Dlažby (1.díl)

K prostorám, kam dlažba s ohledem na své vlastnosti rozhodně patří, řadíme například závětří, zádveří, předsíň, šatna a schodišťová hala, chodby, prádelna, kotelna, sklep, garáž, dílna, kuchyně, koupelna a sauna. Vstupní prostory domu musí odolávat písku, blátu a soli na našich botách, obyčejné chodby živému každodenním pohybu všech členů domácnosti, kuchyně ingrediencím potřebným k vaření a hygienické provozy vlhkosti, dekorativní kosmetice i čistícím prostředkům.

Ve venkovském domě s malým hospodářstvím a ovocným sadem posazeným v romantické krajině, na samotě u lesa, nebo v orlím hnízdě na skalním ostrohu najde uplatnění kamenná podlaha. Stane se nejen věrným obrazem atmosféry a připomínkou veskrze přírodního okolí, ale majitelé ocení i jeho praktičnost - značnou odolnost a snadnou údržbu. Při terénních úpravách, na venkovních cestách a zpevněných plochách teras dobře uplatníme přírodní, hrubě opracovaný kámen s matným povrchem, nejlépe těžený v blízkosti stavby. Některé kameny s hrubší a výtvarně působivou strukturou sice komplikují údržbu, ale venku si s jejich čištěním poradíme pomocí obyčejného rýžového košťátka. V obytném interiéru domu bychom měli použít dlažbu s dokonale opracovaným a hladkým povrchem kvůli snadné čistitelnosti. I v nepatrných rýhách a nerovnostech se totiž usazují drobné nečistoty, které je sice možné vysávat, ale značná část prachových částic zůstane zachycena na povrchu kamene a při mytí podlahy vlhkým hadrem se pouze rozmazává. Jediným a velmi nepraktickým řešením pak je kleknout po vzoru našich babiček na kolena a s rýžovým kartáčem nečistoty poctivě vydrhnout a odplavit. Leštěná kamenná dlažba z ušlechtilých kamenů je nezastupitelná ve stylových vilách, zámečcích, honosných rodinných či firemních sídlech. Dnešní vyspělé technologie umožňují výrobu prvků ohromujících rozměrů, které jsou k sobě sesazeny bez viditelných spár na sraz a jejich čistá nepřerušená plocha nabízí opravdu neodolatelný pohled.

Barevnost a styl kamene
V obytných prostorách domu nejčastěji najde uplatnění žula nebo mramor. Mramor je však měkčí a náchylnější k obrusu a poškození, proto by se měl používat do čistě obytných a mechanicky nenamáhaných interiérů: koupelen v patře nebo obytných pokojů bez přímého výstupu do zahrady. Praktičtější, houževnatější a odolnější je žula, která je díky mnoha vzorům a praktické vícebarevné kresbě nejčastěji využívaným kamenem v interiéru. Nevýhodou kamenné dlažby je omezená barevnost - ačkoliv příroda nabízí mnoho odstínů a barevných kombinací, velká část kamenů má tmavé, smutné a studené barvy - černou, antracitovou, temně vínovou, temně zelenou, černomodrou nebo naopak světle šedou s tmavým žilkováním. Pouze část kamenů má pro obytný prostor teplou a lidské psychice konejšivou barevnost. Zlatě okrové, meruňkové, oranžové, jahodové, malinové nebo vínové tóny najdeme na kamenných vzorcích dodavatelů jen velmi vzácně. Překrásnou barevností vynikají růžovo-červené mramory, bohužel jejich využití v přízemí rodinného domu je omezeno praktickými hledisky. Teplý načervenalý odstín nabízí oblíbená žula Multicolor nebo Juparana, ve kterých se načervenalé tóny mísí s šedo-černým žilkováním. Velmi příjemné jsou pískové, světle žluté a zlatě okrové tóny travertinů, mramorů i žuly. Méně často se v obytném interiéru setkáme s pískovcem nebo břidlicí. Desky pískovce mají proměnlivou tloušťku a podlaha pak působí výrazně plastickým dojmem. Barevnost pískovce je velmi příjemná, žluto okrová ozdobená jemným žilkováním v tónech od světle žluté přes okrovou až po světle hnědou. Samostatnou a velmi výtvarně působivou alternativu nabízí čedičová dlažba, která byla pro svou houževnatost v minulosti uplatňována především v průmyslových provozech a veřejných prostorech. Dnes si pomalu nalézá své místo i v obytném interiéru: vstupních halách, chodbách a sklepních barech.
Pro všechny kameny však platí, že jejich nepravidelné přirozené zbarvení a kresba zásadně ovládnou a předurčí atmosféru prostoru. Ostatní prvky a vybavení interiéru - obklady, výmalba, okna, dveře, nábytek, krb - se musí pokorně přizpůsobit. Na tmavých odstínech podlahy se bude dobře vyjímat nábytek ze světlých dřev: břízy, javoru, dubu, buku, olše a teaku. Naopak na světlých teplých tónech vyniknou výraznější dřeva: třešeň, ořech, exotický mahagon a merbau. Komu se zdá být nabídka přírody chudá, může zvolit zajímavou a moderní alternativu, člověkem vytvořený materiál - umělý kámen.

Keramická dlažba
Dlážděná podlaha skládaná z jednotlivých keramických prvků spojených nepropustnými spárami odolává vlhkosti i mechanickému namáhání stejně dobře jako obrusu. Vlastnosti pálené keramiky vyhovují náročnému provozu a při volbě vhodného typu pro konkrétní prostředí zaručují snadnou údržbu. Protože se jedná o materiál vyráběný člověkem, je na rozdíl od přírodního kamene možné volit z neomezené barevné škály a struktury povrchů. Povrch dílce může oslňovat až zrcadlovým leskem nebo naopak nabídnout kultivovaný matný povrch, pokovený vzhled nebo efekt rozpraskané glazury, na které zapracoval zub času. Ve specializovaných obchodech dnes nalezneme vedle droboučkých prvků mozaiky a věrných kopií secesní dlažby ručně malované kachle evokující lidovou tvořivost venkova minulého století a moderní prvky napodobující věrně přírodní materiály: dřevo, kámen, proutí, bambusové stvoly či slámu. Dekorativních efektů lze dosáhnout kombinací dlažby s ozdobnou bordurou, ať už takzvaně tón v tónu, kontrastní barvy nebo dokonce ze zcela odlišného materiálu. Stále aktuální je kovový lesk povrchu dlaždic: zlatavý, stříbrný, bronzový nebo měděný. V centrálních velkoryse koncipovaných halách se dobře uplatní motiv vytvořený na míru podle přání zákazníka z prvků drobné mozaiky nebo vyřezaný vodním paprskem.