Kdy má zaměstnanec převedený na hůře placenou práci nárok na doplatek do původní úrovně?

09.04.2025 | , Finance.cz
DANĚ


perex-img Zdroj: Pixabay

Když zaměstnavatel převede zaměstnance na jinou práci s horší mzdou, je vždy povinen mu dorovnat rozdíl mezi nově dosahovaným a předchozím průměrným výdělkem? Odpovědi na tuto otázku najdeme v pasáži zákoníku práce nazvané Mzda nebo plat při výkonu jiné práce.

sluchatka

Poslechněte si článek v audio verzi

00:00 / 00:00

Tento článek pro vás načetl robotický hlas. Jestliže v něm najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět.

Zaměstnanec si sjednává se zaměstnavatelem v pracovní smlouvě druh práce. Zaměstnavatel pak nesmí po zaměstnanci žádat výkon jiné práce a přidělovat mu jinou práci, než odpovídá právě sjednanému druhu práce. Nemůže chtít, aby třeba účetní uklízel podnikový dvůr nebo parkoviště.

Zákoník práce však upravuje výjimky, kdy zaměstnavatel může nebo dokonce musí převést zaměstnance na jinou práci. Při převedení na jinou práci pak může dojít u zaměstnance ke ztrátě na výdělku, protože nově vykonávané práci odpovídá nižší mzda nebo plat. Automatický nárok na dorovnání výdělku však není. Zákoník práce jen určuje vybrané případy, kdy je zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek ke mzdě nebo platu.

Kdy je nárok na doplatek do výše předchozího průměrného výdělku

Zaměstnavatel musí dorovnat příjem zaměstnance do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením na jinou práci, jestliže k tomu došlo:

  • z důvodu ohrožení nemocí z povolání nebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice,

  • podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví v zájmu ochrany zdraví jiných fyzických osob před infekčním onemocněním,

  • z důvodu odvrácení mimořádné události, živelní události (např. při záplavách, tornádu aj.) nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků,

  • pro prostoj (tj. přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou zaměstnanec sám pokažení stroje nezavinil, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami) nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy.

Tip: Můžou být infarkt nebo posttraumatická stresová porucha pracovním úrazem k odškodnění?

Zaměstnanci zproštěnému trestní obžaloby se mzda doplácí, odsouzenému nikoliv

Je-li zaměstnanec převeden na jinou práci, než byla sjednána v pracovní smlouvě, z důvodu zahájení trestního řízení pro podezření z úmyslné trestní činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním došlo ke škodě na majetku zaměstnavatele, náleží mu mzda nebo plat podle vykonávané práce. Pokud nebude zaměstnanec pravomocně odsouzen, musí dostat za dobu převedení doplatek do výše průměrného výdělku dosahovaného před převedením.

Tady musíme připomenout, že podle pravidel zákoníku práce za trestnou činnost obecně, tedy spáchanou i mimo zaměstnání, jakož i za trestnou činnost spáchanou při plnění pracovních úkolů, může zaměstnavatel se zaměstnancem zrušit pracovní poměr okamžitě, ale až po jeho pravomocném odsouzení.

Pouhé podezření, vyšetřování, trestní stíhání není důvodem ke zrušení pracovního poměru.

 

Snížení mzdy kvůli karanténě by měl doplácet stát, ale zatím tomu tak není

Vláda je oprávněna stanovit nařízením, za jakých podmínek uhradí příslušný správní úřad zaměstnavateli náklady na případný doplatek mzdy nebo platu poskytnutý zaměstnanci převedenému na jinou práci z důvodu karanténního opatření. Takové nařízení vlády dosud vydáno nebylo.

Tip: Jak se nově počítá úrazová renta zaměstnancům, kteří nenalezli náhradní práci?

Kdy nárok na dorovnání výdělku není

V ostatních případech, než jsme uvedli, zaměstnanec nárok na poskytnutí doplatku ke mzdě nebo platu nemá, avšak to neznamená, že by ztráta na výdělku nemohla být v určitých případech kompenzována jiným způsobem, například formou náhrady škody z pracovního úrazu nebo formou příslušné dávky ze systému nemocenského pojištění zaměstnanců.

Pokud by snad měl zaměstnanec v nově vykonávané práci, na kterou byl převeden, vyšší výdělek, než v té původní, kterou má ujednánu v pracovní smlouvě, tak není co řešit. Zaměstnanci zůstává jeho vyšší výdělek.


Čtěte také: 

Zákoník práce posílí práva rodičů s malými dětmi. Flexinovela míří do Senátu

Novela zákoníku práce: Změny u výpovědí zaměstnanců i zaměstnancům

Autor článku

Terezie Nývltová Vojáčková  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 1 krát

Články ze sekce: DANĚ