Rok 2000 přinese zdražení v rozmezí od dvou do deseti procent
Globální výkyvy počasí mohou způsobit vzestup výdajů na potraviny i v ČR, státní zásahy naopak prozatím cenovou hladinu nezvýší.
Trend ve vývoji cen základních potravin se prokazatelně obrátil. Změnu přinesl již konec loňského roku. Ačkoli ceny až do předvánočních nákupů po celý rok 1999 klesaly, za prosinec zaznamenal Český statistický úřad jejich nárůst o 0,8 procenta. Mírný vzes
tup cen pokračoval i v prvních dvou letošních týdnech a ekonomové očekávají, že tímto tempem zdražování bude charakterizován celý rok 2000. "Dá se očekávat růst maximálně do dvou, tří procent," řekl HN Petr Tuček z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky (VÚZE). Stejnou míru předpokládá i analytik Patria Finance Vladimír Kreidl. Hypotetickou horní hranici ovšem oba odhadují až na deset procent."Zásadní vliv na ceny potravin má totiž například počasí," řekl Kreidl. Mezi odborníky, kteří sledují ekonomiku světové produkce potravin, se totiž již několik let hovoří o tzv. meteorologickém chaosu, který je spojen s globálním oteplováním Země. Ten způsobuje nenadálé zvraty ve světové produkci, proto jsou odhady její nákladovosti vždy nejisté.
Vzrůst cen mohou brzdit některé vnější i vnitřní vlivy. Ani ministerstvo zemědělství USA, ani OECD, jejichž odhady se světoví producenti nejvíce řídí, zatím podle VÚZE nezaznamenaly na počátku tohoto roku významnější růst cen surovin výkupních cen od zemědělských výrobců. Dra
matický růst cen obilovin neočekává ani evropský komisař pro zemědělství Franz Fischler. Na druhou stranu světové farmářské ceny byly po celý loňský rok na nízké úrovni a podle Tučka je pravděpodobné, že se američtí, ale i evropští farmáři postupně odkloní od komodit, které jim dlouhodobě nepřinášejí zisk. To ovšem ceny surovin v ČR příliš nezvýší, protože takto tržně se čeští zemědělci zatím nechovají. Jednak trh zemědělských komodit stále významně reguluje stát, jednak zemědělcům důležité informace o vývoji na mezinárodních trzích scházejí. "Upřímně řečeno ani po nich netouží, protože stále očekávají, že se o jejich produkci stát postará," řekl HN Miroslav Tyl, předseda Svazu vlastníků půdy a soukromých rolníků. Státní zásahy, které chystá Ministerstvo zemědělství, například zavádění tržních pořádků či výrobních kvót, jsou přitom motivovány omezením nabídky a tedy vyšší výkupní cenou pro zemědělce. To samozřejmě vytváří tlak na růst cen. Ale kvotace se mají uvádět v život až příští rok, takže i tato tendence by letos nemusela mít významnější vliv.Výraznějšímu růstu cen potravin podle ekonomů brání nízká koupěschopnost obyvatelstva. "Asi nikdo letos nečeká, že se finanční situace spotřebitelů výrazně zlepší," říká Tuček z VÚZE. Podle něj je důležité sledovat i ceny krmného obilí, které mají dopad na ceny masa. Pokud budou nízké jako v loňském roce, dá se čekat, že tlak na zvýšení cen masa obvyklý v polovině roku, bude celkově slabý a zvýšení cen nepodpoří.
Proti významnému zvýšení cen potravin také hovoří konkurenční boj obchodních řetězců. Jestliže v minulých letech šly na ruku spotřebitelům nízkými cenami pouze diskontní prodejny, loni se k nim podle Tomáše Drtiny z agentury Incoma přidaly i velké supermarkety a hypermarkety. Tyto prodejny šetří náklady ve
lkou prodejní plochou a výhodným nákupem vyplývajícím z jejich lepší vyjednávací pozice. "S výstavbou velkoplošných jednotek přitom významní investoři počítají i letos," dodal Drtina s tím, že by mělo jít o několik desítek obchodních domů. Motivace investorů je podle něj jednoduchá. Nízké ceny potravin prý nebyly všude, čehož si spotřebitelé všimli a prodejny s nižšími cenami sami vyhledávali. Rok 1999 byl charakteristický tím, že došlo k propadu cen zemědělských výrobců o 20 %. Na počátku byla finanční krize v Rusku v roce 1997 a ztráta tamějšího trhu pro velké evropské producenty. Státy EU pak subvenční politikou ovlivnily ceny u nás.Zdroj: HN z 19. 1. 2000