Průměrné příjmy v peněžnictví a zpracování dat by se ale už letos mohly dostat
přes úroveň 25 tisíc korun měsíčně
Šanci na zvýšení platů mají letos jen zaměstnanci ziskových podniků. Průměrné mzdy
porostou v ČR jen málo.
Průměrný Čech si vydělal ve třetím čtvrtletí loňského roku měsíčně zhruba 12
500 korun. Po zaplacení pojištění a daní mu zůstalo 9627 korun. Za svůj plat si tedy mohl
koupit některý z nejlevnějších televizorů, zhruba 87 kilogramů masa nebo 481 litrů piva.
Na automobil za 240 tisíc korun by šetřil 25 měsíců, na byt za milion přes osm a půl roku.
Průměrně hodnocený zaměstanec se svým platem není spokojen, ale nechce nijak
přehnané sumy. Jeho představy o ideálním výdělku se pohybují v rozmezí 10 až 15 tisíc
korun. Má šanci se k tomuto cíli letos alespoň přiblížit? To je složitá otázka. Záleží na
mnoha okolnostech. Z předběžných informací, které máme o probíhajícím kolektivním
vyjednávání však vyplývá, že do značné míry záleží na hospodářské situaci podniku či
celého sektoru. Jinými slovy, lze předpokládat, že přidáno dostanou ti, kdo dostali
přidáno loni a ti, kteří na tom byli špatně, na tom letos lépe nebudou, říká vedoucí
oddělení koncepcí a analýz příjmové politiky ministerstva práce a sociální věcí Milan
Žákovčík. Hospodářská recese bude podle představ ekonomů pokračovat i velkou část
letošního roku. Podniky v této fázi velkou část svých zisků věnovat na řešení vlastních
problémů a růst platů se budou snažitco nejvíce omezit. Nejvíc tedy bude záležet na tom,
co dokáží v jednotlivých firmách dohodnout odboroví vyjednávači. Z dostupných
informací vyplývá, že průměrné mzdy v tuzemských podnicích by se v příštím roce měly
zvýšit maximálně o necelých třináctprocent. Většina podniků však hlásí menší nárůst platů,
a to kolem šesti či sedmi osmi procent. Při osmiprocentním nárůstu by se průměrná mzda
zvýšila na 13 500 korun. Znamená to, že životní úroveň většiny lidí se ani v příštím roce
nezlepší a pokud ano, tak jen nepatrně. Mzdy se totiž v mnoha firmách nebudou zvyšovat
víc než očekávaná míra inflace, kterou
ČNB chce udržet mezi šesti a sedmi procenty. Lidé
tak sice dostanou v průměru o tisíc korun více než letos, zároveň se však budou zvyšovat
ceny v obchodech. Takzvaná reálná mzda se bude zvyšovat jen nepatrně. Výjimkou jsou
státní zaměstnanci, jimž vláda přidala už od ledna 17 procent. | | V rozpočtovém sektoru
došlo k prudkému poklesu reálné mzdy, to znamená, že současné zvýšení platů je jenom
pokus o určité dorovnání, vysvětluje Žákovčík. Velkou naději na přilepšení letos mají
zejména zaměstnanci ziskových sektorů. Sem patří především investiční společnosti,
pojišťovny, spoje, peněžnictví, či zpracování dat. Průměrné mzdy v těchto oborech by se
už letos mohly dostat přes úroveň 25 tisíc korun. Lépe na tom rozhodně nebudou lidé
pracující v textilním, oděvním či kožedělném průmyslu. To jsou obory procházející největší
krizí a průměrné výdělky se zde ani letos nedostanou přes deset tisíc korun. Velkou
neznámou jsou zatím mzdy ve stavebnictví či v obchodu. Rozvoj těchto odvětví je totiž
mimořádně závislý na vývoji celé ekonomiky.
Kdo letos může dostat přidáno... l manažer či vysoce kvalifikovaný dělník l pracovník v
ziskovém podniku, například v peněžnictví, pojišťovnictví, zpracování dat, či energetika l
obyvatel oblasti s nízkou mírou nezaměstnanosti l zaměstnanec s praxí
...a kdo nemá velké šance l žena nad 45 let či čerstvý absolvent školy l pracovník ve
ztrátovém podniku, například v textilním či oděvním průmyslu l obyvatel oblasti s vysokou
mírou nezaměstnanosti l zaměstnanec bez praxe v oboru
Zdroj: LN 25.1. 1999