Pecina: Naším cílem je zdůraznění smyslu prevence

Pane předsedo, jste odbornou veřejností i politickou reprezentací považován za významného odborníka se všemi předpoklady k řízení jednoho z nejdůležitějších úřadů v zemi. Jak vnímáte tuto důvěru a zároveň břemeno?
Tato důvěra mne samozřejmě velice zavazuje a těší a udělám vše proto, abych svými praktickými činy prokázal, že jsem jí hoden.

Co vlastně obnáší práce předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže?
Úřad má pravomoci v oblasti hospodářské soutěže, vykonává dohled nad zadáváním veřejných zakázek a má poradenskou, monitorovací a koordinační funkci v oblasti veřejné podpory. Každá z těchto oblastí má své ředitele. Předseda se svou rozkladovou komisí přezkoumává jednotlivé případy až ve druhém stupni, tedy je odvolacím orgánem.

Měl jste jako nastupující předseda nějaké výhrady ke stylu práce minulého vedení? Jaký byl stav úřadu při vašem nástupu?
Musím říci, že moje filosofie práce úřadu je od mého předchůdce odlišná. Mým cílem není udělování mnohamilionových sankcí, já preferuji cestu prevence. Ideální totiž je dosáhnout nápravy ještě ve fázi před zahájením správního řízení. Spokojeni nakonec mohou být všichni – „delikvent“ se vyhne pokutě a pokřivený trh se rychle napraví. Existují však samozřejmě příklady, kdy ani domluvy a doporučení předem nepomohou. Proto jsme například koncem listopadu zahájili správní řízení s plynárenskou společností RWE Transgas a jeho výsledkem opravdu může být vysoká pokuta.

Jaké byly vaše první kroky a rozhodnutí?
V prvním týdnu jsem se zabýval věcmi, které jsem opravdu nečekal. Naprosto zarážející pro mne byl například fakt, kdy většina zaměstnanců měla vypnuté telefony a nemohla tak komunikovat vně úřadu. Od začátku jsem se proto zaměřil na komunikaci s lidmi a otevřenost k veřejnosti, podnikatelům, zadavatelům. Jedním z mých hlavních cílů pak bylo zejména zkrácení doby trvání správních řízení, což se v oblasti veřejných zakázek od září hodně změnilo. Ztrátu z minulosti ještě doháníme v oblasti druhostupňových přezkumů případů z oblasti hospodářské soutěže.

Jaké změny máte v plánu provést v nejbližší době? Tedy změny organizační, změny v samotném řízení úřadu.
Zásadní změny již byly provedeny. Došlo ke změně organizační struktury tak, aby odbory byly rozděleny podle sektorů a nedocházelo tedy k tomu, že jeden pracovník bude v jednom týdnu posuzovat případ z oblasti plynárenství a druhý týden zase například banky.

Hned od svého nástupu jste se pustili do kauz, které jsou silně medializovány. Zemědělci, kartel bank, stavební spořitelny a další. Tyto kauzy byly rozpracovány vašimi předchůdci?
Případy stavebních spořitelen, bank či třeba zneužití dominance Českého Telecomu byly v různém stupni rozpracování. Postaral jsem se o to, aby byly co možná nejdříve dořešeny. Nově jsme zahájili správní řízení na trhu s plynem, o soutěžních otázkách jsem jednal s představiteli distributorů pohonných hmot či zemědělci pro něž Úřad vydal návod, jak mají postupovat při jednání s obchodními řetězci, aby neporušovali soutěžní právo. Přispěli jsme také k vypracování poslanecké novely zákona o ochraně hospodářské soutěže, která by měla zavést institut tzv. ekonomické závislosti. Novela nyní prochází schvalovacím procesem v Parlamentu ČR.

Když už jsme u bank. Dohodu, chcete-li koordinaci, největších bank se nepodařilo prokázat. Znamená to, že existuje, pouze nejsou důkazy?
Rozhodně bych si nedovolil tvrdit, že tu kartel bank existuje. Na druhé straně je faktem, že pro jednotlivé klienty je někdy velice složité vybrat si z nabídek finančních ústavů tu nejvýhodnější. Snahu ministerstva financí vedoucí ke ztransparentnění poplatkové politiky bank proto rozhodně podporuji.

V médiích se také objevila kritika, že vysokými pokutami (viz. st. spořitelny) doplňujete děravý státní rozpočet…
Jak jsem již řekl, cílem úřadu pod mým vedením není ukládání vysokých pokut, ale prevence. Sankce mají samozřejmě určitý odstrašující, represivní smysl. Musím také ale upozornit, že senzacechtivé titulky o zacelování děr ve státním rozpočtu vznikají především z mylného chápání určitých pojmů. Celková suma letos uložených pokut sice dosahuje půl miliardy korun, ovšem pravomocně byly uloženy pokuty pouze ve výši cca 220 milionů korun. Z této částky pak 205 milionů tvoří pokuta Českému Telecomu, která byla uložena na přelomu listopadu a prosince a lhůta pro její zaplacení je devadesátidenní.
 
