Jak ovlivňuje výši důchodu častá nemocnost? Hlídejte si evidenci dnů

Měsíční částka starobního důchodu závisí na získané době pojištění a průměrné důchodové mzdě (tzv. osobním vyměřovacím základu), která se vypočítává z příjmů, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění od roku 1986. Konkrétně při výpočtu starobního důchodu v roce 2025 se hodnotí roky 1986 až 2024. Z obdržené nemocenské se však sociální pojištění neplatí, jaké příjmy se započítávají pro důchod?

• Institut vyloučené doby pojištění
• Nižší životní standard během nemocenské
• Praktický příklad
• Vyloučené doby pojištění brání snížení osobního vyměřovacího základu

Institut vyloučené doby pojištění

V § 16 zákona o daních z příjmů jsou uvedeny tzv. vyloučené doby pojištění, tedy období, kdy neplynul rozhodný důchodový příjem, přičemž mezi vyloučené doby pojištění patří i dočasné pracovní neschopnosti.

Institut vyloučených dob pojištění je velmi důležitý, neboť při stanovení průměrné důchodové mzdy za odpracované roky se toto období vyloučí a zabrání se tak rozmělnění rozhodných příjmů. Období pobírání nemocenské tak nemá negativní vliv na výši průměrné důchodové mzdy, ze které se počítá starobní důchod. Častější nemocnost tak nezhoršuje výpočet starobního důchodu.

Čtěte také: Jak se dlouhá nemoc podepíše na penzi a kdy už lze žádat o invalidní důchod

Nižší životní standard během nemocenské

Vzhledem k tomu, že během období pracovní neschopnosti náleží nemocenská, která je nižší než běžná čistá mzda zaměstnance, dlouhodobá pracovní neschopnost snižuje aktuální životní úroveň rodiny, budoucí výpočet starobního důchodu však nikoliv.

Tip: Spočítejte si aktuální výše nemocenské v naší kalkulačce

Praktický příklad

Pan Zdeněk odchází v roce 2025 do řádného starobního důchodu. Celkové rozhodné příjmy za roky 1986 až 2024 má v současné hodnotě 21 953 184 Kč. Jednotlivé roční vyměřovací základy (součet měsíčních hrubých mezd) se násobily příslušným koeficientem zohledňujícím inflaci.

Při výpočtu osobního vyměřovacího základu uplatní pan Zdeněk vyloučené období z důvodu častější nemoci v rozsahu 585 dní.

Pan Zděnek bude tedy mít osobní vyměřovací základ ve výši 48 884 Kč. Kdyby se však institut vyloučených dob pojištění neuplatnil, měl by pan Zdeněk osobní vyměřovací základ 46 876 Kč. V následující tabulce máme uveden podrobný výpočet obou osobních vyměřovacích základů.

Zdroj: vlastní výpočet autora

Pan Zdeněk získal dobu pojištění v rozsahu 46 let. Při osobním vyměřovacím základu ve výši 48 884 Kč je tak řádný starobní důchod ve výši 23 891 Kč. Kdyby však byl osobní vyměřovací základ ve výši 46 876 Kč, potom by byl měsíční starobní důchod 23 531 Kč.

Z důvodu uplatnění institutu vyloučených dob pojištění je měsíční starobní důchod vyšší měsíčně o 360 Kč. Při vyšším počtu neuplatněných vyloučeních dní by byl tento finanční rozdíl ještě vyšší.  

Spočítejte si svůj starobní důchod pro rok 2025 v naší kalkulačce

Vyloučené doby pojištění brání snížení osobního vyměřovacího základu

Jak jsme si ukázali na praktickém příkladu, institut vyloučených dob pojištění hraje při výpočtu starobního důchodu důležitou roli, neboť nedochází k rozmělnění rozhodných příjmů, což by ve výsledku znamenalo nižší průměrnou důchodovou mzdu (osobní vyměřovací základ) a následně i nižší řádný starobní důchod. Žadatelé o starobní důchod by si vždy měli pečlivě zkontrolovat, zdali mají v evidenci všechny vyloučené doby pojištění v pořádku.

Jak funguje informativní důchodová aplikace ČSSZ

Zdroj: YouTube.com / Česká správa sociálního zabezpečení