Taky ještě nemáte dárky na Vánoce?

PRŮMĚRNÝ ČESKÝ STUDENT

...na rozdíl od běžných spotřebitelů není bezmocnou hračkou obchodníků. Jeho životní cyklus se neřídí rozhodnutími marketingových ředitelů.
Námi sledovaný student, říkejme mu třeba Alfréd, se nenechá vánočně omámit obchody snaživě ověšenými pentličkami ani rudými pupky Santa Clausů, které straší nad kdejakým výprodejem už od poloviny semestru. Kdepak, Alfréd ví své. Vánoční atmosféra pro něj začíná chutí medoviny na náměstích.
Ani tímto příspěvkem ke stravě skládající se z na přednáškách polykaných rohlíků a večerních těstovinách ala maminko kde, jsi, se ale Alfréd nenechá nijak zmást k přemýšlení o věcech natolik přízemních jako je nakupování dárků. Nevyhnutelným okamžikem blížících se svátků je ale zákeřný dotaz "co bys chtěl k Vánocům"? Při odpovědích typu "holku, barák, auto" se příbuzní a známí tváří, jako by se chystali popřít existenci všemocného Ježíška, a tak Alfréd suše zavtipkuje "tak ponožky, svetr a slovník do angličtiny", načež si, bohužel pozdě, uvědomí, jak rychle bude jeho přání splněno.

A čas letí dál. Tlačenice v Tescu nabírají na intenzitě, Ježíšek nechybí ani reklamě na pivo a z obchodů místo ujišťování o trvanlivosti potravin zní koledy.

Neochvějně a nezastavitelně se blíží část druhá:
Je 22. prosince, Ježíšek byl tou dobou už na cestě do horních cest porodních. Noční ulicí lehce poletují sněhové vločky, z výkladních skříní září v CHKO kradené stromečky a betlémské hvězdy osvěcují večerní zimní ulici, rozuměj proudy nákupních kabel navěšené na lidských postavičkách.

Alfréd? S omluvou za nevhodné výrazy nám nezbývá než prohlásit,k že je v řiti. Několikrát zkouší trpělivost bankomatu, v marné naději na administrativní omyl hledá kladné číslo v položce zůstatek, aby zklamaně odešel na akci jménem

Hledám vánoční dárek.
Alfréd se opatrně noří do ringu dárkuchtivých zákazníků. Prochází nebo spíše je ostatními prošťuchován vánočními slevami, skvělými cenami a neodolatelnými nabídkami.Pomalu se ale i ho zmocňuje horečka předvánoční noci. Stržen davem přepočítává počet rodinných příslušníků na obsah peněženky a horlivě se sápe po lesklých balíčcích vyhovujících danému průměru. Po několika hodinách ve výhni zvané obchody uspokojen nákupy dokličkuje mezi kapsáři a charitativními zvonci až do bytu, kde omyly typu "tři balíčky sobě a žádný sestře" uchlácholí vizemi tak přesvědčivými jako "maminka plačící štěstím při pohledu na nový šroubovák", sbalí si pyžama a špinavé ponožky na cestu domů...

...domů.
Slovo, při kterém se sbíhají sliny. Tam, kde voní cukroví a nechrápou spolubydlící, místo zaslíbené, ledničky plné, finančními zdroji oplývající.
Krátké rozloučení s oblíbenou hospodou a spolužačkou a aleluja, domovina. I nemilá překvapení, jako děsivá obálka s logem mobilního operátora či pohled do informačního systému na termín první zkoušky můžou být rozpuštěna pod vlivem kapra ve vaně, rumu v cukroví a při troše štěstí a tolerance i pohodou v rodinném kruhu. A kdyby náhodou ne... Silvestr je blízko!

Veselé Vánoce!

Materiál byl převzat ze zpravodajského a informačního serveru VYSOKESKOLY.CZ.