnavatel na penzijní spoření, bude ji mít na důchod uloženou celou a postupně zhodnocovat. A zaměstnavateli zůstane v kase i 338 korun, které nemusí odvádět na zdravotní a sociální pojištění.

Kolik vám může zaměstnavatel poslat? 

Zaměstnavatel může jako benefit na penzijní produkty posílat svým zaměstnancům libovolně vysokou částku. Ovšem pouze do 50 000 Kč ročně na zaměstnance nemusí tento požitek danit firma ani zaměstnanec. 

Daňově výhodné je tedy posílat každému zaměstnanci maximálně 4166 Kč měsíčně, což už je dost velký prostor pro „zvyšování výplaty“. 

Samozřejmě pro firmu s mnoha zaměstnanci bude taková částka velmi nákladná, v praxi zaměstnavatelé posílají spíše stokoruny nebo nižší tisíce. Ale manévrovací prostor pro odměnu mají značný. 

Tip: Na vyženěné dítě daňové zvýhodnění dostanete, na dítě družky ne. Záludnosti slevy

Na co může zaměstnavatel přispívat? 

Daňové výhody lze čerpat při přispívání na produkty spoření na stáří, mezi které patří penzijní připojištění (dnes už pouze dobíhající smlouvy), doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění, soukromé životní pojištění a dlouhodobý investiční produkt. A pozor, tyto produkty mají limit společný. Zaměstnavatel vám tedy může posílat svůj příspěvek třeba na tři smlouvy, ale pro daňové zvýhodnění nesmí překročit v úhrnu 50 tisíc za rok. 

Do limitu se počítá také pojištění dlouhodobé péče, na než může zaměstnavatel rovněž přispívat, ale neslouží ke kumulaci prostředků na stáří jako ostatní produkty. 

Co musí udělat zaměstnanec k získání benefitu? 

Pokud firma benefit v podobě příspěvku na penzijní produkty vyplácí, musí mít podmínky jeho čerpání uvedeny ve vnitřním předpisu, kolektivní smlouvě nebo případně jednotlivých pracovních smlouvách zaměstnanců. 

Zaměstnavatelé zpravidla výši příspěvku nějak podmiňují nebo škálují. Může se odvíjet od odpracovaných let, výše úložky, kterou si na důchod odkládá sám zaměstnanec, a podobně. Někdy také nenáleží příspěvek zaměstnancům ve zkušební či výpovědní době.

V každém případě je potřeba na jedné straně ohlásit zaměstnavateli, kam má příspěvek posílat, a na straně druhé sdělit penzijní společnosti nebo životní pojišťovně, že peníze od zaměstnavatele začnou chodit. 

Ovlivňuje příspěvek od zaměstnavatele i státní příspěvky? 

Na výši státního příspěvku, který můžete čerpat na smlouvu o penzijním připojištění nebo doplňkovém penzijním spoření, nemá výše benefitu od zaměstnavatele žádný vliv. 

Například pokud chcete získat nárok na maximální měsíční příspěvek 340 Kč, který vzniká při úložce 1700 Kč měsíčně, nestačí, když vy pošlete 1200 Kč a váš zaměstnavatel 500 Kč. V takovém případě dosáhnete jen na státní příspěvek 240 Kč (vždy 20 % z účastníkem vložené sumy, nejvýše 340 Kč).

Příspěvky od zaměstnavatele a státu se ovšem v čase zhodnocují v souladu s vaší investiční strategií nastavenou pro penzijní spoření. A pokud dostanete každý měsíc výše uvažovanou tisícovku, o kterou jste chtěli zvednout plat, je to po letech zbývajících do penze už slušná suma. 

Výše státního příspěvku a daňové úspory při penzijním spoření

Zdroj: Finance.cz