Zaměstnanec po vážném pracovním úrazu odmítne náhradní práci. Jak to ovlivní úrazovou rentu?

Tzv. úrazová renta čili náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity náleží zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po škodné události - po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Přiznaný invalidní důchod tedy snižuje úrazovou rentu, která je rozdílem mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným (následně) po pracovním úrazu nebo zjištění nemoci z povolání.

Úrazovou rentu pobírají někteří zaměstnanci i desítky let

Úrazová renta je dlouhodobý finanční příjem, který náleží zaměstnanci, když se zranil nebo onemocněl mladý, třeba i po desítky let. S ohledem na inflaci a nárůst cen je proto nutná průběžná valorizace původního průměrného výdělku - tzv. rozhodného výdělku, který je určující pro výpočet renty. 

S ohledem na dlouhodobost úrazových rent a inflaci musí být původní průměrný výdělek opakovaně valorizován

Kdyby totiž zaměstnanec, nebýt škodné události, mohl i nadále vykonávat původní práci, jeho výdělek by už byl mnohem vyšší, než býval v době, kdy se mu přihodil pracovní úraz nebo onemocněl nemocí z povolání. Určitě by si zaměstnanec vydělával více, ať už by mu přidávala firma v soukromém sektoru, nebo o růstu platů ve veřejné sféře rozhodovala vláda.

Proto se pro výpočet renty, kdy se od původního výdělku odečítá aktuální výdělek a invalidní důchod, původní výdělek každoročně valorizuje. Nebýt takové valorizace původního rozhodného výdělku, tak by se aktuální výdělek vycházející s reálných poměrů respektujících inflaci rovnal původnímu výdělku nebo ho dokonce převyšoval. Poškozený zaměstnanec by tak neměl nárok na odškodnění v podobě renty.

Vláda je proto v zákoníku práce zmocněna, aby vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně a životních nákladů, upravila svým nařízením výši a způsob náhrady za ztrátu na výdělku příslušející zaměstnancům po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku.

A také to všechny vlády dělají, bez ohledu na jejich koaliční složení, bez ohledu na jejich politickou (pravicovou nebo levicovou) orientaci. Renty se valorizují prostřednictvím valorizace původního výdělku, a to stejně jako důchody.

Tip: Jak se nově počítá úrazová renta zaměstnancům, kteří nenalezli náhradní práci?

Zápočet příjmu z odmítnuté vhodné práce, i když ji zaměstnanec nevykonává

Zaměstnanci, který bez vážných důvodů odmítne po pracovním úrazu nebo vzniku nemoci z povolání nastoupit práci, kterou mu zaměstnavatel zajistil, náleží náhrada za ztrátu na výdělku (úrazová renta) pouze ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a průměrným výdělkem, kterého mohl dosáhnout na práci, která mu byla zajištěna.

Zaměstnavatel resp. úrazová pojišťovna tak zaměstnanci nehradí škodu (ztrátu na výdělku) do výše částky, kterou si bez vážných důvodů zaměstnanec opomenul vydělat. Tento fiktivní výdělek je tak ve své podstatě sankcí, která snižuje úrazovou rentu. 

Skutečný současný výdělek rentu snižuje, když se odečítá od každoročně valorizovaného původního výdělku, jak to předvídá zákoník práce. Ale vzniká otázka: Valorizuje se i fiktivní výdělek, který by zaměstnanec mohl mít, kdyby náhradní práci neodmítl?

V jaké výši se započítává jako sankce snižující rentu výdělek z odmítnuté náhradní vhodné práce

Obecně platí i pro zaměstnance, kterých se problémy kolem pracovního úrazu a nemoci z povolání netýkají, že výdělek zaměstnance nesmí být nižší než minimální mzda. Samozřejmě za předpokladu, že zaměstnanec pracuje na stanovenou - obvyklou týdenní pracovní dobu 40 hodin za týden. Jinak se úměrně snižuje s ohledem na nižší sjednaný objem práce čili podle velikosti pracovního úvazku.

Jestliže je průměrný výdělek zaměstnance nižší než minimální mzda, zvyšuje se automaticky průměrný výdělek na výši odpovídající minimální mzdě. Takže i průměrný výdělek, kterého by zaměstnanec mohl dosáhnout na práci, která mu byla zajištěna, musí jako svoji dolní hranici sledovat vývoj minimální mzdy - v případě, že je započítáván zaměstnanci jako jeho aktuální výdělek při výpočtu úrazové renty. Ale to je jen dolní hranice. Při valorizačním výpočtu samozřejmě může být a také často vychází původní výdělek jako vyšší, než na úrovni minimální mzdy.

Zákoník práce shora položenou otázku neřeší, a tak soudy určily, že se valorizuje nejenom skutečný průměrný výdělek před vznikem škody, ale i průměrný výdělek, kterého by zaměstnanec mohl dosáhnout na práci, která mu byla zajištěna. Proto i tento průměrný výdělek podléhá valorizaci. Oba mají stejnou úlohu při výpočtu renty.

Tudíž při výpočtu renty se valorizuje původní skutečný výdělek jakož i odčítaný výdělek z práce, kterou zaměstnanec odmítl. Kdyby tomu tak nebylo, renta by zaměstnanci, který nechce pracovat, bezdůvodně narůstala. Takto zůstává zachovám poměr výše úrazové renty k invalidnímu důchodu a původnímu výdělku.

Tip: Můžou být infarkt nebo posttraumatická stresová porucha pracovním úrazem k odškodnění?

Trestáni nejsou zaměstnanci, kteří odmítli náhradní práci, protože si sami našli lepší

Zápočet fiktivního výdělku z odmítnuté práce jako skutečného výdělku a jeho valorizace samozřejmě míří na situace, kdy zaměstnanec poškozený na zdraví nepracuje, ač by pracovat mohl. Je mu například přiznán invalidní důchod 1. nebo 2. stupně, takže se předpokládá, že pracovat s omezením nadále bude.

Zaměstnanec samozřejmě může odmítnout zaměstnavatelem nabízenou náhradní práci, protože si sehnal lepší práci s vyšším výdělkem. Pak se zaměstnanci od původního valorizovaného výdělku odečítá aktuální výdělek z práce, kterou vykonává.

Čtěte také:

Novela zákoníku práce: Změny u výpovědí zaměstnanců i zaměstnancům

Exekuce na mzdu dlužníka nemusí být jediná. Co když chce peníze víc institucí naráz?