Komerční banka, podle bilanční sumy třetí největší banka v Česku a již druhý rok po sobě držitelka ocenění MasterCard Banka roku, zvýšila ve třetím čtvrtletí zisk o 17 % díky většímu objemu poskytnutých úvěrů a držení nákladů na uzdě.
Slušná čísla. Čisté výnosy meziročně stouply z 1,82 na 2,13 miliardy korun. Zisk za prvních devět měsíců letošního roku vzrostl o 12 % na 6,31 miliardy korun.
Komerční banka, ovládaná francouzskou skupinou Société Générale, jež drží 63,5 % základního kapitálu, těžila z větší poptávky po hypotékách a spotřebitelských úvěrech. Exportem a investicemi tažený růst české ekonomiky o 5,1 % ve druhém čtvrtletí zvýšil chuť tuzemských podniků půjčovat si.
»Nízké úrokové sazby pomáhaly naší úvěrové činnosti, zvláště v segmentu drobného bankovnictví, ale také omezovaly potenciál banky v růstu čistých úrokových výnosů,« prohlásil Laurent Goutard, nový předseda představenstva a generální ředitel KB. »Naší strategií je soustředit se na růst výnosů,« zdůraznil.
Ve třetím čtvrtletí vzrostly výnosy Komerční banky v ročním vyjádření o 6 % na 3,39 miliardy korun, což překonalo růst o 3,4 % za prvních devět měsíců letošního roku. Objem úvěrů poskytnutých k 30. září se zvýšil o 23 % na 184,9 miliardy korun, k čemuž přispěl růst hypotečních úvěrů o 40 % a úvěrů malým a středním podnikům o 23 %.
Růst dividend i kurzu akcií? »Tempo růstu výnosů není příliš atraktivní,« uvedly ve své analýze výsledků KB za první tři čtvrtletí Patria/KBC. Soudí však, že »celkový obraz třetího čtvrtletí bude považován za pozitivní, s výrazným růstem v klíčových segmentech«.
Bilanční suma KB vzrostla ze 448,3 miliardy koncem loňského roku na 474,1 miliardy korun koncem září. Počet klientů se zvýšil na 1,45 milionu.
Patria/KBC soudí, že KB má potenciál zdvojnásobit výplatu dividend akcionářům vzhledem k tomu, že zůstává výrazně překapitalizovaná. Vedení banky sice spekulace o takovém zvýšení vyvrací, ale Patria/KBC se přesto domnívá, že perspektiva možného nárůstu dividend bude pro akcie KB v novém roce pozitivním katalyzátorem.
Žádný jednotný model. K dotazu Ekonoma, jaký model aplikuje skupina Société Générale ve střední a východní Evropě, Laurent Goutard řekl, že kromě Česka má SG banky v Rumunsku, Bulharsku, Slovinsku, Rusku a nyní koupila od černohorské vlády za 14,2 milionu eur 64,44 % Podgorické banky. Na tyto peněžní ústavy je obtížné aplikovat jednotné standardy. Synergie existují, ale nelze je přeceňovat.
Dvě největší banky, jež SG v regionu kontroluje - KB a rumunská BRD, mají odlišný model podnikání. BRD operuje v nové ekonomice, kde má bankovní účet jen 20-25 % obyvatel, zatímco Komerční banka je mnohem bližší západoevropskému modelu. Banky skupiny SG ve střední a východní Evropě si vyměňují zkušenosti, pracovníky, ale mechanicky neaplikují žádný model.
Zkušenosti z Francie se přizpůsobují místní realitě. »Banky ze skupiny SG jsou lokální, národní. V České republice musí být KB jako součást skupiny SG bankou českou, zakořeněnou v české kultuře a prostředí,« prohlásil Goutard.
Hustší síť. Komerční bude otevírat více poboček i bankomatů. Podle Goutarda je to porážka těch, kdo před deseti lety předvídali zánik bank s přepážkami. I ve Francii otevírá Société Générale nové pobočky. V České republice je přímé bankovnictví mimořádně rozvinuté - v KB je vyspělejší než v SG ve Francii, prohlásil Goutard. Přitom se Komerční banka přesvědčuje, že vedle přímého bankovnictví potřebuje česká klientela také pobočky - například ke sjednání hypotečního úvěru. »Mezi přímým bankovnictvím a pobočkou není žádný rozpor. Výzvou je nalézt mezi nimi dobrou rovnováhu,« poznamenal.
