Exekuce na mzdu dlužníka nemusí být jediná. Co když chce peníze víc institucí naráz?

Proti jednomu dlužníkovi může být vedeno i vícero exekucí, které nařídily různé orgány nebo instituce státu a veřejné správy. Exekuci na mzdu dlužníka nebo jiný jeho příjem (např. důchod) může uvalit nejen soud ve spolupráci s exekutorem, na kterého se obrátil jeho věřitel (třeba jiný občan nebo banka, kteří mají exekučně vykonatelný titul, např. rozsudek soudu proti dlužníkovi). Exekuci může nařídit též správce daně (finanční úřad) nebo jiný správní úřad (orgán). Tato situace se řeší podle zákona z roku 2001, „kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí (exekucí)“.

O tom, kdy nastoupí která exekuce a splácení určitého dluhu, rozhoduje pořadí nařízených exekucí

Při více exekucích souběžně postihujících mzdu nebo jiný příjem zaměstnance nebo sociální dávku povinného dlužníka, třeba při souběhu exekuce prováděné soudem, exekuce prováděné soudním exekutorem, daňové exekuce prováděné správcem daně nebo exekuce prováděné jiným správním orgánem, se uspokojují pohledávky oprávněných věřitelů podle jejich pořadí.

Tip: Nezabavitelné částky při exekuci ze mzdy stouply, mnohým dlužníkům však celkové minimum kleslo

Při shodném pořadí pohledávek se dluhy uspokojují poměrně

Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy (tedy zaměstnavateli, popř. plátci důchodu, takže České správě sociálního zabezpečení) doručeno usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, exekuční příkaz soudního exekutora o provádění srážek ze mzdy, exekuční příkaz správce daně k provedení srážek ze mzdy nebo příkaz k provedení srážek ze mzdy vydaný orgánem veřejné správy. Byla-li téhož dne plátci mzdy doručena rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí. A nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.

Příklad:

Mají-li být např. z částky 6000 Kč, která zbyla pro účely exekuce po odečtení toho, co zůstává z příjmu dlužníkovi (jako zejména nezabavitelné částky), spláceny dva dluhy – první ve výši 90 000 Kč a druhý ve výši 70 000 Kč, je nutno nejprve zjistit poměrné číslo. Poměrné číslo se určí jako podíl částky, z níž má být sráženo, a částky odpovídající součtu výše dluhů. Poměrné číslo tedy vypočítáme jako 6000 Kč děleno součtem částek 90 000 Kč a 70 000 Kč čili celkem 160 000 Kč. 6000 děleno 160 000 je 0,0375. Tímto poměrným číslem vynásobíme částky obou dluhů a dostaneme částky 3375 (ohledně dluhu ve výši 90 000 Kč) a 2625 (ohledně dluhu ve výši 70 000 Kč). Exekučně srážená částka se tak rozdělí na splátky ve výši 3375 Kč a 2625 Kč.

Místo zaměstnavatele může počítat také soud

Někdy může být počítání složité, a tak ho může účetní přenechat soudu. Požádá-li o to plátce mzdy (zaměstnavatel), oprávněný dlužník nebo povinný věřitel, soud rozhodne, jaká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného sražena a kolik z ní připadne na každou vymáhanou pohledávku.

Není-li takto rozhodnuto, může plátce mzdy zaslat částku sraženou ze mzdy povinného dlužníka soudu, který ji rozvrhne mezi jednotlivé oprávněné a sám provede výplatu. Plátce mzdy je pak povinen zaslat sraženou částku soudu, jestliže mu to na žádost některého z oprávněných nařídí soud, který pak sám provede výplatu.

Tip: Zdravotní pojišťovny od ledna změnily penále pro OSVČ. U nových dluhů bude nižší

Když má dlužník více zaměstnání

Provádí-li srážky ze mzdy povinného několik plátců mzdy, soud na návrh plátce mzdy (zaměstnavatele), oprávněného (věřitele) nebo povinného (dlužníka) usnesením rozhodne, jakou část nezabavitelných částek nemá jednotlivý plátce mzdy ze mzdy povinného srážet. I v této situaci, provádí-li srážky ze mzdy povinného několik plátců mzdy zároveň, je možnost zaslat sražené částky soudu. A ten se postará o rozdělení mezi věřitele a případný přeplatek vrátí dlužníkovi.

Kalkulačka srážek ze mzdy pro rok 2025 

Také sociální dávky a další příjmy podléhají exekuci

Uvedená pravidla se použijí i při exekucích postihujících souběžně jiný příjem povinného, jde-li o příjem, který podléhá exekuci srážkami ze mzdy, tedy příjem, z něhož se při exekuci sráží podle stejných pravidel jako ze mzdy. Jde zejména o plat, odměny za práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr; o náhrady mzdy, platu a odměn; odměnu členů zastupitelstva územního samosprávného celku (obce nebo kraje); o dávky státní sociální podpory, které nejsou vypláceny jednorázově; dále o příjmy, které povinnému nahrazují odměnu za práci nebo se poskytují vedle ní jako náhrada mzdy a platu; dávky nemocenského pojištění; o důchody, podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci a další. Takto exekuci podléhají i mzdové nároky vyplácené úřadem práce namísto insolventního zaměstnavatele zaměstnancům, kteří požádali o peněžitou pomoci při platební neschopnosti zaměstnavatele. 

Splácení více dluhů více věřitelům je možné i v rámci jedné exekuce

V rámci jednoho exekučního řízení může dojít k uspokojení více věřitelů povinného dlužníka najednou, provádí-li se exekuce prodejem jeho movitých či nemovitých věcí. Srážky nejsou zdaleka jedinou formou exekuce. Věřitelé mohou za zákonem stanovených podmínek přihlásit své pohledávky vůči dlužníkovi do konání prvního dražebního jednání a výtěžek získaný dražbou je pak rozdělen mezi řádně přihlášené oprávněné věřitele podle zákonem stanoveného pořadí.

Čtěte také:

Že nemáme peníze? Do hazardu jsme loni dali skoro bilion. Co může pomoci, když máte problém s hraním?

AI na pracovišti? Bez školení riskujete vysoké sankce