Evropský parlament odmítl rozšíření práv cizinců v Unii

Většina europoslanců sice podpořila jak návrh, aby občané třetích zemí mohli volit do regionálních zastupitelstev, tak i případné rozšíření volebních práv občanů Unie ve všech členských státech EU (místní, regionální i celostátní volby), úplné zrovnoprávnění přistěhovalců ale poslanci odmítli. Proti podnětu Giusta CATANII (GUE/NGL, IT) hlasovalo 347 poslanců, pro 276 a 22 se hlasování zdrželo.
 
Podnět poslance za italské komunisty se zabýval 4. zprávou Evropské komise o občanství EU, která se týká období od 1. května 2001 do 30. dubna 2004. Na rozdíl od Výboru EP pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci europoslanci v plénu EP nepodpořili např. následující návrhy:

• vyzvat členské státy, aby rozšířily právo volit v místních a evropských volbách na občany třetích zemí a osoby bez státní příslušnosti, které trvale pobývají v Evropské unii déle než 5 let, a také právo svobody pohybu a právo na povolení k pobytu v kterémkoli státě Unie (290:321:21);
• označit za žádoucí rozšířit práva občanů Unie na státní příslušníky třetích zemí pobývající v Unii alespoň pět let podle směrnice 2004/38/ES, která vstoupí v platnost dne 30. dubna 2006 a týká se práva občanů Unie a jejich rodinných příslušníků na volný pohyb a pobyt na území členských států a práva na získání trvalého pobytu po 5 letech pobytu v hostitelské zemi (294:343:5);
• vyjádřit přesvědčení, že občané třetích zemí a osoby bez státní příslušnosti, kteří trvale pobývají v EU déle než 5 let, by měli požívat "stejná práva" jako občané EU pobývající v jiném než vlastním státě volit a kandidovat do voleb do Evropského parlamentu a účastnit se místních voleb (310:326:7);
• naléhavě vyzvat k reformě volebního systému do EP, která by měla být uskutečněna do roku 2009, "aby sjednocením volebních postupů a zejména zvolením části poslanců na evropských nadnárodních volebních listinách evropských politických stran volby získaly skutečný evropský rozměr" (117:523:6).

Před celkovým zamítnutím podnětu Parlament podpořil mj. následující návrhy:

• vyzvat všechny členské státy k ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o účasti cizinců ve veřejném životě na místní úrovni resp. k uvedení do praxe článku 6 Úmluvy, který počítá s právem volit a být zvolen ve volbách do místních zastupitelstev pro každého občana třetího státu, který 5 let legálně a obvykle pobývá v hostitelské zemi;
• požádat členské státy, aby co nejrychleji projednaly možnost uznání práva evropských občanů na hlasování a kandidaturu do obecních, kantonálních a regionálních voleb členského státu, ve kterém pobývají, a to bez ohledu na jejich státní příslušnost;
• požádat členské státy, aby co nejrychleji projednaly možnost přiznat občanům Unie možnost volby, v jaké zemi si přejí volit a být voleni v parlamentních volbách - v zemi, kde pobývají, anebo v zemi původu, ne ale v obou.

Občanství Unie označuje právní stav, který vyplývá z příslušnosti jednotlivce k určité politické a územní jednotce. Maastrichtská smlouva stanoví: "Každá osoba, která má státní příslušnost členského státu, je občanem Unie." Amsterdamská smlouva upřesňuje, že "občanství Unie doplňuje státní příslušnost členského státu, ale nenahrazuje ji".
 
Podle platných smluv jsou některá práva spojená s občanstvím Unie udělována na základě bydliště, např. právo podat petici k Parlamentu nebo právo obrátit se na evropského veřejného ochránce práv.
 
Každý občan Unie, který pobývá v členském státě, jehož není státním příslušníkem, má právo volit a kandidovat do obecních voleb a do voleb do Evropského parlamentu členského státu, v němž pobývá, a to za stejných podmínek jako občané daného státu.