Nákup měsíce: Plynový kotel (1. díl)

Motor pro topnou soustavu

Hned na úvod je ale potřeba vyslovit důrazné varování: Není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Bylo by proto správné doporučit: Poraďte se s odborníkem. To jistě ano. Ale ani to není jednoduché. Především je takového člověka těžké sehnat. A pak, kdo si dá tu práci a zeptá se na názor odborníků několika, zpravidla zjistí, že se jejich rady dost zásadně liší. Je proto dobré si před oslovením odborníka zjistit základní informace.

U spotřebního zboží, například při koupi ledničky, pračky nebo automobilu, si při rozhodnutí vybíráme především podle toho, jak splňují naše požadavky a v druhé (nebo někdy v první) řadě podle ceny. U plynového kotle je to ale trochu jinak. Kritérium ceny zde platí stejně jako u pračky, ledničky nebo automobilu, ale pokud se týká plnění dalších požadavků, je třeba si uvědomit, že plynový kotel je jen zdrojem tepla pro systém vytápění podobně jako motor pohonnou jednotkou pro automobil. V autě nás většinou moc nezajímá, jaký motor je pod kapotou, ale jaký má auto vnější vzhled, jak se chová v zatáčkách, jakou má spotřebu, sedačky, kolik má airbagů, zda můžete elektricky ovládat zrcátka a řada dalších detailů.
A podobně je tomu u plynového kotle. Je nutné si uvědomit, že kotel je pouze jedním prvkem ze systému vytápění - dalšími pak jsou otopná soustava a regulace. Jen dobrou provázaností všech těchto komponentů se dá dosáhnout těch vlastností, které od nich společně požadujeme - tedy hospodárného provozu a požadované tepelné pohody. Zvolený vysoký jmenovitý výkon oproti tepelným ztrátám domu negativně ovlivňuje hospodárnost celé topné soustavy a díky častým startům i množství emisí ve spalinách vypouštěných z komína a samozřejmě i životnost kotle. Naopak volbou kotle o příliš nízkém výkonu se můžete dočkat pocitu tepelné nepohody v mrazivých dnech nebo po naprogramované topné přestávce (noční útlum, zimní dovolená a podobně).
Standardní kotel je navržen pro provoz se suchými spalinami. Nejnižší dovolená teplota vstupní do kotle je omezena hodnotou 60 °C, teplota spalin bývá v rozsahu 120 až 180 °C. Při napojení na vytápěcí soustavu musí být za kotlem osazeno zařízení pro zajišťování dostatečně vysoké teploty vstupní vody (zpátečky), aby nedocházelo ke kondenzaci vlhkosti z vodní páry obsažené ve spalinách a následně k nízkoteplotní korozi teplosměnné plochy v místě zaústění vstupu vody do kotle. Průměrná účinnost kotle bývá 91 %.
Nízkoteplotní kotel je navržen pro provoz se suchými spalinami, přičemž může pracovat i s teplotami vstupní vody do kotle 35 až 40 °C. Za určitých podmínek může v kotli docházet ke kondenzaci, proto musí být teplosměnná plocha provedena z materiálu odolnějšího proti korozi. Většinou se jedná o litinové článkové kotle. Teplota spalin bývá v rozsahu 90 až 140 °C. Napojení na vytápěcí soustavu může být přímé bez směšovacích armatur s přímým řízením výkonu kotle podle vnější teploty. Průměrná účinnost kotle bývá 93 %.
Kondenzační kotel je navržen záměrně pro kondenzační provoz, to znamená, že přímo v kotli má docházet ke kondenzaci vlhkosti z vodní páry obsažené ve spalinách. Proto musí být teplosměnná plocha provedena z materiálu plně odolného proti korozi. Používá se nerezová ocel nebo hliníko-hořčíková slitina. Kondenzát z kotle musí být trvale odváděn. Využitím kondenzačního tepla se snižuje spotřeba plynu. Teplota vstupní vody do kotle není omezována určitou výší. Teplota spalin je v rozsahu 40 až 90 °C v silné závislosti na teplotě vody vstupní vody tepelné soustavy a také na okamžitém vytížení kotle. Protože teplota spalin je nízká a nestačila by pro vytvoření dostatečného tahu v komíně a tím k bezpečnému odvodu spalin, musí být v kondenzačním kotli vzduchový nebo spalinový ventilátor. Spaliny vstupující do komína jsou mokré, proto komínová konstrukce musí odolávat vlhkosti a také vnitřnímu přetlaku. Průměrná účinnost kotle bývá podle okamžitého provozního stavu 96 až 104 %.