Hlavně hodně pracovat před důchodem? Devět nepravd o důchodové průměrné mzdě

Osobní vyměřovací základ neboli průměrná důchodová mzda je průměrná mzda v současné hodnotě za odpracované roky, kdy dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů. Co o výpočtu osobního vyměřovacího základu neplatí?

• Omyl 1: Hodnotí se příjmy v posledních 25 letech
• Omyl 2: Rozhodují údaje v daňovém přiznání
• Omyl 3: Osobní vyměřovací základ nemůže být nižší než minimální mzda
• Omyl 4: Poslední odpracované roky jsou zvýhodněny
• Omyl 5: Základní výměru důchodu lze zvýšit
• Omyl 6: Osobní vyměřovací základ se počítá vždy plně
• Omyl 7: Dlouhodobá nemoc snižuje průměrnou důchodovou mzdu
• Omyl 8: Rozdílný výpočet důchodu koncem roku
• Omyl 9: Finanční ztráta při přepočtu osobního vyměřovacího základu na měsíc

Omyl 1: Hodnotí se příjmy v posledních 25 letech

V roce 2011 se skutečně při výpočtu starobního důchodu hodnotily příjmy v posledních 25 letech (v letech 1986 až 2010). Aktuálně tomu tak však není. Důvodem je skutečnost, že do výpočtové formule osobního vyměřovacího základu vstupují rozhodné příjmy od roku 1986. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2025 se tak hodnotí příjmy v letech 1986 až 2024, tedy za 39 let.

Čtěte také: Bude se škrtat. Jak sníží váš důchod nižší zápočet za odpracované roky?

Omyl 2: Rozhodují údaje v daňovém přiznání

Výpočet starobního důchodu ovlivňují pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Z příjmů, ze kterých se sociální pojištění neplatí, nemají na výši starobního důchodu vliv, i když z nich byla zaplacena daň z příjmu. Sociální pojištění se nikdy neplatí např. z kapitálových příjmů nebo příjmů z nájmu.

Spočítejte si svůj starobní důchod pro rok 2025 v naší kalkulačce

Omyl 3. Osobní vyměřovací základ nemůže být nižší než minimální mzda

Legislativou není stanovené žádné minimum pro výši osobního vyměřovacího základu. To znamená, že žadatelé o starobní důchod v roce 2025 mohou mít osobní vyměřovací základ nižší než 20 800 Kč, což je minimální mzda pro práci na plný úvazek v letošním roce. Nejčastější důvody pro takto nízký osobní vyměřovací základ jsou: platba minimálních záloh na sociálním pojištění jako OSVČ, velké mezery v pojištění vedoucí k „rozmělnění“ osobního vyměřovacího základu nebo dlouhodobá práce na zkrácený úvazek s nízkou mzdou.

Tip: Pracujete víc, abyste se v penzi měli líp? Podívejte se, kdy přivýdělek nezvyšuje důchod

Omyl 4: Poslední odpracované roky jsou zvýhodněny

Při výpočtu starobního důchodu hrají příjmy ve všech letech stejnou roli. Neplatí tedy, příjmy v předdůchodovém věku ovlivní výši starobního důchodu více. Příjmy v jednotlivých letech se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujícího inflaci. Lidé, kteří mají nejvyšší příjmy na začátku pracovní kariéry, nejsou při výpočtu starobního důchodu v roce 2025 nikterak znevýhodněni.

Omyl 5: Základní výměru důchodu lze zvýšit

Každý starobní důchod se skládá ze základní výměry důchodu a procentní výměry důchodu. Rozhodné důchodové příjmy však ovlivňují pouze procentní výměru starobního důchodu. Základní výměru důchodu mají všichni žadatelé o starobní důchod stejně vysokou, bez ohledu na další okolnosti. Základní výměra starobního důchodu plní solidární funkci při stanovení výše starobního důchodu.

Omyl 6: Osobní vyměřovací základ se počítá vždy plně

Osobní vyměřovací základ (průměrná důchodová mzda) se při výpočtu starobního důchodu redukuje. V roce 2025 se v první redukční hranici započítává ze 100 % a ve druhé redukční hranici z 26 %. K částce osobního vyměřovacího základu nad druhou redukční hranici (v roce 2025 nad 186 228 Kč) se při výpočtu starobního důchodu již nepřihlíží.

Tip: Na slevu pro pracující důchodce dosáhnou i OSVČ. Jak a kdy ji uplatní?

Omyl 7: Dlouhodobá nemoc snižuje průměrnou důchodovou mzdu

Vliv na částku osobního vyměřovacího základu mají i vyloučené doby pojištění (např. nemoc). Právě vyloučené doby pojištění brání „rozmělnění“ osobního vyměřovacího základu. Během nemoci totiž neplyne příjem podléhající sociálnímu pojištění, bez uplatnění tohoto období jako vyloučené doby pojištění by tak docházelo ke snížení osobního vyměřovacího základu. Dlouhodobá nemoc tak nemá negativní vliv na výši průměrné důchodové mzdy.

Omyl 8: Rozdílný výpočet důchodu koncem roku

Osobní vyměřovací základ se po celý kalendářní rok počítá při výpočtu starobního důchodu stejně. I při odchodu do starobního důchodu v prosinci 2025 se bude osobní vyměřovací základ vypočítává z rozhodných příjmů v letech 1986 až 2024 a dosahované příjmy v roce 2025 do výpočtové formule starobního důchodu nevstoupí.

Čtěte také: Jak vysoké je skutečné krácení u předčasného důchodu v roce 2025?

Omyl 9: Finanční ztráta při přepočtu osobního vyměřovacího základu na měsíc

Při výpočtu starobního důchodu se všechny jednotlivé roční příjmy přepočtou na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujících inflaci a potom sečtou. Souhrnná přepočtená příjmová částka od roku 1986 se následně přepočítá na jeden den. Při výpočtu důchodu v roce 2025 tedy vydělí číslem 14 245 dní (počet dní od roku 1986 do konce roku 2024). Při přepočtu na jeden měsíc se následně nevynásobí číslem 30, ale číslem 30,4167 (365 dní: 12 měsíců), což je skutečný přepočet na jeden měsíc.

Jak žádat o starobní důchod online? 

Zdroj: Youtube.com/Česká správa sociálního zabezpečení