Bude se hlasovat o výpovědi bez udání důvodu ze strany zaměstnavatele. Co když projde?

Aktuálně se v Poslanecké sněmovně ČR nachází upravený poslanecký návrh na změnu zákoníku práce, který mj. řeší i možnou výpověď bez uvedení důvodu ze strany zaměstnavatele. Ani v případě schválení by však nemohl zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr, s kýmkoliv si zamane. Jak by tato změna mohla ovlivnit trh práce a kdo by mohl být v ohrožení?

Dozvíte se:

• Kdy může zaměstnavatel se zaměstnancem ukončit pracovní poměr?
• Výpověď bez udání důvodu by platila jen pro někoho
• Odborníci mají na návrh rozdílené názory
• I dnes může zaměstnavatel vypovědět pracovní poměr bez důvodu

Kdy může zaměstnavatel se zaměstnancem ukončit pracovní poměr?

Z hlediska aktuálního znění zákoníku práce má v tomto ohledu větší volnost zaměstnanec. Právě on může v zaměstnání podat výpověď bez uvedení důvodu v podstatě kdykoliv. Rozvázání pracovního poměru dohodou je pak na vzájemné shodě se zaměstnavatelem a ukončit poměr okamžitě může zaměstnanec jen na základě § 56, například když mu zaměstnavatel po určenou dobu dluží výplatu.

Aby mohl zaměstnavatel uložit zaměstnanci výpověď, musí mít k tomu prozatím některý z důvodů uvedených v § 52. Patří sem:

• zaměstnavatel či jeho část se ruší nebo přemisťuje,
• zaměstnanec se kvůli organizačním změnám stane nadbytečným,
• zaměstnanec na základě zdravotního posudku pozbyl zdravotní způsobilost,
• zaměstnanec nesmí práci vykonávat kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání,
• zaměstnanec nesplňuje předpoklady pro výkon pracovní funkce a má dlouhodobě špatné pracovní výsledky,
• pokud jsou důvody, kvůli kterým lze okamžitě zrušit pracovní poměr,
• pokud zaměstnanec porušil pracovní nebo jinou povinnosti zvlášť hrubým způsobem.

To vše platí až na výjimky za předpokladu, že se pracovník nenachází v tzv. ochranné době.

Čtěte také: Pracujete víc, abyste se v penzi měli líp? Podívejte se, kdy přivýdělek nezvyšuje důchod

Výpověď bez udání důvodu by platila jen pro někoho

Poslanecký návrh naštěstí nepočítá s tím, že by mohla být výpověď bez uvedení důvodu daná jakémukoliv zaměstnanci. Počítá s tím, že pokud novela projde, zaměstnavatel bude moci uložit výpověď bez uvedení důvodu pouze těm zaměstnancům, kterým chybí více než pět let do starobního důchodu. Propuštěný zaměstnanec by také měl nárok na odstupné v rozsahu trojnásobku až šestinásobku průměrného výdělku podle délky pracovního poměru, což má dávat dostatečný prostor pro nalezení jiného místa.

Dále by se také změna vztahovala pouze na zaměstnance soukromého sektoru, všechny osoby pracující ve státních službách a podnicích by tak této hrozby byly ušetřeny.

Jeden návrh na zavedení výpovědí bez udání důvodu, který ani nebyl součástí takzvané flexinovely zákoníku práce, už Sněmovnou neprošel. Aktuálně projednávaná změna zákoníku práce byla zařazena v rámci pozměňovacího návrhu poslanců Michala Zuny, Jana Skopečka, Jana Jakoba, Evy Decroix, Miloše Nového a Pavla Staňka letos v lednu.

Protože ale i pozměněná úprava, o níž by se mohlo jednat v tomto týdnu, sklízí negativní ohlasy, předpokládá se, že zřejmě neprojde.

Přitom v zahraničí někde tento model funguje. Uplatňuje se však rozdílnými způsoby. Např. Dánsko kombinuje možnost snadného propouštění s vysokou úrovní ochrany nezaměstnaných. Ve Spojených státech je pracovní trh značně flexibilní, ale zaměstnanci se musejí spoléhat na individuální úspory či soukromé pojištění. V Německu a Francii je výpověď bez důvodu možná jen v omezených případech a zaměstnavatelé musejí plnit přísné podmínky.

Čtěte také: Úprava jiných důležitých překážek v práci u zaměstnanců se brzy změní

Odborníci mají na návrh rozdílené názory

Argumentem například je, že jednostranné opatření bez kompenzačních mechanismů může vést k právní nejistotě zaměstnanců. Kritici návrhu varují, že by se zaměstnavatelé mohli snáze zbavovat zaměstnanců například kvůli osobním sporům, odborové činnosti či jiným než pracovním důvodům.

Zásadně proti je například Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů. Za odbory jasně prohlašuje, že návrh ohrožuje stabilitu pracovních míst.

Výhody však dokázala najít Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPrace.cz. „Jako pozitivní vnímám zvýšení flexibility pracovního trhu. Z pohledu zaměstnavatele je nově nabízené řešení výhodné.“

I ona však upozorňuje na nevýhody. „Jako negativní vnímám možné dopady pro zranitelné skupiny zaměstnanců. Tomu by se ale mohlo částečně předejít navýšením odstupného a zákazem použití výpovědi bez udání důvodu u zaměstnanců v předdůchodovém věku. Jako další možné negativum bych pak zmínila větší riziko diskriminace zaměstnanců,“ uzavírá.

Čtěte také: Dopadne na vás daň z příjmů ve výši 23 %? Vyšší sazba v příkladech

I dnes může zaměstnavatel vypovědět pracovní poměr bez důvodu

Bez ohledu na poslanecký návrh bude i nadále platit, že zaměstnavatel bude moci pracovní poměr rozvázat kdykoliv a bez uvedení důvodu, pokud se zaměstnanec nachází ve zkušební době. Ta aktuálně nesmí být delší než 3 měsíce, nebo 6 měsíců u pracovníků na vedoucích pozicích.

Flexinovela navrhuje prodloužení zkušební doby na 4 měsíce pro „běžné“ zaměstnance a na 8 měsíců bezprostředně po sobě jdoucích v případě vedoucích zaměstnanců.

Zkušební dobu bude možné prodloužit pouze písemnou dohodou zaměstnavatele a zaměstnance a i nadále pak bude platit, že nebude smět být delší než polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.

Čtěte také: Jaký vliv má stupeň invalidity na přiznaný invalidní důchod?