Můžou být infarkt nebo posttraumatická stresová porucha pracovním úrazem k odškodnění?

Již před mnoha lety bylo uznáno, že pracovním úrazem může být infarkt myokardu nebo jiná cévní příhoda zaměstnance, k níž došlo při plnění pracovních úkolů. Zatímco fyzickou práci ulehčuje mechanizace a robotizace, po duševní stránce jsou některé práce čím dál tím náročnější. Mohou být psychické poruchy zaměstnanců uznány za pracovní úraz, který je pak zaměstnavatel povinen odškodnit?

Pracovní úraz vzniká nejen v důsledku působení vnějších sil na zaměstnance

Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, k nimž došlo nezávisle na jeho vůli při plnění jeho pracovních úkolů krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních (vnějších) vlivů na organismus zaměstnance. Toto zevní působení se označuje jako úrazový děj. 

O úrazový děj však může jít i v případech, kdy tu působení zevních sil zdánlivě chybí. Jedná se o případy poškození zdraví, které nastalo při náhlém vypětí sil, velké námaze, nezvyklém úsilí, kdy pracovní výkon přesahuje hranice obvyklé, každodenně vykonávané práce, nebo je sice konán v hranicích obvyklé těžké práce, ale za nepříznivých okolností, nebo se pohybuje sice v hranicích obvyklé namáhavé práce, pro kterou však organismus zaměstnance není přizpůsoben nebo na kterou svými schopnostmi nestačí.

Obdobně tomu je i v případech, kdy dojde k poškození zdraví zaměstnance v důsledku jiného působení vlastní tělesné síly (např. při uklouznutí nebo zakopnutí). Poškozením zdraví se rozumí nejen poškození tělesné, ale také psychické. Zevní příčinou vyvolávající poškození zdraví, které je úrazem, nemusí proto být vždy jen působení mechanických jevů. Touto zevní příčinou může být například i působení chemických látek, ale i jiné příčiny. 

Tip: Jak se nově počítá úrazová renta zaměstnancům, kteří nenalezli náhradní práci?

K psychickému traumatu může dojít ve spojení s tělesným poškozením, ale i samostatně

K poškození psychického zdraví (představujícímu psychické trauma) v důsledku traumatizující události může dojít současně s poškozením tělesného zdraví, ale též samostatně, aniž by došlo k poškození tělesného zdraví zaměstnance. V prvním případě se zevní příčiny poškození psychického zdraví budou zpravidla překrývat se zevními příčinami tělesného poškození zdraví.

Zevní příčinou samostatného poškození psychického zdraví zaměstnance mohou být různé traumatizující události na pracovišti, jež extrémně vybočují z běžných, každodenních podmínek výkonu práce (na které nemůže být zaměstnanec připraven), jako například nepřiměřeně (extrémně) tvrdá kritika ze strany vedoucího zaměstnance, obdobné agresivní jednání ze strany spoluzaměstnance, popř. jiné osoby, nebo jiná traumatizující událost (těžká nehoda, jiné neštěstí na pracovišti, násilný trestný čin apod.), které postiženého zaměstnance zasáhly do té míry, že u něj vyvolaly mimořádně intenzivní stresující zážitek.

Zaměstnance může psychicky zasáhnout i trauma kolegy

Nejedná se přitom jen o situace, kdy je zaměstnanec touto událostí zasažen jako její přímý účastník (tím, že se jedná o útok směřující přímo proti jeho osobě, nebo o jinou událost, která mu bezprostředně hrozí vážným poškozením tělesného zdraví), ale též o situace, kdy je zaměstnanec jen pozorovatelem (svědkem) takové události.

Podstatné je, že traumatizující události byl zaměstnanec vystaven při plnění svých pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním a že událost u něj vyvolala (byla způsobilá vyvolat) mimořádně intenzivní stresující zážitek (spojený například s obavou o osud zasažených spoluzaměstnanců nebo s uvědoměním si fatálních následků, jež by zaměstnance postihly, kdyby se v místě působení události sám nacházel), který vedl k poškození jeho psychického zdraví. 

Právník Richard W. Fetter nás upozornil na nejnovější poznatky při hodnocení psychické újmy jako pracovního úrazu.

Tip: Na jaké odškodnění má nárok rodina zaměstnance zemřelého v důsledku pracovního úrazu?

Kdy je a kdy není posttraumatická stresová porucha pracovním úrazem

Posttraumatická stresová porucha, která se u poškozeného zaměstnance vyvinula v důsledku mimořádně intenzivního stresujícího zážitku vyvolaného událostí, jež se odehrála na pracovišti, které byl tento zaměstnanec jako její přímý účastník nebo pozorovatel (svědek) vystaven při plnění svých pracovních úkolů a která současně extrémně vybočovala z běžných, každodenních podmínek výkonu jeho práce, je poškozením zdraví způsobeným pracovním úrazem, za které zaměstnavatel odpovídá.

Naproti tomu vnímání pouhých vedlejších (sekundárních) projevů takové události (jako například hluku, zvířeného prachu, prchajícího davu lidí apod.), jehož emocionální zpracování vedlo k poškození psychického zdraví zaměstnance, znaky pracovního úrazu nenaplňuje.

Případy z praxe

Proto nebyla v praxi za pracovní úraz uznána posttraumatická stresová porucha zaměstnance, který pracoval při budování pražského tunelu Blanka a stal se svědkem závalu. V okamžiku, kdy došlo při hloubení komplexu tunelů Blanka k závalu, se poškozený zaměstnanec přímo v místě závalu nenacházel. V okamžiku, kdy k závalu došlo, se vyskytoval vně tunelu, takže vlastní zával (a zavalení svého kolegy) ani nepozoroval, uviděl jen prach, který se jako následek závalu objevil ve vzduchu.

Přestože zaměstnanec utrpěl šok, byl v dlouhodobé pracovní neschopnosti, protože trpěl řadou psychosomatických obtíží, a dokonce byl následně psychiatry uznán invalidním v nejvyšším 3. stupni, protože se nemůže soustředit na práci, je omezen i v soukromém životě a není schopen řešit některé životní situace, nebyl mu uznán pracovní úraz. Neuznal ho zaměstnavatel ani soudy, na které se zaměstnanec obrátil. Vnímání vedlejších projevů nešťastné události a jejich emocionální zpracování (jehož výsledkem u zaměstnance bylo, že si uvědomil, že při závalu mohl zemřít) totiž nenaplňuje popsané znaky úrazového děje.

Odškodnění nebylo zaměstnanci přiznáno ani v jiném případě, kdy zaměstnanec neusiloval o uznání pracovního úrazu a jeho odškodnění, ale jen o dorovnání mzdy za dobu pracovní neschopnosti, v níž byl z důvodu posttraumatické reakce na událost na pracovišti. Zaměstnanec se dostal nejprve do slovního konfliktu a pak i fyzického střetu se svým nadřízeným. To vše kvůli nevyplaceným odměnám. Soudy totiž zhodnotily potyčku jako exces, při kterém nešlo o plnění pracovních úkolů. Proto pro přiznání náhrady za ztrátu na výdělku z důvodu pracovní neschopnosti (doplatku k nemocenským dávkám na úroveň průměrného výdělku) nebyla naplněna zásadní podmínka.

Čtěte také:

Jaký vliv má stupeň invalidity na přiznaný invalidní důchod?

Úprava jiných důležitých překážek v práci u zaměstnanců se brzy změní