Na střeše se šetřit nevyplácí (3. díl)

...předepsán typ krytiny a/nebo její barva. S takovým omezením se skutečně setkat můžeme a nemusí jít vždy o zachování krajinného rázu či památkově chráněnou budovu. Setkal jsem se již s případem, kdy pro tento typ regulativu nebyl žádný objektivní důvod, ukázalo se však, že stavební úřad loboval za výrobce střešní krytiny sídlícího nedaleko.
Krytina dotváří svojí barvou, tvarem vlny i velikostí celkový architektonický výraz domu. Nejsem sice zastáncem strohé sedlové střechy, někdy polovalba dům zkrášlí, ovšem přehnané množství vikýřů, zapuštěných balkonů a dalších neúčelných prvků může působit nabubřele a těžkopádně. Navíc si uvědomme, že čím více prvků narušuje souvislý tvar střešního pláště, tím bude jeho konstrukce náročnější a samozřejmě také nákladnější. Složité střechy jsou náročné na kvalitní provedení všech detailů a při zadání "nejlevnější" firmě nás může čekat nepříjemné překvapení.

Pokud mohu soukromě zhodnotit poptávku po druzích střešních krytin, převládá v naší společnosti klientela preferující betonové tašky. Jsou výhodné svojí cenou, přesností a úplným sortimentem, i když v jednotlivých případech mohou nastat problémy se stejnou barevností ucelené dodávky. Také sortiment tašek pálených však obsahuje veškeré doplňky pro kvalitní provedení střechy. Větší problém než ve výběru vlastní krytiny však spatřuji ve správném vybavení střešního pláště. Z nabídek firem, s nimiž se od našich klientů čas od času setkávám, je zřejmé, že ne každá firma zabudovává do střešní plochy vše, co tam patří. Snaha šetřit na některých prvcích jako jsou těsnicí klíny, mřížky proti hmyzu, prostupové tašky a další nezbytné doplňky, se nevyplácí. Naopak použitím systémových úžlabí či krajových tašek odpadá provádění těchto prvků klempířsky. Na většinu střešních tašek je výrobcem poskytována záruka 30 let, podmínkou ale bývá odebrání uceleného systému a jeho odborné položení.

Méně často se v současné praxi setkáváme s dalšími druhy krytin - vláknocementovými šablonami, bonským šindelem nebo plechovou krytinou. Vyžadují totiž bednění střešní plochy s použitím speciálních podstřešních folií. Třešničkou na dortu mezi krytinami je potom břidlice, která ale samozřejmě patří mezi nejdražší, zároveň však také nejelegantnější, kvalitní a luxusní materiál.