Nákup měsíce: Plynový kotel (2. díl)

16.06.2006 | , Dům a zahrada
BYDLENÍ


perex-img Zdroj: Finance.cz

Plynový kotel je zavedený pojem a zdánlivě všichni spotřebitelé vědí, o jaké zařízení jde a k čemu slouží. Hned na úvod je ale potřeba vyslovit důrazné varování: Není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Bylo by proto správné doporučit: Poraďte se s odborníkem. To jistě ano. Ale ani to není jednoduché. Především je takového člověka těžké sehnat. A pak, kdo si dá tu práci a zeptá se na názor odborníků několika, zpravidla zjistí, že se jejich rady dost zásadně liší. Je proto dobré si před oslovením odborníka zjistit základní informace.

Řešení pro ekologické vytápění

Plynový kotel pro rodinný dům je v dnešním provedení spíše přístroj vnějším vzhledem zapadající do kategorie bílého zboží. Funkčně se ale odlišuje tím, že se z hlediska bezpečnosti jedná o vyhrazené zařízení. Je do něj přiváděn jako palivo plyn (nejčastěji zemní z rozvodné sítě, méně často pak propan či propan-butan z nadzemního nebo podzemního tlakového zásobníku), elektrická energie pro zapalování plynového hořáku a případně pro pohon vestavěného oběhového čerpadla a spalinového ventilátoru.

Produktem činnosti kotle je teplo, které je prostřednictvím výměníku předáváno do topné vody a u některých typů pomocí dalšího výměníku i do teplé vody pro mytí a koupání (dříve nazývané teplou užitkovou vodou).
Plynové kotle lze rozdělit podle řady kritérií. Tím, které významně souvisí se stavební částí domu, konkrétně komínem, je kritérium rozdělení podle typu odvodu spalin. Dalším kritériem je pak stupeň vychlazení spalin podle kterého dělíme kotle na standardní, nízkoteplotní a kondenzační. Podle konstrukce mohou být kotle stacionární nebo závěsné a podle možnosti přípravy teplé vody nabízí výrobci kotlů celou škálu variant s průtočným ohřevem, s vestavěným zásobníkem nebo s externím zásobníkem teplé vody.

Odvod spalin
Vedlejším produktem spalovacího procesu plynového kotle jsou spaliny obsahující především oxid uhličitý, vodní páru, dusík ze spalovacího vzduchu, v menší míře pak nespálený oxid uhelnatý, oxidu dusíku a síry a další zbytkové produkty spalovacího procesu. Tyto spaliny jsou odváděny ze spalovací komory kotle kouřovodem do komína a dále pak nad střechu domu. Druhou možností odvodu spalin je "vývod na fasádu" domu. V dobách rozkvětu plynofikace našich měst a vesnic se tato alternativa stala pro řadu projektantů i montážních firem velkým hitem pro svoji jednoduchost. Pro mnohé zákazníky především na vesnicích byla pak lákavá i možnost zachovat stávající kotel na pevná paliva a používat ho na spalování starých gumovek a dalších odpadků z domu i ze zahrady. Z této napohled logické záložní alternativy se po několikerém zdražení plynu stal nejmodernější zdroj znečišťování ovzduší. Je to sice zákonem č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší výslovně zakázané a pokutovatelné, ale těžko vymahatelné. Takže jednoznačné doporučení zní: odvod spalin přednostně do komína, který je k tomu účelu určen. Další možné vhodné řešení je při umístění kotle v podkroví odvod spalin svislým kouřovodem nad střechu. Odvod do fasády volme jen ve zcela výjimečných případech, například při použití plynového kotle jako druhého zdroje kotle s občasným použitím.

Autor článku

 

Články ze sekce: BYDLENÍ