Co je zaměstnání malého rozsahu? Podívejte se, komu se vyplatí

O tom, zda jde, nebo nejde o zaměstnání malého rozsahu, nerozhoduje výše pracovního úvazku, ale výše výdělku.

Zaměstnáním malého rozsahu je zaměstnání, které nezakládá účast zaměstnance na nemocenském pojištění (a tak ani na důchodovém pojištění). Jde o zaměstnání, kdy sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání (mzdy, platu, odměny z dohody o pracovní činnosti) za kalendářní měsíc je nižší než tzv. rozhodný příjem, tedy než částka rozhodná pro účast na nemocenském pojištění.

Z takového příjmu nejsou sráženy pojistné odvody (na nemocenské pojištění, na důchodové pojištění a ani na zdravotní pojištění). Od 1. ledna 2025 tato rozhodná částka činí 4500 Kč (namísto předchozích 4000 Kč). 

Dohoda o provedení práce má svá vlastní pravidla a jiné limity pro placení pojistného a zdanění

Zaměstnáním malého rozsahu je tak práce v pracovním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti, kdy si zaměstnanec nevydělá za kalendářní měsíc více než 4499 Kč. Dohody o provedení práce se tento limit netýká! Dohoda o provedení práce má totiž svá samostatná pravidla, pokud jde o účast na nemocenském a důchodovém pojištění a pokud jde o odvod pojistného do systému nemocenského, důchodového a zdravotního pojištění. Z odměny z dohody o provedení práce se pojistné neplatí až do měsíční částky výdělku 11 499 Kč.

Čtěte také: Od jakého příjmu na DPP musíte odvádět pojistné? Platí se za 11 500 Kč, nebo 11 501 Kč?

Pro koho je vhodné zaměstnání malého rozsahu?

Zaměstnání malého rozsahu se bude v praxi odehrávat zásadně na dohodu o pracovní činnosti, protože si zaměstnavatel nebude komplikovat život pracovním poměrem a z něj pro sebe vyplývajícími povinnostmi a korespondujícími nároky zaměstnance, i když limit je pro něj stejný.

Mít více zaměstnání malého rozsahu se vyplatí především zaměstnanci, který nemá příliš vysokou hodinovou odměnu, vykonává tedy nějaké jednoduché servisní práce (třeba uklízečské) pro více různých zaměstnavatelů. Ale přitom mu nestačí povolený objem práce na dohodu o provedení práce, která má sice vyšší limit pro placení pojistného, ale lze na ni odpracovat jenom 300 hodin za kalendářní rok. Na dohodu o pracovní činnosti je povolen až poloviční pracovní úvazek čili v průměru 20 hodin týdně.

Tip: Úřady si o vás brzy zjistí vše, pomůže jim jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele

Výhodné pro uchazeče o zaměstnání, kteří neberou podporu a mají povolenu omezenou práci

Dohoda o pracovní činnosti jako zaměstnání malého rozsahu s měsíčním příjmem do 4499 Kč bude hodně zajímat též uchazeče o zaměstnání, kteří nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti, a tak si mohou přivydělávat v tzv. nekolidujícím zaměstnání. Povoleným maximem výdělku pro uchazeče o zaměstnání registrované na Úřadu práce je polovina minimální mzdy, tedy v r. 2025 je to výdělek do 10 400 Kč za měsíc. 

Uchazeči o zaměstnání pracujícímu během registrace na Úřadu práce na dohodu o pracovní činnosti, který nemá zájem být účastný pojistných systémů, aby mu z výdělku nebylo sráženo pojistné, protože má zájem na co nejvyšším čistém výdělku, se tak právě vyplatí dohoda o pracovní činnosti malého rozsahu s výdělkem až do 4499 Kč za měsíc u jednoho zaměstnavatele.

Uchazeč o zaměstnání tak může mít např. u jednoho zaměstnavatele dohodu na 4499 Kč, u druhého zaměstnavatele rovněž na 4499 Kč a u třetího až do 1402 Kč za měsíc. Výkon prací mu však nesmí bránit v plnění povinností uchazeče o zaměstnání.

Co když má zaměstnanec více zaměstnání? Ze kterých se výdělky sčítají a ze kterých ne?

Zaměstnanci jsou účastni pojištění, pokud vykonávali v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci aspoň rozhodné částky (4500 Kč a více). Sčítají se proto v každém kalendářním měsíci příjmy z více zaměstnání malého rozsahu u téhož zaměstnavatele, tedy např. ze dvou dohod o pracovní činnosti nebo z pracovního poměru a dohody o pracovní činnosti. To se netýká odměny z dohody o provedení práce. Výdělek z ní se nepřičítá.

Pokud má zaměstnanec u téhož zaměstnavatele např. dvě dohody o pracovní činnosti, přičemž z obou dosahuje příjmu (odměny) 2200 Kč za měsíc, pojištění mu nevzniká. (Pojistné odvody nemusí hradit ani zaměstnavatel, ani zaměstnanec.) Pokud má zaměstnanec u téhož zaměstnavatele pracovní poměr s příjmem (mzdou) 4200 Kč za měsíc a dohodu o pracovní činnosti s příjmem (odměnou) 1500 Kč měsíčně, pak mu od 1. 1. 2025 pojištění vzniká. Pokud má zaměstnanec u téhož zaměstnavatele dohodu o pracovní činnosti s příjmem (odměnou) 3500 Kč a dohodu o provedení práce s příjmem (odměnou) 10 000 Kč, pojištění mu nevzniká. Pojistné se pak neplatí.

Příjmy z dohod u různých zaměstnavatelů se nesčítají.

O formě placení daně také rozhoduje, zda je příjem pod 4500 Kč nebo od 4500 Kč výše

Od výše pojistného limitu (částky rozhodné pro vznik pojištění 4500 Kč) se odvíjí i forma zdanění příjmu. Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně (zaměstnavatelem) jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně - čili jsou podrobeny srážkové dani, pokud zaměstnanec u plátce daně neučinil prohlášení k dani (nepodepsal u zaměstnavatele tzv. růžový formulář), jestliže v úhrnné výši za kalendářní měsíc nedosahují rozhodné částky pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.

Takže pokud jsou měsíční příjmy zaměstnance (nepočítajíc v to odměnu z dohody o provedení práce) u téhož zaměstnavatele nižší než rozhodná částka (4500 Kč), může být uplatněna srážková daň. Pokud však zaměstnanec podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani, uplatní se zálohová daň a pak také sleva na poplatníka. Ta potom při tak nízké výši příjmu pokryje zálohovou daň, tudíž odvody jak pojistné, tak i daňové budou nulové a hrubá výše příjmu se bude rovnat vyplacené čisté výši příjmu. 

Při příjmu od 4500 Kč výše za měsíc už se srážková daň neuplatní. Zaměstnavatel sráží zaměstnanci ze mzdy nebo odměny z dohody o pracovní činnosti zálohovou daň. Avšak pokud zaměstnanec podepsal u daného plátce daně (zaměstnavatele) prohlášení k dani, zohlední se mu sleva na dani a další případné daňové výhody.

Čtěte také:

Novela zákoníku práce: Odkdy půjde využít jednotlivé novinky?

Kdy má zaměstnanec převedený na hůře placenou práci nárok na doplatek do původní úrovně?