Zahraniční investice do Rumunska stoupají

Suma přímých zahraničních investic, které by do Rumunska měly přitéct v letošním roce, je odhadována na 6 až  6,2 miliard eur, jak pro rumunský deník Ziarul Financiar uvedla ředitelka zdejší agentury pro zahraniční investice ARIS, A. Cristina.*) Mělo by tak dojít k největšímu ročnímu přílivu zahraničních investic do Rumunska od pádu Ceausescova režimu, tedy za posledních 16 let.

V minulem roce do Rumunska zamířilo 4,2 miliard eur, což bylo o 24% méně než v roce 2004, kdy celkový objem investic dosáhl 5,2 miliard eur. Struktura investic v tomto roce by se neměla příliš lišit od minulého roku, kdy investoři nejvíce prostředků vložili do automobilového průmyslu, průmyslu výrobních materiálů, telekomunikací, bankovnictví a průmyslu informačních technologii.

V roce 2006 se očekává přijetí poslední splátky 2,2 miliardy eur od rakouské Erste Bank za privatizaci banky BCR a pak množství menších, leč ne nevýznamných projektů, jako například injekce 500 milionu eur od rakouských firem Eger a Holz  Industrie do dřevozpracovatelské továrny ve městě Suceava. Suma podobných investičních projektů (v drtivé většině typu greenfield) by se v roce 2006 měla pohybovat kolem 4 miliard eur.

Silným pozitivním prvkem zvyšující atraktivitu Rumunska je nepochybně politika nulové tolerance vůči korupci, již loni vyhlásil prezident Basescu, spolu s reformami daňového systému a soudnictví. Změny v uvedených oblastech jsou podmínkou vstupu země do EU a proto do nich současná vláda investuje nemalé úsilí. Obava z odložení vstupu země do EU v roce 2007, jež by v zemi  nepochybně způsobila politické zemětřesení, tak působí jako mocný nástroj proinvestiční politiky. O Rumunsko se již dnes nezajímají jen západoevropské firmy, jejichž výrobky kvůli rostoucím výrobním nákladům ztrácejí konkurenceschopnost a pro něž se Balkán stává zajímavým prostorem pro transfer produkce.

Rostoucí počet asijských společností se snaží navázat na exkluzivní předrevoluční vztahy Ceausescova režimu s komunistickým Dálným Východem a z Rumunska hodlají vytvořit odrazový můstek do Evropy. To dokazuje například plánovaná investice konsorcia čínských firem do továrny ve městě Deva, která se má podle ambiciózního plánu stát v příštích letech největším výrobnou jízdních kol v Evropě.

Podmínky pro podnikáni jsou již dnes v Rumunsku srovnatelné se západní Evropou, ale výrobní náklady jsou několikanásobně nižší. Průměrný příjem po zdanění v zemi byl v listopadu pouhých 212 eur a to při srovnatelné cenové hladině s ostatními zeměmi Střední Evropy. Dalším nezanedbatelným faktorem nákladové strany produkční rozvahy je také rovná daň ve výši 16% a kvalifikovaná, dobře jazykově vybavená pracovní síla.

Politika investičních pobídek je velmi liberální a poskytuje silné pravomoci komunálním institucím.  Mezi státem garantované výhody pro zahraniční investory patří osvobození od cla při dovozu technického vybavení, zrychlené odpisy a možnost odepsat ztráty  uplynulých pěti let z čistého zisku. Investice do průmyslových parků jsou osvobozeny od zdanění.

Podle předpovědi Evropské komise je na rok 2006 předpokládán hospodářský růst 5,3%, čili téměř o 3% méně než předešlý rok, kdy dosáhl vysokých 8,2%. Na podobné úrovni jako letos by se měl hospodářský růst pohybovat i v roce 2007.

Mezi dosud největší investory se čítá rakouská společnosti OMV, která předloni koupila rumunský energetický gigant Petrom, francouzská automobilka Renault, jenž převzala výrobu Dacie a ocelářská společnost LNM Holdings, sídlící na Holandských Antilách, která vlastní ocelárny Ispat Sidex. Nejvíce proinvestovali investoři z Holandska, Francie a Německa. S kumulovanými přímými zahraničními investicemi ve výši 15 miliard USD je Rumunsko je čtvrtým největším příjemcem investic ve střední a východní Evropě.

*) Ziarul Financiar, 12.1.2006

Autor pracuje pro rumunskou banku BRD  a je členem Klubu Českých Investorů v Rumunsku