Průmysl se v závěru roku prudce propadl

Závěr loňského roku připravil průmyslovým firmám nepříjemné překvapení. Podle včerejší zprávy statistického úřadu klesly v prosinci jejich tržby o 8,2 procenta pod úroveň předchozího roku. Navíc pokud by se vzalo v úvahu, že se předloni pracovalo o jeden den méně, propad by byl ještě hlubší- 10,4 procenta. Prosinec byl přitom již pátým měsícem v řadě, kdy reálné tržby v průmyslu klesaly, a navíc jde o největší meziroční pokles od poloviny roku 1993. "Prosincová čísla jsou opravdu vážná, a to se projeví i v celé ekonomice. Zatím pro letošní rok držíme odhad jednoprocentního růstu hrubého domácího produktu, ale pokud bude průmysl pokračovat tímto způsobem, pravděpodobně budeme muset jít s odhadem hospodářského růstu dolů," reagoval na nová data hlavní ekonom Investiční a Poštovní banky Jiří Křovák. Prosincový propad byl ovšem tak prudký i kvůli mimořádně příznivému výsledku v prosinci 1997.

VÝKONNOST PRŮMYSLU SRAZILA SILNÁ MĚNA Pro domácí průmysl byla podle ekonomů největší koulí na noze nadhodnocená koruna. V prosinci ještě centrální banka držela úroky na takové úrovni, že se zahraničním investorům vyplatilo koruny nakupovat, a kurs se tedy držel vysoko. Silná koruna pak prodražovala vyvážené zboží, a tím komplikovala postavení domácích firem na zahraničních trzích. "Velmi chabé průmyslové tržby jsou zcela v souladu s vývozy, které byly v prosinci také překvapivě nízké," poznamenal Radomír Jáč z Commerzbank Capital Markets. Martin Čihák z Komerční banky k tomu dodává: "Kurs sice oslabuje, ale stále se pohybuje nejméně dvě procenta nad úrovní odpovídající vývoji reálné ekonomiky." Kursové efekty budou pole něho průmysl brzdit i v příštích měsících.

PO SNÍŽENÍ ÚROKŮ SE SITUACE OBRACÍ Vývoj kursu koruny se však začíná měnit. "Otočil se vývoj úrokových sazeb. Všichni si uvědomili, že rozdíl mezi úroky u nás a v zahraničí, který v minulosti lákal k nákupům koruny, už není tak vysoký," říká hlavní dealer pražské pobočky ING Barings Břetislav Tichánek. Výprodej korun lze sledovat už zhruba od poloviny ledna, kdy centrální banka sáhla k předposlednímu výraznému snížení úroků. "Pohyb získává na razanci a zrychluje se. Tomu dopomohla i nová žalostná čísla o průmyslových tržbách," poznamenal Tichánek. Od koruny se podle dealerů odvracejí i zahraniční investoři, kteří donedávna na vysokém úrokovému rozdílu s oblibou vydělávali. "Došlo k poměrně panickému výprodeji, kdy se zejména londýnské investiční domy korun zbavovaly, aby zamezily dalším ztrátám," vysvětlil Viktor Mikulecký z Erstebank Sparkassen. I když kurs se podle něho může nyní dočasně vzpamatovat, korunu nyní čeká po opakovaném snížení úroků ČNB cesta dolů. Včera koruna uzavírala na 37,30 za euro, což odpovídá zhruba 19,07 koruny za marku. Slabší kurs trhy pamatují naposledy před rokem.

ŠVEJNAR: LÉKEM JE SLABÁ KORUNA Pokud se slabší kurs udrží nebo koruna ještě více oslabí, průmysl a s ním i celá ekonomika by se mohly podle ředitele Národohospodářského ústavu Akademie věd a profesora Michiganské univerzity Jana Švejnara dočkat lepších časů. V rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že velmi dramaticky povzbudit ekonomický růst by mohl propad koruny o dalších pět až deset procent. "Takový krok by zřejmě přispěl k růstu cen zboží, které se dováží ze zahraničí, ale takovém případě se mohou spotřebitelé v mnoha případech obrátit na domácí výrobce. Pokles kursu proto nemusí být nutně příčinou výrazného růstu cen," uvedl Švejnar. Svízelná ekonomická situace by podle něho mohla být přínosem v tom, že se zahraniční investoři mohou pokusit získat účast v těch odvětvích, kde jsou dosud nevyužité kapacity. To platí například o petrochemické skupině Chemapol nebo o strojírenském koncernu Škoda Plzeň. V mezidobí však bude třeba počítat s vytlačováním slabých konkurentů z trhu, což povede k dalšímu růstu nezaměstnanosti.

TRŽBY KLESAJÍ, MZDY ROSTOU Propad tržeb se však zatím neprojevily na mzdách zaměstnanců- naopak platy v průmyslu zaznamenaly v závěru loňského roku vzestup a v prosinci rostly o 3,4 procentní body rychleji než inflace. Za celý loňský rok mzdy po odečtení cenového růstu stouply o desetinu procenta. Rozpor mezi propadem tržeb a růstem reálných mezd je podle analytiků předzvěstí negativního trendu, který se rýsuje pro letošní rok. "Vláda nasadila vysokou laťku tím, když zvýšila o 17 procent mzdové tarify ve státní sféře. Tomu se přizpůsobují kolektivní vyjednávání v podnicích. Nominální platy letos porostou o 8,5 až devět procent a inflace zůstane pod pěti procenty. Čtyřprocentní růst reálných platů si ale české podniky nemohou dovolit," varuje Pavel Sobíšek z Bank Austria Credianstalt.

Zdroj: MF Dnes 2.2. 1999