Pojďme k budoucnosti. Jaké kauzy jsou rozpracovány a jaká obecná témata budou středem vašeho zájmu v roce 2006.
Jsou to především případy o nichž jsem se již zmiňoval, tedy správní řízení s RWE Transgas, z oblasti veřejných zakázek především tendr na mýtné a situace okolo výběrových řízení Lesů ČR. Chceme se zaměřovat především na prevenci, takže budu dále pokračovat ve schůzkách se zástupci některých odvětví, v nichž budeme mít obavy z narušení soutěžního prostředí.
 
Role Úřadu není jen represivní ve smyslu trestání, ale i preventivní. Vypracovali jste např. návod pro prvovýrobce v zemědělství. Je i toto trend? Budete pokračovat i tomto druhu „prevence“?
Jak jsem již uvedl, zdůraznění smyslu prevence je základním cílem. Pro příští rok proto připravujeme řadu seminářů, školení konferencí, na kterých budou jednotlivé problematické otázky diskutovány. Osvěta byla totiž v minulosti na Úřadě dosti zanedbávána.

Podpořili jste návrh novely antimonopolního zákona, který má mimo jiné pomocí regulačních opatření zabránit obchodním řetězcům ve zneužívání dominantního postavení. Nedoplatí však na tyto opatření právě ti, kteří by měli být chráněni, tedy spotřebitelé?
Nemyslím si, že dojde k nějakému nárůstu cen. V této oblasti panuje v České republice velice dravé konkurenční prostředí. Naším cílem určitě není růst cen, ale kultivace podnikatelského prostředí a vyrovnání pokřivených dodavatelsko odběratelských vztahů.

Uvedl jste, že se budete snažit přistupovat k řešení jednotlivých řízení liberálněji a pokud to půjde, poskytnete provinilému ještě před penalizací možnost nápravy. Myslíte si, že je to krok správným směrem a že toho společnosti nezneužijí? V jakých případech budete naopak jednat tvrdě a nekompromisně?
Jak již bylo řečeno. Ideální je zajistit nápravu ještě před zahájením správního řízení. V průběhu správního řízení existuje dále možnost přijetí závazků nutných k odstranění protisoutěžního chování. Teprve po vyčerpání těchto eventualit přijde tvrdá sankce.

Nenarušují podle vašeho názoru různé dotační programy či investiční podmínky konkurenční prostředí? Jak se hledá rovnováha mezi nedovolenou státní podporou a úlevami, dotacemi,…?
Pochopitelně každé peníze, které přijdou z veřejné sféry jakýmsi způsobem tržní prostředí narušují. Na druhou stranu existují programy, které jsou pro náš stát a podnikatelské prostředí pozitivním impulsem. Jako typický příklad bych uvedl problematiku dotačních programů na rozvoj vědy a výzkumu, případně malého a středního podnikání, kde patrně nemůže být obava z toho, že by došlo k nějakým významným deformacím. Pokud se týká investičních pobídek potom vždy posuzujeme, zda přínos pobídky je vyšší než negativní vliv, který vždy na konkurenční prostředí má. Jako typický příklad bych uvedl investora, která u nás chce postavit továrnu evropského významu, která bude většinu svých produktů exportovat a naopak v ČR vznikne celý řetězec subdodavatelských firem. Takováto pobídka bude mít samozřejmě pozitivní efekt na české tržní prostředí. Na druhou stranu pokud bychom měli pobídky dávat těm, kteří by přišli s výrobou produktu, který tu již je zastoupen, mohlo by to konkurenční prostředí poškodit a vydali bychom proto negativní doporučení.

Jak se projevil se na činnosti ÚOHS vstup České republiky do EU a jakým způsobem ovlivňuje funkci ÚOHS Evropská unie nyní?
Od 1. května 2004 ÚOHS posílil svém pravomoci a vliv tím, že kromě národního aplikuje také komunitární soutěžní právo, na druhou stranu již nemáme rozhodovací pravomoci v oblasti veřejné podpory.

 
Děkuji za rozhovor.
Vladimír Šindelka, Finance.cz

Ing. Martin Pecina, MBA se narodil v roce 1968. Vystudoval Strojní fakultu Vysoké školy báňské v Ostravě a v letech 1997 až 2000 se ještě vzdělával na Masarykově ústavu vyšších studií a Sheffield Business School. Je držitelem titulu MBA. Nejprve působil jako programátor (v letech 1990 až 1992) a později jako obchodní ředitel společnosti Proxima. V roce 1996 přešel do podniku Hutní projekt Frýdek-Místek, kde byl v letech 1999 až 2003 generálním ředitelem. Martin Pecina je ženatý a má dvě děti.