Nábytek míří do koupelny (1. díl)

V koupelně tak začíná utěšeně přibývat nejrůznějších lahviček, krabiček, tub a dalších potřeb. Jenže - kam s tím vším? Odpověď je snadná: i na malé ploše dokáže přibýt prostoru díky koupelnovému nábytku.

Ještě před nedávnem jsme se bez něho obešli, dnes už aspoň malá skříňka nechybí v žádné koupelně. Možná je to tím, že ručníky a osušky se z komody v ložnici přestěhovaly do skříňky pod umyvadlem, kde jsou po ruce vždy, když je jich potřeba, možná tím, že jsme se naučili o své tělo dbát více než před lety. Možná je to také změnou módních trendů a vlivem západního životního stylu. V koupelně prostě chceme také bydlet, a tak se bez alespoň několika kousků nábytku asi neobejdeme.

Kvalita především

Aniž bychom v této chvíli ještě přihlíželi k neobyčejně pestrému spektru výrobků určených trhem pro vybavení koupelny, zaměřit se musíme především na kvalitu. Z pochopitelných důvodů musí být koupelnový nábytek vyroben z kvalitních materiálů odolných působení vody a vlhkosti. Ačkoli se tento požadavek může zdát zcela samozřejmý, ne vždy jej výrobci respektují. Citlivá místa představují především spoje dvou částí a řezné plochy, které musí být navzájem sklížené a pokud možno navíc ještě zakryté. Toho nelze dosáhnout jinak než nákupem již sestavených nábytkových kusů.

Protože ne každá koupelna zrovna oplývá dostatkem volného prostoru, bývá její vybavení spíše štíhlé, aby zabralo co nejméně plochy, a vysoké, čímž se úložné místo zvýší. Protože tak vzniká vysoký kus nábytku, usazený kvůli vlhkosti většinou na kovových nožičkách, je třeba dbát na jeho stabilitu, zejména tam, kde není podlaha ideálně rovná. Určitě se vyplatí upevnit vyšší kusy nábytku pojistným textilním úchytem ke stěně nebo stropu.

Asi nejvyšší nároky budeme mít na skříňku pod umyvadlo. Ta velmi rychle nahradila sice estetické, ale nepraktické zakrytí sifonu umyvadla keramickou nohou, výdobytkem prelistopadové éry. Skříňka nesoucí váhu umyvadla musí být především pevná a robustní, pokud možno usazená na nožičkách, díky nimž můžeme stát špičkami nohou pod nábytkem, takže díky posunutému těžišti nezatěžujeme v předklonu záda tolik jako v případě, že by byla usazena na soklu. Protože skříňka pod umyvadlem přichází do přímého styku s vodou velice často, musí být její povrch - a platí to ovšem i pro jiné nábytkové kusy v koupelně - patřičně chráněn, většinou fólií, laminem nebo lakovanou dýhou. Výhodnější je usazení umyvadla do desky, která jednak zvětší odkládací prostor kolem umyvadla a jednak zabrání kontaktu vody s korpusem skříňky.