Starosvětský nádech moderní fasády

Lícové zdivo se jako jeden z nejstarších způsobů řešení pláště domu hojně uplatňuje i v současnosti

Když se totiž v 19. století projektovaly budovy s neomítnutým (tedy režným) cihelným zdivem, nešlo zas tak o estetickou hodnotu stavby jako spíše o úsporu nákladů. Mezi první navrhované budovy s lícovým zdivem totiž patřily činžovní domy pro rodiny dělníků z tehdejší průmyslové Anglie, při jejichž stavbě se dbalo na co nejnižší náklady - omítka byla považována za nadbytečný luxus. Až postupem času se začalo lícové zdivo aplikovat i na zmíněná venkovská sídla (a dále pak na městské luxusní rezidence), která zaujmou prudce elegantní kombinací zdiva a sněhobílých oken.

Tradice už nevyhovuje
Lícové zdivo láká i v dnešní době a jak bylo řečeno, sluší prvorepublikové vilce stejně dobře jako satelitnímu domku nebo moderní vile - při citlivém návrhu vyzní pozitivně snad kdekoliv. Navíc lícové zdivo je jako fasáda odolnější než nejčastěji používaná omítka. V poslední době se těší velké oblibě lícové zdivo na fasádě v kombinaci s dřevěným obkladem.
Tradiční způsob vyzdívání stěn z plných cihel, jejichž vnější vrstva se ponechá bez omítky, jak tomu bylo ve staré Anglii, vzhledem k nevyhovujícím tepelně technickým vlastnostem dnes použít nelze. Nosná konstrukce se proto vyzdívá pomocí běžných technologií (klasické cihelné bloky, Velox apod.) a finální pohledová vrstva z lícového zdiva se řeší jako zavěšená fasáda, oddělená od nosné konstrukce budovy vzduchovou mezerou, která může být v případě potřeby vyplněna tepelnou izolací. Kromě pálených cihel lze řešit fasádu z vápenocementových, popřípadě betonových cihel.
Stabilitu zavěšené fasády z lícového zdiva zajišťuje kotvicí systém (ocelové kolejnice a kotvy uchycené do svislé nosné konstrukce budovy), dimenzovaný podle vzdálenosti lícového zdiva od nosné konstrukce budovy (14-24 cm) a podle jeho zatížení na konzolu (3,5, 7 a 10,5 kN). Fasáda z lícových cihel se kotví po celé své výšce po asi 10-12 metrech. Kvůli teplotním změnám se ve fasádním zdivu navrhují svislé a vodorovné dilatační spáry. Je nutno připomenout, že předsazená fasáda není nosnou konstrukcí a tudíž na ní nesmí být zavěšovány další konstrukce (římsy, markýzy...). V takovém případě je třeba podobné prvky kotvit až do nosného zdiva.

Vyzdívání a spárování
Samotné vyzdívání lícového zdiva probíhá obdobně jako vyzdívání nosných stěn. Začíná se v rozích, které se vyzdívají s co největší přesností, poté se vyzdívá prostor mezi nimi. Pro celkové estetické vyznění stěny je důležitá kontinuální šířka spár, neboť její odchylky, byť minimální, se na výrazu budovy negativně projeví. Právě proto je vhodné vyzdít si cvičně první vrstvu nasucho a šířku spár pečlivě upravit. Přesnost spár se kontroluje ve svislém směru olovnicí, v horizontálním vodováhou. Po dokončení zdění před vytvrdnutím malty je vhodné proškrábnout spáry do hloubky 15-20 mm (kvůli dostatečnému prostoru pro spárovací maltu). Při vyzdívání lícového zdiva je nutné dbát na to, aby nebyla znečištěna lícová strana cihly. Výrobci zároveň doporučují odebírat cihly vždy z několika palet, čímž dosáhneme záměrné barevné nestejnosti cihel, což fasádu ozvláštní a ta pak působí více plasticky. Skuteční fajnšmekři mohou sáhnout po starých cihlách ze zdemolovaných domů, které ovšem musí být řádně očištěny. Dům obložený cihlami z "bouraček" pak získá zajímavou patinu, spárování je ovšem náročnější než u cihel nových.
Vlastní spárování probíhá po zatvrdnutí zdicí malty. Používá se speciální spárovací malta, která se nanáší nejprve do ložných spar, poté do spar styčných. Po zavadnutí se spára upravuje spárovací hmotou a zarovnává se buď s lícovou hranou cihly, nebo se vybírá do hloubky 3-5 mm. Vyhlazením spár do oblouku se zamezí nežádoucímu zachytávání vody a sněhu. Někteří výrobci nabízejí spárovací maltu, která umožňuje spárování zdiva okamžitě po vyzdění řady cihel, čímž odpadá technologická přestávka.
Pro zdění a spárování lícového zdiva platí obecně platná pravidla o vyzdívání, tedy že teplota by neměla být nižší než 5°C a konstrukce by měla být chráněná před povětrnostními vlivy, především před deštěm. Pokud toho nelze docílit, zdění musí být přerušeno.

Pásky nahradí cihly
Jako alternativu k předsazeným stěnám z lícového zdiva lze použít obložení stávající fasády obkladovými pásky, které vyvolávají dojem cihlové zdi (laickým okem je rozdíl mezi předezdívkou a obkladem pásky prakticky nepostřehnutelný). Pásky se lepí tmelem na očištěné, rovné zdivo (odchylka od rovinnosti maximálně 2 mm) natřené penetračním nátěrem. Po vytvrzení tmelu se provede mechanické očištění pásků a následné vyspárování. Stěny obložené pásky se často ošetřují bezbarvým silikonovým roztokem, který zvýší schopnost odpuzovat vodu. Výhodou pásků je menší pracnost při montáží než při vyzdívání zavěšené fasády, nevýhodou naopak to, že při jejich kladení nevzniká mezi nimi a nosnou konstrukcí vzduchová mezera, která zajišťuje lepší tepelně technické vlastnosti.