Toto ustanovení otevírá novým členským zemím možnost vytvořit programy, na jejichž základě budou evropské prostředky využitelné i pro regeneraci zchátralých částí měst, zejména panelových sídlišť. Konkrétní podmínky takové podpory bude obsahovat nařízení týkající se Evropského fondu regionálního rozvoje, přičemž návrh bude, jak je uvedeno ve schváleném Finančním plánu, připraven Evropskou komisí pravděpodobně již začátkem roku 2006. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR bude samozřejmě přípravě konkrétních podmínek a jednáním se zástupci Evropské komise věnovat velkou pozornost.
Na potřebě využití evropských finančních zdrojů právě v této oblasti se nové členské státy mnohokrát shodly. Česká republika v tomto úsilí hrála důležitou roli:
V srpnu 2004 iniciovalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR pracovní setkání expertů zemí tzv. visegrádské čtyřky (kromě ČR ještě Slovensko, Polsko a Maďarsko) s cílem dohodnout navrhované změny v připravovaných textech nařízení pro programové období od roku 2007.
V březnu 2005 se v Praze konala konference ministrů 25 zemí EU odpovědných za bytovou politiku, jejímž tématem byla regenerace panelových sídlišť. Konferenci řídil současný předseda vlády Jiří Paroubek a závěrečné komuniké zaslal předsedům Evropské komise i Evropského parlamentu. Iniciativu následně převzalo Maďarsko, které na toto téma zorganizovalo v druhé polovině roku 2005 několik setkání zástupců zemí V4 a přijaté závěrečné komuniké, podepsané 2. prosince 2005 na Slovensku, zaslalo jak Velké Británii jako předsednické zemi EU, tak Evropské komisi. Zároveň probíhala jednání ministra pro místní rozvoj Radko Martínka s komisaři Evropské komise, zejména s komisařkou odpovědnou za regionální rozvoj paní Danutou Hübner, která se také soustředila na problematiku regenerace měst. Společný „tlak“ středoevropských zemí „přinesl ovoce“ a značně rezervovaný postoj některých starých zemí byl zlomen.
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR navrhuje, aby evropské prostředky v objemu cca 1 mld. korun ročně byly využity zejména na podporu regenerace panelových sídlišť, a to z důvodu prevence vzniku „problémových“ částí měst, kde by mohlo hrozit sociální vyloučení v důsledku kumulace nízkopříjmových domácností, vysoké nezaměstnanosti a ostatních doprovodných jevů, jak jsou dostatečně známy ze zahraničí.
Ke stávajícím třem státním podpůrným programům Ministerstva pro místní rozvoj ČR (podpora regenerace panelových sídlišť) a Státního fondu rozvoje bydlení (program PANEL a program oprav vad panelových bytových domů) by se tak od roku 2007 mohl přidat nový zdroj, který by regenerační aktivity motivoval a urychlil.
Nejsnáze „uchopitelným“ problémem panelových sídlišť je technická stránka objektů. Od roku 1959 bylo v České republice postaveno montovanou panelovou technologií 62,5 tis. domů, ve kterých je cca 1,2 mil. bytů. Tento objem představuje přes 32 % všech trvale obydlených bytů. Přesto, že postupně byly tyto domy realizovány celkem 67 různými stavebními soustavami, mají tyto domy mnoho společných specifických vlastností a, bohužel, i vad. Nejvíce bytů v „panelácích“ je na Severní Moravě, v Praze bydlí v panelových bytech přes 40 % rodin.