Češi do světa. Podle Goutarda jsou mezi 7500 zaměstnanci KB jen dvě desítky pracovníků z Francie. V posledním roce začali být vybraní čeští zaměstnanci vysíláni na jiná pracoviště skupiny SG. V Paříži je nyní šest lidí z KB. Nejsou na školení, ale pracují na zodpovědných místech. Jan Pokorný, který byl ředitelem sítě KB, převzal v Curychu řízení privátního bankovnictví SG ve střední Evropě. »Hodláme zaměstnat Čechy v Paříži, Londýně či New Yorku, ale také - v rámci expanze skupiny - v Moskvě, Kyjevě, Varšavě nebo Bukurešti. Uplatnění jiných národností než Francouzů - i v nejvyšším vedení - je jedním z klíčů k budoucím úspěchům skupiny SG,« dodal nový šéf KB.
Váha regionu. V drobném bankovnictví vynaložila Société Générale v posledních letech 60 % prostředků na zahraniční expanzi ve střední a východní Evropě. V retailu má ještě další osu rozvoje: středomořskou oblast, zvláště Maroko, Tunisko a Egypt.
K celkovým loňským výnosům retailového úseku skupiny SG ve výši 16 miliard eur přispěly banky ze střední a východní Evropy dvěma miliardami. Role regionu pro francouzskou skupinu dále poroste. Má velké, rozpracované projekty v Rusku (tam je zatím malá, ale roste) a na Ukrajině (ráda by tam koupila banku).
Ratingová agentura Standard & Poor´s změnila koncem října svůj výhled Société Générale ze stabilního na pozitivní. Odráží se v tom větší schopnost francouzské skupiny generovat výnosy i její příznivější rizikový profil.
Karel Ježek
Druhá etapa
Po čtyřleté restrukturalizaci vstupuje Komerční banka do etapy růstu a expanze, říká její nový šéf Laurent Goutard.
S jakým posláním jste usedl do křesla předsedy představenstva a generálního ředitele Komerční banky?
První etapa věnovaná konsolidaci a restrukturalizaci KB končí. Vstupujeme do druhé etapy, která bude ve znamení růstu a obchodní expanze. Budeme otevírat nové pobočky, hledat nové klienty, přicházet s novými produkty.
V porovnání s klientelou SG ve Francii využívají klienti KB jen 60 % nabízených produktů a služeb.
Při srovnání s francouzským trhem nelze zapomínat, že koupěschopnost a mzdy nejsou stejné a především se liší kultura a zvyklosti. Ve Francii využívá klient SG v průměru 8 jejich produktů. Průměr u klientů KB činí 4,8 produktu, což je velmi slušné. Našim cílem je toto číslo vylepšit. Neusilujeme však, aby klient KB měl 8 produktů - to ještě neodpovídá českému trhu.
Komerční banku hodláte zaměřit na zvyšování výnosů. Jak toho chcete dosáhnout?
Výrazné zlepšení výsledků Komerční banky v posledních letech bylo především důsledkem poklesu nákladů, včetně nákladů na riziko. Pro další období je nástrojem k rozvoji banky růst výnosů. Na velice konkurenčním českém bankovním trhu, navíc s nízkými úrokovými sazbami, to nebude snadné.
Vidíte na bankovním trhu v Česku segmenty, jež ještě nejsou obsazeny?
Výnosy chceme zvýšit rozšířením klientské základny. Dnes jsme velmi silní v segmentu podniků. Méně silní jsme na trhu drobného bankovnictví pro fyzické osoby. A právě tento trh je pro Komerční banku pro nadcházející léta osou rozvoje. Oslovujeme mladé lidi - nejen studenty, ale teenagery, rodiče malých dětí - protože chceme naši klientskou základnu renovovat.
