Úřady si o vás brzy zjistí vše, pomůže jim jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele

Několik formulářů, které jsou nedílnou součástí pracovních poměrů, nahradí jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Toto hlášení umožní zaměstnavatelům plnit povinnosti vůči některým státním institucím. MPSV tak plánuje zjednodušit současný stav, kdy zaměstnavatelé musejí podávat nejméně 25 formulářů v různých termínech na různá místa. Jednotný formulář má snížit administrativní zátěž zaměstnavatelů. 

Konkrétně se novela dotkne formulářů, které zaměstnavatelé posílají na MPSV, ČSSZ, ČSÚ, Úřad práce a Finanční správu.

Formulářová reforma má přinést podle ministra financí Zbyňka Stanjury výhody také pro zaměstnance. Nově nebudou mít tolik práce s vyplněním daňového přiznání, jelikož pro ně budou údaje předvyplněné ze strany Finanční správy. Dále nebudou muset dokládat informace například na Úřadu práce, když jdou požádat o podporu v nezaměstnanosti nebo o některou z dávek státní sociální podpory.

Seznam tiskopisů podávaných zaměstnavateli, které by se měly zařadit plně nebo částečně do jednotného hlášení

Zdroj: MPSV

Konec evidenčních listů důchodového pojištění 

Jedním z formulářů, který bude zahrnut do jednotného hlášení je Evidenční list důchodového pojištění (ELDP). ELPD slouží k předávání informací o zaměstnancích, kteří se účastní na důchodovém pojištění. Zaměstnavatelé je za zaměstnance zasílají na ČSSZ do 30. května nebo v jiný termín, jestliže zaměstnanec ukončil pracovní poměr v průběhu roku.

Konkrétně se v ELPD zjistí data o výši dosaženého příjmu (vyměřovacího základu) a informace o pojištěných a vyloučených dnech. Nově má být ELPD zhotovováno automaticky na základě nahlášených měsíčních údajů, jak vysvětluje důvodová zpráva návrhu zákona. „Zaměstnavatelé nebudou muset zadávat vícečetně údaje, které již státní správa eviduje. Navíc dojde k automatizaci zpracování některých ročních hlášení, jako je ELDP, který bude generován automaticky z měsíčních údajů. Tento krok přinese úspory času i nákladů zaměstnavatelům a přispěje k modernizaci státní správy.”

Úřady práce si většinu informací zjistí z jednotného hlášení

V případě, že má zaměstnavatel více než 25 zaměstnanců, musí do 15. února následujícího roku ohlásit ÚP plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za uplynulý kalendářní rok. V rámci zřízení účelného pracovní místa musejí zaměstnavatelé měsíčně hlásit Úřadu práce mzdové náklady na tyto zaměstnance. Další informační povinnosti vyplývají ze zaměstnávání cizinců, kteří jsou občany jiného členského státu Evropské unie.

Zaměstnavatel má rovněž povinnost hlásit do kalendářních 8 dnů od skončení pracovního poměru ČSSZ, pro potřeby Úřadu práce, skutečnosti rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti.

Hlášení informací Českému statistickému úřadu

Někteří zaměstnavatelé jsou zařazeni do sběru údajů pro potřeby Českého statistického úřadu. Avšak i za těchto okolností zaměstnavatelé již opakují skutečnosti, které odeslali jiným státním institucím a zbytečně tak vyplňují další formuláře navíc.

Zaměstnavatelé již nebudou podávat roční zúčtování daně

Povinností zaměstnavatele vyplnit vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, která se vybíraná formou záloh. Tento úkol musí zaměstnavatelé splnit nejpozději do 20. března. Hlavní informací je především součet sražených záloh po uplatnění všech slev. Ani tuto povinnost by nově zaměstnavatelé nemuseli plnit.

Tip: Na analýzu dopadů zrušení srážkové daně prý není čas, vláda tím ignoruje vlastní slib

Státní orgány si nově data vytáhnou z jednoho hlášení

Po tom, co novela vejde v účinnost, dojde ke sloučení všech povinných hlášení do jediného. Toto hlášení budu zaměstnavatelé zasílat pouze do informačního systému Ministerstva práce, který bude vložená data uchovávat. Z této databáze pak budou jednotlivá data přístupná ostatním státním orgánům.

Hlášení o zaměstnancích začnou zaměstnavatelé zasílat v určeném termínu

Veškeré povinné údaje o zaměstnancích začnou zaměstnavatelé reportovat jednou měsíčně, a to v daném termínu. JMHZ má být podáváno od 1. do 20. kalendářního dne následujícího kalendářního měsíce. Hlášení půjde podat pouze elektronickou formou. Některým zaměstnavatelům, kteří doposud používali papírovou formu, mohou vzrůst náklady na zajištění digitální komunikace, avšak podle návrhu je jich pouze kolem 10 %, co nevyužívají elektronických formulářů.

„Hlášení JMHZ bude zasíláno pouze v elektronické podobě prostřednictvím datové věty v předepsaném formátu a struktuře. Zasílat se má přímo prostřednictvím ePortálu ČSSZ, na kterém bude JMHZ přímo vyplňováno nebo nahráváno jako xml soubor, nebo jako přílohu datové zprávy (xml, nikoliv pdf) zaslané do určené DS ČSSZ, nebo prostřednictvím automatizovaného rozhraní (APEP/VREP). Nebude umožněna listinná podoba," uvádí k procesu podklady návrhu zákona.

Zároveň má vzniknout evidence zaměstnanců a evidence zaměstnavatelů. Každá mzdová účtárna dostane své variabilní číslo a každý zaměstnanec desetimístné číslo. Za nedodržení povinností s podáním jednotného hlášení hrozí firmě pokuta až do výše 100 tisíc korun, pokuty má vybírat ČSSZ.

V nejbližší době by o tomto návrhu měla jednat Poslanecká sněmovna v 1. čtení. Účinnost novely je navržena na 1. ledna 2026. 

Čtěte také:

Zákoník práce posílí práva rodičů s malými dětmi. Flexinovela míří do Senátu

Kolik opravdu platí na dani z příjmu zaměstnanci s průměrnou mzdou v zemích OECD?