ANALÝZA: Trhy přestávají rozumět České národní bance

15.11.2005 | , Reuters
ÚČTY A SPOŘENÍ


perex-img Zdroj: Finance.cz

Názorové rozpory mezi členy bankovní rady nutí finanční trhy luštit rozporuplná prohlášení, kam by se měla ubírat měnová politika České národní banky. Tři ze čtyř letošních zásahů do měnové politiky nachytaly investory na švestkách,…

… když banka jednala buď bez předchozího varování, nebo trh chybně přečetl její signály. Rostoucí rozčarování analytiků podtrhl fakt, že centrální bankéři v posledních měsících přestali hovořit jedním hlasem, ať už při hodnocení ekonomických rizik či směřování sazeb. "Členové bankovní rady vysílají rozdílné signály," řekl hlavní ekonom České spořitelny Viktor Kotlán. "Ano, jsou nezávislí a každý mluví za sebe. Jaký to má ale význam, když si trh nedokáže jejich protichůdná vyjádření spojit?" dodal.

Kombinace nejasné komunikace s proklamovanou flexibilitou měnové politiky - jíž banka čelí ekonomickým šokům, jako jsou silná koruna nebo vysoké ceny ropy - může podle analytiků ohrozit předvídatelnost ČNB a její vliv na dlouhodobé úrokové sazby. "Flexibilitu měnové politiky je dobré doplňovat jasnou komunikací. To se ČNB v poslední době moc nedaří," řekl Kotlán.

Vyložit karty na stůl
Celkem 26 analytiků oslovených v srpnovém průzkumu Reuters označilo ČNB jako nejlépe komunikující centrální banku ve střední a východní Evropě. Její reputaci však může podrýt způsob, jakým ČNB opustila politiku rekordně nízkých úrokových sazeb. Ještě v září bankéři tvrdili, že nastavení sazeb na úrovni 1,75 procenta může nějaký čas zůstat beze změny, o měsíc později ale nejtěsnějším poměrem čtyř ku třem hlasům rozhodli zvýšit sazby na 2,0 procenta.

Analytici uvedli, že únorová výměna tří členů posílila rozpory uvnitř výkonného orgánu ČNB. Pro investory a analytiky je stále těžší rozumět odstínům v názorech jednotlivých bankéřů. "Jako první krok bych možná navrhoval zveřejňování, jak kdo hlasuje, aby byli nuceni k určité konzistenci názorů," řekl Jan Vejmělek, analytik Komerční banky.

Při přechodu na inflační cílení v roce 1998 byla pro ČNB vzorem Bank of England. Ale britská centrální banka, stejně jako americký Fed, narozdíl od ČNB detaily o hlasování zveřejňuje. ČNB odmítá vyložit karty na stůl v obavách, že by vystavila členy bankovní rady tlaku ze strany politiků či podnikatelů.

Chybí doprovodné prohlášení
Analytici by také přivítali, kdyby banka doprovázela svá rozhodnutí formálním měnověpolitickým prohlášením, na němž by se shodli všichni členové bankovní rady. Tato prohlášení, pečlivě sepsaná za použití určitých signálních výrazů, které se investoři naučili interpretovat, jsou v případě Fedu nebo Evropské centrální banky základním nástrojem ke komunikaci s finančními trhy.

Naproti tomu ČNB se soustředí na tiskovou konferenci po měnovém zasedání, jež podle analytiků nezaručuje, že trhy vždy dostanou jednoznačné informace o vyhlídkách úrokových sazeb. Zápis z jednání bankovní rady, který banka vydává vždy 8 dní po měnovém rozhodnutí, navíc pomalu ztrácí pro analytiky hodnotu jako vodítko pro výhled sazeb, neboť jednotliví členové hodnotí rozdílně aktuální ekonomickou situaci i vyhlídky do budoucna.

V posledních několika měsících se zápis z jednání hemžil rozpornými vyjádřeními téměř ke všem zmiňovaným tématům, od fiskální politiky po možnou míru průsaku vysokých cen ropy do spotřebitelské inflace a mzdových požadavků.

"Podle mého názoru si finanční trh ještě nezvykl na to, že současní členové bankovní rady vyjadřují spíše svůj osobní názor než konsensuální názor celé bankovní rady," uvedla Jana Steckerová, analytička pražské ING a dodává: "To se odráží i v zápisech z jednání bankovní rady, ze kterých je obtížné udělat si závěr o dalším vývoji úrokových sazeb."


Autor: Marek Petruš

Autor článku

 

Články ze sekce: ÚČTY A SPOŘENÍ