Budou nadále motorem růstu KB hypotéky a spotřebitelské úvěry?
Tyto úvěry rostou ročně o 30-40 %. Myslíme si, že v následujících dvou až třech letech toto tempo udržíme. Podíl klientů KB, kteří mají úvěr na bydlení, je stále slabý - jen tři procenta.
Patria/KBC v analýze výsledků KB za první tři čtvrtletí 2005 uvedly, že tempo růstu výnosů není příliš atraktivní.
Prostředí je obtížné. Růst výnosů o 3,4 % však odpovídá našemu akčnímu plánu. Zároveň ukazuje, že stromy nerostou do nebe. S tímto růstem jsme spokojeni a máme potenciál ho v příštích letech překonat.
Počet zaměstnanců KB od září 2004 do září 2005 klesl o 3 %. Chystáte ještě radikálnější kroky?
Meziročně počet klesl o 3 %, od prosince 2004 se však mírně zvýšil. Na konci roku budeme zaměstnávat 7500 lidí, což je pro nás optimální. Otevíráme 20 nových poboček, příští rok minimálně dalších 25. KB ukončila etapu velkých reorganizací, což není případ jiných bank v Česku. Ty oznámily pro léta 2005 a 2006 výrazná snížení počtu zaměstnanců.
Máte obdivuhodně nízký poměr náklady/výnosy.
Poměr 49,4 % je dosti výjimečný. Abych byl upřímný, našim střednědobým cílem je udržovat tento ukazatel mezi 50 až 52 %. V retailových bankách v západní Evropě se pohybuje mezi
60-65 %.
Chcete cenovou politiku KB učinit transparentnější, přehlednější. Souvisí to s tlakem Ministerstva financí na banky?
Vůbec ne. Pro nás to není změna politiky, ale kontinuita, strategie zaměřená na transparentnost a kvalitu vztahů s klientem. V únoru 2004 byla KB první bankou v Česku, jež zrušila pověstný poplatek za zrušení účtu. Od roku 2004 se naši klienti mohou obracet na nezávislého ombudsmana KB, kterým je Vojtěch Cepl. A od 1.ledna 2006 poplatky zjednodušujeme. S iniciativou Ministerstva financí to nemá nic společného, protože to, s čím přicházíme, vyžadovalo rok práce. Museli jsme přizpůsobit všechny naše informační kanály.
Co to konkrétně přinese klientům?
Seznam poplatků bude zjednodušen a jejich počet snížen o 30 %. Neznamená to, že rušíme 30 % poplatků v objemovém vyjádření. Některé zrušíme, jiné snížíme a některé zvýšíme. V každém případě chceme zlepšit transparentnost, jasnost. Opatření oznámíme koncem listopadu. Nový seznam, který zveřejníme 1. prosince, vstoupí v platnost 1. ledna 2006. Jde to ve smyslu toho, co si přeje Msinisterstvo financí, ale KB na jeho doporučení nečekala.
Co bude pro KB znamenat akvizice HVB italským UniCreditem?
V Česku to nepřinese významné, pozoruhodné změny. Ve střední Evropě však vznikne obr. HVB a UniCredit jsou silně přítomny v Polsku, Rumunsku, Chorvatsku, Maďarsku. Société Générale italskou bankovní skupinu dobře zná a má s ní historické vztahy. Náš generální ředitel Philippe Citerne je členem představenstva UniCreditu. Doufáme, že UniCreditu se tako mezinárodní operace podaří.
Karel Ježek
Roland Goutard (1961) absolvoval Institut politických studií v Paříži a univerzitu Paris-Dauphine. V Société Générale, kde nastoupil v roce 1986, pracoval v generální inspekci, v letech 1993-1998 měl na starosti velké podnikové klienty. Od roku 1998 byl generálním ředitelem a poté i předsedou představenstva Société Générale Marocaine de Banques, dceřiné společnosti v Maroku. V září 2004 se stal místopředsedou představenstva a náměstkem generálního ředitele Komerční banky, kde se 6. října 2005 ujal funkce předsedy představenstva a generálního ředitele.
Karel Ježek, týdeník Ekonom