Nechtěné dovnitř nepustí
Bezpečnostní sklo zvýší ochranu před násilným vniknutím, zabrání prohození těžkých předmětů, ochrání před prudkými poryvy větru, ale také před pořezáním v případě rozbití skla.
Sklo tvrzené vzniká prudkým ochlazením skla ohřátého na teplotu blízkou měknutí. Docílí se tak čtyřnásobně větší pevnosti než u běžného skla stejné tloušťky. Průhlednost skla zůstává plně zachována, ale při rozbití skla vznikají malé neostré úlomky. Sklo vrstvené tvoří dvě skla slepená s folií, sklo po rozbití ulpí na různě silné plastové fólii. Sortiment těchto skel rozšiřují barevné, průhledné nebo neprůhledné fólie. Bezpečností sklo se doporučuje v ideálním případě pro veškeré zasklení, ale rozhodně jej použijeme například na střechu, v blízkosti bazénu nebo tam, kde by v případě rozbití hrozilo poranění osob. Zejména v letních dnech nastává přehřívání interiérů vlivem slunečního záření, což z hlediska pohody v zimní zahradě může působit až velmi nepříznivě. Tuto situaci lze řešit použitím čirých nebo probarvených protislunečních skel, které odrážejí nebo pohlcují sluneční záření a dokážou zadržet až 78 procent sluneční energie. K ochraně proti slunci využijeme také zastiňujících rolet či žaluzií a nutností je také dobře zvolený systém odvětrání. Zimní zahrada slouží rovněž jako protihluková bariera, jejíž účinek lze dále zvýšit protihlukovými úpravami skel. Okna mohou být rozčleněna příčkami sklodělícími, předokenními, nalepovacími či meziskelními. Obecně platí pravidlo co nejméně dělit sklo, každé přerušení je tepelným mostem snižujícím tepelně izolační vlastnosti.
Dřevo, plast či hliník
Vhodně zvolené materiály mohou zajišťovat funkce, které od nich očekáváme. Tedy dlouhou životnost, vysokou stabilitu, tepelnou izolaci a vodivost, odolnost vůči vodě a povětrnostním podmínkám. Nosné konstrukce musí být dostatečně pevné, stabilní - dodávají konstrukci patřičný vnější vzhled a barevnost. Dřevo je po staletí osvědčeným konstrukčním materiálem, dřevěné prvky navozují pohodovou a klidnou atmosféru. Předností dřeva je výborná tepelná izolace, což znamená, že dochází k minimálním ztrátám tepla vně konstrukce a uvnitř téměř nedochází ke kondenzaci vody. Dřevo má také nejlepší tepelně i zvukově izolační vlastnosti. Nejčastěji se používá lepené dřevo s vysokou nosností při malém průřezu, z něhož lze realizovat i náročné a rozměrné konstrukce. Dřevěné nosné prvky vyžadují dobrou ochranu povrchu před vlivy počasí; používají se například vodou ředitelné barvy na bázi akrylátových pryskyřic. Vrchní laky s obsahem UV filtru dřevo ochrání zejména před vlivem slunečního záření. Nejčastějším materiálem bývá smrk, borovice, modřín, dub nebo tropické dřevo meranti. Pro ukládání zasklení mohou být u konstrukce z lepeného dřeva použity hliníkové profily nebo pryžové těsnící profily. Dřevěné konstrukce jsou při odpovídající pravidelné péči velmi trvanlivé. Nevýhodou dřeva je vyšší citlivost vůči vlhkosti, čímž se zvyšuje potřeba údržby. Ve srovnání s hliníkem jsou u dřevěných konstrukcí požadovány větší tloušťky profilů.
Plastové konstrukce zimních zahrad jsou sortimentově nejbohatším i nejpoužívanějším materiálem. Plasty dobře odolávají vlhkosti, jsou nenáročné na údržbu, mají příznivé tepelně izolační vlastnosti. Profily z PVC jsou odolné vůči povětrnostním vlivům a UV záření, snadno se zpracovávají a díky množství dokončovacích prvků lze vytvořit i technicky náročné konstrukce. Dnešní pěti a vícekomorové konstrukce se tepelně izolačními vlastnostmi blíží dřevu. Bílé plasty jsou i cenově příznivější, ovšem cena barevných plastových konstrukcí je poněkud vyšší. Plastové konstrukce mají i své nedostatky. Do profilů se musí vkládat ocelové pozinkované výztuhy pro zpevnění a zvýšení pevnosti v ohybu. Pro velkou tepelnou roztažnost se doporučují profily pouze v bílé barvě a je nutné nechávat dilatační spáry pro vyrovnání pnutí.
Hliník je široce používaným materiálem jak nosných konstrukcí, tak zasklívacích profilů zimních zahrad. Vyniká pevností, stálostí vůči povětrnostním vlivům, dobrou tvárností a zpracovatelností - snadno se snýtuje nebo sešroubuje. Nepodléhá korozi, snadno se udržuje a vykazuje vysokou trvanlivost při nízkých udržovacích nákladech. Jistou nevýhodou je nízká únosnost, proto se u větších rozpětí vkládá do konstrukce ocelové jádro. Kvůli vysoké tepelné vodivosti a relativně velké tepelné roztažnosti by měly mít profily konstrukčně přerušené tepelné mosty. Povrchová úprava může být v provedení přírodního hliníku, s eloxovaným nebo práškovaným povrchem v mnoha barevných odstínech. Dnes vyráběné hliníkové profily umožňují projektovat tvarově a velikostně rozmanité stavby s dobrou těsností, zvukovými a tepelně izolačními vlastnostmi.