Nadprůměrně vysoké daně a odvody na pojištění, které v porovnání s jinými
zeměmi odvádějí čeští zaměstnanci ze svých výdělků, zvyšují podle odborníků počet lidí,
kteří jsou bez místa. Studie ekonomů i sociologů dokazují, že státy s vysokými odvody z
mezd se potýkají s výrazně vyšší nezaměstnaností než jiné, kde jsou tyto poplatky pro
státní pokladnu nižší. "Vysoké odvody zdražují práci a v konečném důsledku snižují
konkurenceschopnost podniků. Ty pak dávají práci méně lidem," uvádí sociolog Jiří
Večerník. Ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla však přišel už loni s návrhem
zvýšit sociální pojištění o další 2,4 procenta. "Vede mě k tomu stále se prohlubující
schodek na důchodovém účtu. A nemyslím si, že by se toto zvýšení pojištění podepsalo na
rostoucí nezaměstnanosti," uvedl Špidla. Snaha o založení fondu, z něhož by byli vypláceni
zaměstnanci zkrachovalých firem, by pak zvýšila odvody ještě o 0,7 procenta. Odvody ze
mzdy přitom již nyní dosahují 47,5 procenta hrubé mzdy. "Snaha ministerstva práce se
může nepříznivě podepsat na dalším růstu nezaměstnanosti," upozorňuje například studie
společnosti Patria Finance. Ředitel Výzkumného ústavu práce Martin Mácha k tomu říká:
"Ve chvíli, kdy je ekonomika v těžké krizi jako u nás, by hospodářství prospělo zmírnění
odvodů." Ve stejném duchu hovoří i Patria Finance, která kritizuje ministerstvo práce za
to, že za jeden z kroků vedoucích ke zbrzdění nezaměstnanosti nezvolilo právě snížení
odvodů z mezd. "Tuto cestu zvolily například Spojené státy. Opačně jde Francie. Ta má
taky proti USA více než dvojnásobnou nezaměstnanost," uvedl ekonom Patria Finance
Ondřej Schneider. "Vláda vydává velké sumy na nejrůznější veřejně prospěšná a
dotovaná pracovní místa, a snaží se tak nezaměstnanost zmírnit," popisuje francouzský
model Marie Viniegra, která se zabývá sociální politikou na ambasádě v Paříži. Podobnou
cestou jde například i Finsko, kde se nezaměstnanost točí kolem 11 procent. Ekonomové
se shodují, že právě kvůli vysokým odvodům z mezd se v řadě zemí západní Evropy
nepodařilo i přes několikaletý hospodářský růst stlačit nezaměstnanost na nižší hodnoty.
Studie Sociologického ústavu Akademie věd k tomu říká: "Rostoucí nákladnost sociálních
systémů patrná v západní Evropě již od sedmdesátých let vede k názoru, že sociální stát
postupně degeneruje v mechanismus, který odvádí lidi z práce.
Zdroj: MF Dnes 19.3. 1999