Přestože zaměstnavatelé i stát letos rozdali mezi lidi na mzdách a dávkách více peněz než loni, na tržbách obchodníků to není tolik znát. Kam tedy domácnosti dávají peníze, které získaly navíc? Podle ekonomů se lidé bojí zhoršení finanční situace či nezaměstnanosti, a část příjmů proto spoří na horší časy. V říjnu měly domácnosti na účtech v různých finančních institucích 826,2 miliardy korun, což je téměř o devět procent více než ve stejnou dobu před rokem
. "Ochota utrácet nezávisí jen na momentálním příjmu, ale také na výhledech do budoucnosti - a ty jsou stále špatné. Lidé čekají růst nezaměstnanosti, a tak se chovají úsporně," říká Ivo Baštýř z Výzkumného ústavu práce. Podle něho se přitom zdaleka ne všechny uspořené peníze objeví na účtech bank. Část peněz si lidé drží doma v hotovosti. Průzkum společnosti Sofres Factum dokonce ukázal, že tento způsob spoření patří mezi velmi časté. "Doma, takzvaně ve slamníku, nechává své peníze čtyřicet procent lidí.Ob
liba tohoto spoření v posledních letech stoupá, ale většinou jde jen o menší částky peněz," uvádí studie Sofres Factum. Zdaleka nejčastěji ovšem lidé spoří na vkladních knížkách a žirových účtech. Podle statistiky České národní banky vzrostly vklady domácností na účtech bez výpovědní lhůty za poslední rok o 17,5 procenta, tedy o 26 miliard. Naopak termínované vklady jsou na ústupu. Situace v jednotlivých bankách se však výrazně liší. Zatímco například IPB zaznamenává každý měsíc přírůstek vkladů, Komerční banka či Česká spořitelna pociťují úbytek. "Snížení objemu vkladů bylo do jisté míry způsobeno i fámami o špatné finanční situaci banky, které se objevily na jaře a na podzim letošního roku," vysvětluje Markéta Dvořáčková z tiskového oddělení Komerční banky.Zároveň však upozorňuje, že úbytek vkladů do klasických účtů způsobilo i to, že lidé začínají upřednostňovat jiné formy ukládání peněz, například do dceřiné investiční společnosti či do stavebního spoření. Podobně vidí mírný úbytek vkladů i mluvčí České spořitelny Pavel Jiroušek: "Vklady u nás mírně klesly, zato však neskutečně rychle rostou peníze vložené do investiční společnosti a do stavebního spoření." O rostoucí oblibě stavebního spoření svědčí i průzkum Sofres Factum. "Je to jediný způsob ukládání
volných finančních prostředků, jehož obliba po celé čtyři roky stoupá. V současné době ho využívá 42 procent domácností," uvádí studie. Přestože domácnosti letos tak výrazně zvýšily své úspory, rychle stoupá i množství peněz, které si lidé od bank půjčují.Zdánlivě nepochopitelné chování vysvětluje hlavní ekonom Komerční banky Kamil Janáček tím, že lidé se snaží chovat rozumně a dělají to, co je výhodné. "V nejisté době si vytvářejí rezervy na horší časy. Zároveň však chtějí využít nabídky výhodných úvěrů. Například spotřebních, ale hlavně hypotečních - ty mohou vyjít levněji než úroky získané z uložených peněz," říká Janáček.
Zdroj: MF Dnes z 1. 12. 1999