Jak se nově počítá úrazová renta zaměstnancům, kteří nenalezli náhradní práci?

Od 1. 1. 2025 byla změněna pravidla pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (tzv. úrazové renty) pro případ, že poškozený zaměstnanec musel ukončit výkon dosavadní práce, ale nevykonává jinou vhodnou práci a je evidován jako uchazeč o zaměstnání Úřadem práce. Vysvětlil nám je právník Richard W. Fetter, který se zabývá zejména pracovním právem.

Po přiznání invalidního důchodu 1. nebo 2. stupně se očekává, že zaměstnanec bude dále pracovat

V evidenci Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání zásadně nemůže být člověk, který byl uznán invalidním v nejvyšším třetím stupni. Poživatelů invalidního důchodu třetího stupně se proto změny netýkají. Naopak po přiznáni invalidního důchodu 1. nebo 2. stupně se předpokládá, že poškozený zaměstnanec bude dále pracovat.

Jinou vhodnou práci ovšem nemusí sehnat, nebo ji sežene, ale časem o ni přijde. A tak dříve, a to hned po pracovním úrazu či onemocnění nemocí z povolání, nebo později skončí v evidenci Úřadu práce jako nezaměstnaný.

Čtěte také: Jaký vliv má stupeň invalidity na přiznaný invalidní důchod?

Výši úrazové renty snižuje invalidní důchod a příjem z nové práce

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity (úrazová renta) náleží zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Jenomže nezaměstnaný uchazeč o zaměstnání žádný výdělek ze zaměstnání nemá. 

Ani ho mít nesmí v době, kdy pobírá podporu v nezaměstnanosti. V době, kdy už na podporu nemá nárok, si může případně vydělávat v omezeném rozsahu v tzv. nekolidujícím zaměstnání, pokud jeho příjem činí maximálně polovinu minimální mzdy za měsíc, tedy v současnosti nejvýše 10 400 Kč. Nekolidující zaměstnání však nesmí bránit plnění povinností vůči Úřadu práce.

Tip: Jak se počítá navýšení úrazové renty v rámci valorizace od 1. ledna 2025?

Nezaměstnanost a nárok na podporu nezbavuje nároku na úrazovou rentu

Úrazová renta (náhrada za ztrátu na výdělku) přísluší zaměstnanci i v případě, kdy nepracuje (nevykonává výdělečnou činnost) a je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání (Úřadu práce České republiky). To se nemění, to platí i nadále.

Jsou však možné dvě rozdílné situace. A to že zaměstnanec nalezl nové vhodné zaměstnání, a pobíral proto ještě před nezaměstnaností úrazovou rentu ve výši rozdílu mezi původním výdělkem a novým výdělkem a invalidním důchodem. Druhou možností je, že náhradní zaměstnání nenašel. V takovém případě nejde úrazovou rentu počítat jako rozdíl mezi původním výdělkem a současným výdělkem a invalidním důchodem.

Dosud záleželo, zda poškozený zaměstnanec před nezaměstnaností pracoval, nebo nepracoval v novém náhradním zaměstnání

V případě, že poškozený zaměstnanec před tím, než se stal nezaměstnaným, náhradu za ztrátu na výdělku už pobíral, pak mu i v době nezaměstnanosti úrazová renta náležela ve stejné výši, jako když pracoval v nové práci (a odečítal se mu poúrazový výdělek). Nezaměstnanost tak neměla na výši již přiznané úrazové renty vliv.

V případě, že poškozený zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku počítanou se zohledněním výdělku v novém zaměstnání nepobíral, pak se za jeho poúrazový výdělek (výdělek po pracovním úrazu nebo zjištění nemoci z povolání) považoval výdělek ve výši minimální mzdy. A to minimální mzdy platné v den prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání.

Úrazová renta činila v tomto případě rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a fiktivní částkou vyjádřenou výší minimální mzdy (s připočtením případného invalidního důchodu). Přitom pro poškozeného platila, a to i později, bez ohledu na její případnou valorizaci během jeho nezaměstnanosti, jakož i při další případné nezaměstnanosti, minimální mzda stále v původní výši ze dne první nezaměstnanosti poškozeného zaměstnance. 

Pro oba případy platilo a platí i nadále, že je-li poškozený mezi jednotlivými nezaměstnanostmi (evidencemi Úřadem práce) znovu zaměstnán, od průměrného výdělku před vznikem škody se odečítá skutečně dosahovaný poúrazový výdělek v novém zaměstnání.

Tip: Na jaké odškodnění má nárok rodina zaměstnance zemřelého v důsledku pracovního úrazu?

Dosavadní nevýhoda pro určité zaměstnance

Dosahoval-li ovšem poškozený zaměstnanec v době před svou nezaměstnaností nebo v době mezi jednotlivými nezaměstnanostmi vyššího výdělku, než je minimální mzda, pak byl znevýhodněn oproti poškozenému zaměstnanci, který pracovní uplatnění po škodní události a skončení původního zaměstnání (v němž se mu přihodil pracovní úraz nebo onemocněl nemocí z povolání) nenalezl. Prvnímu zaměstnanci se snižovala renta o více, o výdělek vyšší než minimální mzda. Druhému se snižovala jen o minimální mzdu, a to ještě ve staré výši.

Takový způsob výpočtu renty byl pro poškozené, kteří dosahovali vyšších poúrazových výdělků, než je výše minimální mzdy, nevýhodný oproti zaměstnancům, kteří pracovní uplatnění nenalezli a skončili jako nezaměstnaní na Úřadu práce hned. A nikde přece není předepsáno, že zaměstnanec poškozený na zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání bude vykonávat jako náhradní práci tu nejhůře odměňovanou, tedy s minimální mzdou.

Sjednocení výše započítávaného výdělku na úrovni aktuálně platné minimální mzdy

Nově je výpočet náhrady sjednocen pro oba případy, ať již zaměstnanec dosáhl nějakého poúrazového výdělku před svou nezaměstnaností, nebo nedosáhl (protože po vzniku škody nepracoval). Jako fiktivní výdělek pro výpočet úrazové renty bude po dobu nezaměstnanosti poškozeného vždy započítávána minimální mzda, a to v aktuální platné výši.

Jestliže poškozený začne znovu pracovat, náhrada (renta) bude činit rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem skutečně dosahovaným v novém zaměstnání (s připočtením invalidního důchodu). Pokud následně bude poškozený znovu veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, za poúrazový výdělek bude považován výdělek ve výši aktuální minimální mzdy.

Znamená to tedy, že jestliže se v průběhu vedení poškozeného zaměstnance v evidenci uchazečů o zaměstnání zvýší minimální mzda, dojde ke snížení poskytované náhrady. Avšak toto snížení renty by mělo být kompenzováno valorizací renty prostřednictvím každoroční valorizace původního rozhodného výdělku dosahovaného před vznikem škody, z něhož se renta vypočítává.

Čtěte také:

Bude se hlasovat o výpovědi bez udání důvodu ze strany zaměstnavatele. Co když projde?

Nejčastější chyby v daňových přiznáních se příliš nemění. Na co si dát hlavně pozor?