Květnový komentář k vývoji makro ukazatelů

Překvapujícím se tak nakonec stal zápis ze zasedání měnového výboru Fedu, z něhož si trh přečetl brzký konec navyšování základních úrokových sazeb ve Spojených státech. Zemím Eurozóny brání v silnějším ekonomickém oživení slabá domácí poptávka, růst je tažen z většiny exportní schopností jednotlivých zemí. Obavy z inflačních rizik mírně brzdí optimistické scénáře, celkově se však odhady růstu HDP zvýšily. Region střední Evropy pokračuje ve vývoji předchozích období. Patová situace po volbách v Polsku nedává vysoké šance stabilnímu politickému vývoji, v Maďarsku se po volbách začíná nahlas hovořit o opatřeních, které by narovnaly tamní rozpočtovou (ne)kázeň.

Spojené státy:

• Hrubý domácí produkt za první čtvrtletí podle očekávání výrazně překonal minulé hodnoty. Mezičtvrtletní nárůst o 4,8% (3,5% meziročně) proti 1,1% v prosinci hovoří jasně. Spojené státy potvrdily solidní kondici.
• Březnové ochlazení na realitním trhu zvedlo vlnu spekulací o končícím seriálu zvyšování sazeb ze strany Fedu. Zápis z jednání hovořil také v tomto smyslu. Trh počítá s růstem na 5,00% do poloviny roku 2006, ke konci roku je pravděpodobný ještě jedno navýšení. Nálada na trhu nejvíce postihla dluhopisy a především devizový trh.
• Dolar si v dubnu připsal velké ztráty. Pokud jste mohli směnit na počátku měsíce dolar za euro přibližně kolem 1,210 USD/EUR, pak na konci měsíce tento měnový pár sahá až k 1,280 USD/EUR. Investoři stále více věří evropské měně, především poté, co na trhu převládla obava ze snižujícího se úrokového diferenciálu proti zemím Eurozóny. Další důvod lze hledat v rozhodnutí čínské centrální autority, která zvedla tamní úrokové sazby (na 5,85% z 5,58%), jelikož chladí čínský rozmach. To ohrozilo další expozice do dolaru a přispělo k vyšším poklesům. Volný pád dolaru se projevil také na obchodování s českou měnou, koruna se dostala až k rekordním hodnotám 22,19 CZK/USD.
• Růst cen v americké ekonomice je stále podle očekávání, i když mírně akceleruje. Zatím se neprojevují vysoké ceny ropy na mezinárodních trzích (až 75 USD/barel v dubnu). Pro budoucí výhled je rozhodující jádrová inflace bez cen energií a potravin, jejíž meziroční hodnoty (+2,1%) trh nezneklidňují.
• Růst HDP je v USA podporován zejména ze strany spotřeby domácností. Domácnosti budou utrácejí díky dlouhodobě nízké nezaměstnanosti, růstu na realitním trhu a celkovému růstu všech aktiv, která jsou v držení amerických domácností. Ochlazení ve více oblastech americké ekonomiky může v budoucnu hrát velmi důležitou roli.

EU:

• Nadále platí: oživení v Eurozóně existuje, je však křehké. Mírně se zvedly odhady ohledně vývoje evropského hospodářství. Index ekonomického sentimentu Ifo dále překonal březnové úrovně. Silná čísla ukázal index PMI, který je nejvýše za celou dobu své existence, naznačuje pokračující pozitivní trend evropského exportu, lepšící se trh práce. Stále ale chybí robustnější růst domácí poptávky.
• Také v dubnu ponechala Evropská centrální banka úrokové sazby na 2,50%. Prezident Trichet oddálil květnové zvýšení a v průběhu celého měsíce se vyjadřoval v tom smyslu, že rizika pro růst existují, ale zvyšovat se bude až v červnu. Uvidíme. Jisté, že rizika pro růst opravdu vzrostly. ECB se nerozhoduje jen podle čísel inflace. Důležitým ukazatelem zásoba peněz v ekonomice, jejíž meziroční růst se v současnosti pohybuje blízko svých maxim z roku 2003, čímž se zvyšuje pravděpodobnost dalších růst sazeb. Trh počítá s 3,25% ke konci roku 2006.
• Pro růst sazeb hovoří také inflační rizika. Růst je mírně nad cílem centrální banky, její březnové hodnoty nad 2,0% (2,2%) by ECB ráda viděla právě pod touto úrovní. Mírně lepší hodnoty ukázal v dubnu pracovní trh, především pokles nezaměstnanosti v Německu a Francii představuje rychlejší oživení.

ČR:

• Otevřenost české ekonomiky závisí v mnohém na vývoji světové ekonomiky jako celku, důležitý je především vývoj v Německu jako hlavním obchodním partnerovi České republiky. Vývoj v celé Eurozóně byl v dubnu pozitivní, proto také vzrostly odhady pro růst HDP ke konci roku až k 5,0%. Existují však rizika, která hovoří proti.
• Jedním z nich se posilující koruna, která snižuje tržby exportérům vlivem zhoršených směnných relací. Na druhé straně kurz k euru na úrovni pod 28,50 CZK/EUR snižuje domácí inflaci. Ta je rozhodující pro rozhodování ČNB ohledně úrokových sazeb.
• ČNB bude na svém květnovém zasedání jistě méně jednotná, co se týče změny základních sazeb než tomu bylo v minulém měsíci (7:0), kdy se, stejně jako v ostatních okolních státech, se sazbami nehýbalo (2,00%). Inflační rizika přetrvávají a ekonomický růst by se mohl rychle přelít do vyšších cen finální produkce. Zápis z dubnového jednání sice nevyloučil změnu směrem nahoru i dolů (silná koruna), rizika pro navýšení jsou v tuto dobu větší. Centrální banka také nebude příliš nakloněna rozšíření úrokového diferenciálu vůči zemím Eurozóny (-0,50 pb).
• Automobilka Huyndai i přes domácí korupční aféru snad nakonec továrnu v šošovicích postaví. I když tomu nebude letos, schopnost českých podniků vyvážet bude dále sílit. Letošní rekordní přebytky salda obchodní bilance mohou v průběhu roku 2006 ještě vzrůst.
  

Tabulka: Odhady základních makroekonomických ukazatelů ke konci roků 2005 a 2006

Zdroj: AKAM, ABN, MS, DB, GS, BNP, HSBC, Bloomberg, ČS

* vážený průměr odhadu