Pro většinu občanů v Rakousku platí, stejně jako v Česku, že při dosažení důchodového věku přestávají pracovat. Není to však pravidlem. Někteří občané chtějí pracovat i během pobírání starobního důchodu, přičemž nejčastějším důvodem je touha být stále aktivní a mít radost z práce.
- Důvody práce v důchodu v Rakousku
- Finanční nutnost je častější u žen
- Výchovné snížilo rozdíly mezi průměrnými důchody v ČR
- Vyšší vzdělání = častější práce v důchodu
- Většina zaměstnanců pokračuje rovnou v práci
Důvody práce v důchodu v Rakousku
Přestože je atraktivní pobírat současně důchod a mzdu, tak z finanční nutnosti pracuje v Rakousku v řádném důchodu pouze 17 % z celkového počtu pracujících starobních důchodců mladších 74 let.
Jedním z hlavních důvodů je i propracovaný sociální a důchodový systém, kdy např. průměrný starobní důchod ke konci roku 2023 činil 1 762 euro (Pensionsversicherung Österreich, Statistik – Pensionsversicherung 2024). V přiložené tabulce máme uvedeny důvody pro pokračování v zaměstnání.
Důvod práce v důchodu |
V procentech |
Radost z práce |
48,7 % |
Finanční nutnost |
17,0 % |
Finanční atraktivita dalšího příjmu |
12,3 % |
Sociální kontakty |
5,5 % |
Partner (partnerka) stále pracuje |
3,6 % |
Ostatní důvody |
12,9 % |
Pramen: Statistik Austria, Pressemitteilung: 13 475-240/24 „In der Pension ist Freude an der Arbeit das Hauptmotiv für Erwerbstätigkeit“, vom 28. 11. 2024
Tip: Spoříte si na starém penzijním připojištění? Každý rok tím přicházíte o peníze
Finanční nutnost je častější u žen
Muži mají v Rakousku v průměru vyšší starobní důchod než ženy, finanční rozdíl je přitom vyšší než v Česku. Z důvodu finanční nutnosti pracuje během pobírání starobního důchodu v Rakousku více žen než mužů. U žen je finanční nutnost důvodem pro práci během pobírání starobního důchodu v 19,4 %, u mužů z 13 %.
Výchovné snížilo rozdíly mezi průměrnými důchody v ČR
I v Česku mají muži průměrný starobní důchod vyšší než ženy. Z důvodu zavedení výchovného za každé vychované dítě se však tento finanční rozdíl významně snížil.
V roce 2025 činí výchovné na každé dítě 503 Kč. V následující tabulce máme pro názornost uvedeno porovnání průměrného starobního důchodu mužů a žen v Česku, v posledním sloupci máme uvedeno, kolik procent průměrného důchodu mužů dosahuje průměrný důchod žen.
Období |
Průměrný důchod mužů |
Průměrný důchod žen |
Poměr |
2024/9 |
21 930 Kč |
19 488 Kč |
88,9 % |
2023/9 |
21 539 Kč |
19 054 Kč |
88,5 % |
2022/9 |
19 734 Kč |
16 447 Kč |
83,3 % |
2021/9 |
16 890 Kč |
14 048 Kč |
83,2 % |
2020/9 |
15 836 Kč |
13 173 Kč |
83,2 % |
2019/9 |
14 750 Kč |
12 248 Kč |
83,0 % |
Pramen: ČSSZ, Důchodová statistika, „Průměrná výše sólu důchodu v ČR“
Vyšší vzdělání = častější práce v důchodu
Významný vliv na práci během pobírání starobního důchodu má v Rakousku dosažené vzdělání, kdy vysokoškoláci jsou v průměru déle aktivní a častěji pracují i během pobírání starobního důchodu. Občané vykonávající celý život fyzicky namáhavé profese pochopitelně nemají často již tolik sil, aby nadále v důchodu pracovali.
Čtěte také: Valorizace zvyšují rozdíly mezi důchody. Jak rostly v posledních letech?
Většina zaměstnanců pokračuje rovnou v práci
V Rakousku, stejně jako v Česku, zájemci o práci během pobírání starobního důchodu pracují plynule po přiznání starobního důchodu. Při dosažení důchodového věku tedy stále pracují, zpravidla na stejné pracovní pozici. Mnohem méně občanů přestane při přiznání starobního důchodu pracovat a následně po několika měsících či letech začne opět pracovat. Opětovný nástup do práce je v takových případech složitý.