Vyšší sazba daně z příjmů fyzických osob se dotkne poplatníků, kteří mají v daném měsíci nebo kalendářním roce příjmy vyšší, než je zákonem stanovená hranice. Praktické příklady napoví, zda ji náhodou také nebudete odvádět.
Dozvíte se:
- Jaké máme sazby daně z příjmů?
- Jaký je limit pro platbu 23% daně?
- Vyšší sazba daně z příjmů v praktických příkladech
Jaké máme sazby daně z příjmů?
V ČR existují hned dvě sazby daně z příjmů fyzických osob. Základní 15% sazba se týká naprosté většiny daňových poplatníků. Tou druhou je sazba daně z příjmů ve výši 23 %, která je reakcí na zrušení solidární přirážky, kterou dříve platili „bohatí“. Uplatní se pak pouze na rozdíl mezi stanovenou hranicí a skutečným příjem. Zbylé peníze pod hranici podléhají 15% sazbě.
Právnických osob se pak 23% sazba daně netýká vůbec. U nich platí vždy jednotná sazba, která se v roce 2024 zvýšila z 19 % na 21 %.
Čtěte také: Jaké zaplatíte daně při podnikání v invalidním důchodu v roce 2025
Vypočítejte si čistou mzdu na naší kalkulačce, která počítá i s 23% zdaněním
Jaký je limit pro platbu 23% daně?
Od roku 2024 činí hranice pro platbu vyšší sazby daně 36násobek stanovené průměrné mzdy. V minulém roce ji tedy ze mzdy odváděli ti zaměstnanci, jejichž měsíční příjem byl vyšší než 131 901 Kč. V případě podání daňového přiznání za celý rok 2024 ji budou platit fyzické osoby se zdanitelnými příjmy nad 1 582 812 Kč.
Za rok 2025 odvede 23% daň z příjmů o něco méně lidí, protože se měsíční limit zvýšil na 139 671 Kč a roční 1 676 052 Kč.
V roce 2023, kdy se hranice rovnala ještě 48násobku průměrné mzdy, dopadla zvýšená sazba na 62 070 poplatníků, kteří podávali daňové přiznání.
„Pro zdaňovací období roku 2024, z důvodu snížení hranice na 36násobek průměrné mzdy, predikujeme nárůst počtu těchto subjektů na více než 90 000, tedy nárůst o cca 50 %,“ doplňuje Patrik Madle, tiskový mluvčí z Generálního finančního ředitelství. Zároveň však dodává, že do tohoto čísla nejsou započítány osoby, které vypořádávají své příjmy v rámci ročního zúčtování daně u svého zaměstnavatele.
Čtěte také: Dvě skončily, jedna se omezila. Jaké daňové slevy letos v přiznání nevyužijete?
Vyšší sazba daně z příjmů v praktických příkladech
1. Daň se může zaměstnanci vrátit
Pan Karel pracuje jako anesteziolog v nemocnici a jeho měsíční plat v roce 2024 činil 120 000 Kč. Za měsíc prosinec však od nemocnice obdržel prémie, tudíž jeho výdělek v tomto měsíci dosáhl částky 150 000 Kč. Mzdová účtárna proto odvedla zálohovou daň se zohledněním vyšší sazby daně z příjmů, protože přesáhl měsíční limit ve výši 131 901 Kč.
Nicméně Karlův roční příjem činil „jen“ 1 470 000 Kč. Roční limit pro vyšší sazbu byl přitom 1 582 812 Kč. Pro uplatnění 23% sazby je důležité, aby došlo k přesažení ročního příjmů, nikoliv pouze měsíčního. Vyšší odvedená záloha tedy bude Karlovi po ročním zúčtování daně vrácena.
2. Je rozdíl mezi příjmem a ziskem
Pan Pavel je OSVČ a podniká jako řemeslník. V roce 2024 se mu velmi dobře dařilo a jeho roční příjem dosáhl částky 1 600 000 Kč. Protože však tentokrát neměl příliš mnoho skutečných výdajů, rozhodl se uplatnit 80% výdajový paušál, který jeho zdanitelný příjem ponížil na zisk ve výši 320 000 Kč (1 600 000 − 1 280 000).
Pana Pavla se tedy v daňovém přiznání za rok 2024 vyšší sazba daně netýká, protože jeho zisk nepřesáhl rozhodnou hranici. Danit bude po odečtení výdajů (paušálu) a odečitatelných položek klasickými 15 procenty.
Čtěte také: Bude se škrtat. Jak sníží váš důchod nižší zápočet za odpracované roky?
3. Vyšší zdanění bude platit pouze na rozdíl
Pan Daniel pracuje v soukromém sektoru v nadnárodní firmě na manažerské pozici a jeho měsíční příjem činí 180 000 Kč. Měsíčně se mu tedy z příjmu odvádí i 23% sazba daně, a protože takového příjmu dosahuje každý měsíc, za rok 2024 byl jeho příjem v součtu 2 160 000 Kč.
Z měsíčních příjmů do částky 131 901 Kč se mu odváděla 15% sazba. Na rozdíl mezi 180 000 Kč a hranicí 131 901 Kč se však už uplatnila 23% sazba.
4. Může se jednat i o jiné příjmy než ze zaměstnání a podnikání
Pan Oskar pracuje jako prodavač elektra a jeho měsíční příjem činí 28 000 Kč. V roce 2021 si za zděděné peníze po babičce koupil pozemek a čekal, kdy bude vhodná chvíle na stavbu domu. Protože se však začátkem roku 2025 dostal do vážných finančních problémů, rozhodl se pozemek prodat se ziskem 1 700 000 Kč oproti kupní ceně.
Přestože pan Oskar nemá nadstandardně vysoké příjmy ze zaměstnání, dosáhne za rok 2025 na příjem 2 036 000 Kč, a proto bude muset prostřednictvím daňového přiznání v roce 2026 odvést z části zdanitelného základu i vyšší daň z příjmů.
Vyšší sazba daně se totiž nevyužívá pouze u příjmů ze závislé nebo samostatné výdělečné činnosti, ale i u příjmů z pronájmu, kapitálového majetku nebo u ostatních příjmů na základě § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Čtěte také: Jaké příjmy se započítají živnostníkům pro účely superdávky?
Budete podávat daňové přiznání? Vyzkoušejte naše inteligentní daňové formuláře
Zdroj: YouTube/Podnikatel.cz