Střecha jako koruna domu (2.díl)

Vrstva za vrstvou
Nosná konstrukce bývá obvykle tvořena krovem (nejčastěji dřevěným, ale může být i kovový nebo kombinovaný z obou materiálů). Vnitřní líc je většinou omítaný nebo - dnes častěji - obložený sádrokartonovými deskami, doplněný parozábranou. To je fólie, která zabraňuje pronikání vodních par (zejména z koupelen či kuchyní) do střešní konstrukce. V rovině nosné konstrukce (mezi střešními nosníky - krokvemi, kleštinami a podobně) nebo na jejím vnějším líci se umisťuje tepelná izolace (důležité je zejména její provedení bez kapes, všechny dutiny musí být izolací vyplněny). Ta je pak z vnější strany chráněna pojistnou izolací, sloužící v průběhu stavby jako provizorní ochrana (pozor, obvykle nesmí být příliš dlouho vystavena působení ultrafialového záření) a po provedení střešní krytiny ochraňující nosnou konstrukci a tepelnou izolaci v případě, že by jakákoliv vlhkost pronikla střešní krytinou nebo například zkondenzovala na jejím vnitřním líci. Pojistná izolace musí umožňovat průchod vodních par (které pronikly přes parozábranu nebo které byly obsaženy v použitých stavebních materiálech) do venkovního prostoru. To lze v zásadě řešit použitím nových druhů střešních fólií, které nepropouští kapalnou vodu, ale zároveň umožňují průchod vodní páry. Dalším možným řešením je provedení větrané mezery pod pojistnou izolací. Nad ní se větraná mezera provádí vždy. Je obvykle tvořena kontralatěmi, tedy latěmi pokládanými po spádu střechy, na nichž je umístěno nosné laťování nebo bednění pro střešní krytinu. U všech větraných mezer platí, že je nutné zabezpečit přívod vzduchu v nejnižším bodě střechy a jeho odvod v bodě nejvyšším.

Obloukové střechy nejsou u rodinných domů příliš obvyklé (snad pouze u vikýřů a drobnějších staveb jako jsou garáže), častěji se používají u nástaveb nebo bytových domů. Krytina zde musí kopírovat obloukový tvar střechy a v horní části má minimální sklon, proto se používají především krytiny plechové, fóliové nebo živičné - jinak jsou konstruovány obdobně jako střechy šikmé.

Ploché střechy obvykle nejsou skutečně zcela vodorovné, mívají minimální sklon nutný pro odtok vody - po stranách však bývají lemovány atikami nebo klempířskými prvky, jejichž hrany vodorovné jsou. Vzhledem k minimálnímu spádu se zde používají výhradně střešní fólie a živičné pásy, případně některé stěrkové materiály. Tyto krytiny jsou dnes výrazně kvalitnější než v minulosti.

Provedení plochých střech je oproti střechám šikmým různorodější. V zásadě je zde opět vnitřní povrchová úprava a parozábrana, nosná konstrukce a tepelná izolace. Odvod vodních par je však složitější (u šikmé střechy je lepší přirozené proudění vzduchu ve větraných mezerách), navíc použité krytiny bývají lepeny nebo natavovány k podkladu a vzduchové bubliny, vytvářené tlakem vodní páry, je mohou citelně poškodit. Ploché střechy také mohou být použity jako terasy opatřené dlažbou, mohou být zatravněny... návrh jejich skladby je proto nutné vždy projednat s odborníkem, který navrhne pro daný případ optimální řešení.

Osvětlovací otvory
Při návrhu jakékoliv střechy samozřejmě nelze zapomínat ani na její doplňky - ať jde o střešní okna, světlíky, prvky pro odvod srážkové vody, obecné klempířské prvky, komíny, hromosvod a další. Dnešní trh nabízí dostatečné množství výrobků, určených pro jednotlivé střešní systémy, vhodnost jejich použití konzultujte se stavebním odborníkem. Z výše zmíněných doplňků ovlivňuje návrh střechy a její funkčnost především řešení osvětlovacích otvorů.

U šikmých střech lze vytvořit vikýře a do nich osadit běžná okna. Výhodou je členění plochy střechy (jsou-li použity s citem, ve správném tvaru a množství), zvětšení využitelného prostoru, dobrý výhled a snadná údržba, nevýhodou pak komplikovanější krov a větší množství klempířských prvků. Vyplatí se také nezapomenout na skutečnost, že nejjednodušším a nejlacinějším "vikýřem" je štítová stěna.

Sřešní okna jsou jednoduchým řešením, které umožňuje prosklení téměř libovolné plochy a zajišťuje značné množství světla. S tím však souvisí i nevýhoda - vysoké tepelné zisky v letním období. Při jejich použití je proto velmi žádoucí co nejkvalitnější zasklení (pokovená skla a podobně) a především stínící prvky, které jsou jednoznačně nejúčinnější, jsou-li umístěny na venkovní straně (markýzy, žaluzie). Nekvalitní střešní okna, obzvláště jsou-li umístěna na nevhodné světové straně, mohou zcela znehodnotit kvalitní a finančně náročnou střešní izolaci. Při montáži se také nezapomeneme informovat, zda jsou pracovníci, kteří ji provádějí, proškoleni výrobcem oken - špatné osazení se může projevit až za několik měsíců nebo i let, ale s velmi nepříjemnými (a drahými) důsledky.

Mezi další možnosti, jak dostat světlo do prostoru pod střechou, patří také různé světlíky a světlovody, které se díky propracovanější technologii používají i u bytových staveb častěji než v minulosti. Pokud si necháme zastřešení naší nemovitosti navrhnout odborníkem, vybereme si kvalitní stavební firmu a neopomeneme dozor nad prováděním stavby, bude naší odměnou skutečně bezproblémová střecha nad hlavou - a to je to, po čem většina lidí (snad s výjimkou nenapravitelných tuláků a dobrodruhů) touží.