V zákoníku práce prošlo zkrácení výpovědní lhůty a prodloužení zkušební doby. Jak dopadla výpověď bez důvodu?

Minulý týden Poslanecká sněmovna schválila tzv. flexinovelu zákoníku práce, která podle odborníků přispěje k větší dynamice na trhu práce a řadě zaměstnanců pomůže. Ne všechny navrhované a veřejně diskutované body ale poslanci schválili, navíc vše ještě musí posvětit Senát a podepsat prezident. Co se změní?

Dozvíte se:

• Zkušební doba bude pro obě strany delší
• Výraznou změnou bude jiný běh výpovědní doby
• Neplatné skončení pracovního poměru se zaměstnavateli prodraží
• Jak dopadla výpověď bez udání důvodu?

Zkušební doba bude pro obě strany delší

Aktuálně platí, že sjednaná zkušební doba nesmí být delší než 3 měsíce a u zaměstnanců, kteří nastupují na vedoucí pozici, dokonce muže trvat až 6 měsíců.

Nově bude možné zkušební dobu sjednat až na 4 měsíce, a u vedoucích zaměstnanců dokonce až na 8 měsíců. Až projde novela celým legislativním procesem, zaměstnavatel se bude moci se zaměstnancem dohodnout, že výpovědní dobu prodlouží. Vždy však bude platit, že výpovědní doba bude muset být sjednána písemně a nebude smět být delší než polovina délky sjednaného pracovního poměru. Délka navíc musí být pro obě smluvní strany stejně dlouhá.

Čtěte také: Televizní a rozhlasové poplatky vzrostou, schválila Poslanecká sněmovna

Výraznou změnou bude jiný běh výpovědní doby

Výrazně se v důsledku flexinovely změní výpovědní doba. Ta totiž po nabytí platnosti zákona začne běžet již ode dne doručení druhé straně a skončí dnem, který se s tímto dnem shoduje. Stejné zůstane to, že pro zaměstnance i zaměstnavatele musí činit nejméně dva měsíce.

V praxi tedy pracovní poměr skončí dříve, než je tomu dnes, protože aktuálně platí, že výpovědní doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém byla výpověď doručena druhé smluvní straně.

S novou právní úpravou tedy budou moci zaměstnanci odejít do nového zaměstnání rychleji, zaměstnavatel za ně naopak dříve obsadí další pracovníky.

I nadále však zůstane platné, že výpovědní doba bude moci být prodloužena, pokud se na tom obě smluvní strany domluví. Učinit tak lze písemným dodatkem k výpovědi, nebo pokud se pracovněprávní vztah ukončí dohodou o rozvázání pracovního poměru, ve které lze přímo sjednat konec a s tím i délku výpovědní doby.

Zkrátit výpovědní dobu na kratší období, než určuje zákon, není možné teď a nepůjde to ani po schválení flexinovely. Až na jednu výjimku.

Výpovědní dobu bude možné zkrátit pouze na jeden měsíc, a to v situacích, kdy bude výpověď dána pro

• porušení pracovní kázně zaměstnance,
• nesplnění zákonných předpokladů nebo požadavků zaměstnavatele pro výkon dané pracovní pozice,
• dlouhodobou zdravotní nezpůsobilost zaměstnance vykonávat dosavadní práci v důsledku pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení touto nemocí.

V posledním případě zaměstnanec nově obdrží tzv. zvláštní náhradu, která bude hrazena ze zákonného pojištění zaměstnavatele. Tato náhrada bude odpovídat současnému odstupnému, a činit tedy bude dvanáctinásobek průměrného měsíčního výdělku.

Čtěte také: Změny v majetkovém testu: jednotlivec bez nemovitosti může mít na účtech až 400 tisíc korun

Zdroj: Finance.cz

Neplatné skončení pracovního poměru se zaměstnavateli prodraží

Uložení výpovědi má zákonná pravidla a daleko více jich platí pro zaměstnavatele než zaměstnance. Zaměstnavatel má v mnoha případech svázané ruce a zaměstnance může propustit pouze ze zákonem stanovených důvodů.

Pokud by došlo k neplatnému skončení pracovního poměru, zaměstnanec dal celou věc k soudu a trval na svém zaměstnání, kromě nároku na náhradu mzdy získá také nárok na dovolenou za celou dobu trvání sporu. Připomeňme, že za dovolenou náleží 100 % průměrného výdělku.

Čtěte také: Srovnání cen streamovacích platforem: bude Oneplay nejlevnější možností na trhu?

Jak dopadla výpověď bez udání důvodu?

Debaty o výpovědi ze strany zaměstnavatele bez udání důvodu rezonovaly na veřejnosti při projednávání ve Sněmovně asi nejvýrazněji. Zaměstnavatelům by tato možnost výrazně rozvázala ruce za cenu vyššího vypláceného odstupného, protože dnes jsou v zákoně jasně vyjmenované důvody, pro jaké může zaměstnance propustit. 

Naštěstí pro zaměstnance však výpověď bez udání důvodu Sněmovnou neprošla, a zaměstnavatel tak nadále bude moci se zaměstnancem ukončit pracovní poměr pouze z důvodů uvedených v § 52 zákoníku práce.

Maria Janšová, expertka v oblasti pracovního práva, má na výpověď bez důvodu jasný názor: „Jsem ráda, že návrh neprošel. Nebyl kvalitně připravený a vyvolával opravdu hodně otázek. Věřím však, že možnost využít někdy tzv. výpověď bez důvodu by se mnoha zaměstnavatelům i nám právníkům občas hodila. Zažila jsem v praxi mnoho situací, kdy se zákonný výpovědní důvod těžko hledal, a zaměstnanec přitom nebyl ochotný k rozumné dohodě o ukončení pracovního poměru a podmiňoval ji nesmyslnými požadavky. Tyto případy by byly možností dát výpověď bez důvodu (ale se zvýšeným odstupným) prakticky eliminovány a pro takové situace by byla opravdu praktická.“

Čtěte také: Obliba práce v důchodu v Evropě stoupá, na západě z jiného důvodu než na východě

Budete podávat daňové přiznání? Využijte naše inteligentní daňové formuláře

Zdroj: YouTube/Podnikatel.cz