Není třeba bát se dřeva

Jako materiál pro finální úpravu fasády navíc obstojí jak z estetického, tak z technického hlediska, přesto mu ale stále jaksi nemůžeme přijít na chuť. Přitom se jedná o léty prověřenou surovinu! Jako stavební materiál je dřevo obětí předsudků. Velká většina stavebníků jej stále považuje za podřadný konstrukční materiál - dokladem toho budiž řada dřevostaveb schovávajících svůj původ pod kabátem z omítky. Přitom dřevo má řadu předností. Především je to jeden z nejlepších izolantů - dokáže tepelně izolovat šestkrát lépe než klasická omítka a asi patnáctkrát lépe než beton. Navíc se jedná o obnovitelný a tedy dostupný i ekologický materiál. Také pro finální úpravu fasády je dřevěný obklad zajímavým materiálem.

Druh dřeva a provedení
Pro obklad fasády lze použít několik druhů dřeva. V našich končinách se jedná především o smrk, borovici a méně často modřín. V poslední době se začíná prosazovat i exotické dřevo (masaranduba, ipé), které vyniká velkou tvrdostí a odolností, na druhou stranu ale také zvýšenými finančními nároky. Dřevěný obklad je nejčastěji tvořen palubkami. Lze je připevnit svisle, vodorovně nebo diagonálně, záleží na tom, jakého efektu chceme dosáhnout. Vodorovně namontovaný obklad stavbu opticky rozšíří, svislým obkladem naopak docílíme dojmu strmější střechy, diagonálně řešený obklad představuje spíše estetické řešení, které se uplatní především při rekonstrukci starších objektů.
Obklad z palubek se většinou řeší na principu zavěšené fasády - na stěnu se nejdříve připevní nosný podkladní rošt, na nějž se přibíjejí nebo přišroubují jednotlivé palubky. Rošt vytvoří mezi stěnou a palubkou vzduchovou mezeru, která zajišťuje cirkulaci vzduchu bránící hnití dřeva. Pokud se palubky překrývají, je nutné, aby byla každá palubka na rošt přibita zvlášť (jeden hřebík nesmí procházet přes dvě palubky), neboť dřevo i po namontování pracuje a mohlo by dojít k popraskání obkladu. V současnosti se ale od plastických obkladů upouští a aplikují se spíše obklady hladké. Horní hrana palubek se překrývá ochrannou lištou, která se na několika místech provrtá, aby byla umožněna lepší cirkulace ve vzduchové mezeře. Palubkové obklady se výborně hodí k fasádě zcela nebo částečně provedené z režného zdiva.

V poslední době se těší velké oblibě obklady formou desek z konglomerovaného dřeva (překližka, dřevoštěpkové desky...), které vynikají kromě odolnosti proti povětrnostním vlivům také nízkou cenou. Tyto desky se šroubují na fasádu a i přes vzduchovou mezeru mezi obkladem a svislou nosnou konstrukcí je vhodné, aby nebylo podkladní zdivo vlhké. Právě desky se zřejmě na obkládání fasády budou v budoucnu prosazovat, neboť se díky svému lehce retro stylu výborně hodí k designu strohých moderních staveb současné architektury.

Pozor na škůdce
Asi jedinou, zato zásadní nevýhodou dřeva je jeho organický původ - snadno podléhá biologickým a klimatickým vlivům. Napadení dřeva škůdci lze předejít dostatečným ošetřením. Relativně důležité je již základní opracování dřeva, tedy zaoblení hran a vyhoblování, které lehce zahladí póry dřeva. Dalším krokem je pak chemické ošetření. Vhodné jsou především lazurovací nátěry, například silnovrstvé určené speciálně pro nátěr fasádního dřeva, které vytvoří na povrchu elastický difuzní nátěr a zajistí tak dřevu odolnost nejen vůči škůdcům, ale i ultrafialovému záření. Lazurový nátěr nezakrývá odstín ani strukturu dřeva. Při aplikaci lazury by neměla teplota klesnout po 10°C a stoupnout nad 25°C. Dřevo by mělo být co nejvíce vysušené (maximální vlhkost asi 15 procent). Lazurovací nátěr je třeba po několika letech obnovovat, nicméně v případě druhé aplikace nemusíme původní vrstvu odstraňovat.

Jako alternativu k lazurovacím nátěrům lze použít mořidlo, které sice dřevo také ochrání, nicméně má o něco nižší účinky než lazura a navíc odebere dřevu jeho přirozený odstín. Další možností je aplikace emailové barvy, která ale značně popře kresbu dřeva a při obnovování nátěru je třeba původní nátěr odstranit obroušením.

Pro životnost obkladu je důležité i kvalitní provedení detailů, především v přechodech konstrukcí. Pokud se nachází dřevěné obklady v přízemí, je výhodné, aby okapový chodník byl tvořen z kačírku, který zabrání velkému odrazu dešťové vody.