Úrokové sazby ve dvanácti zemích Evropy se
včera vydaly směrem dolů. Již v poledne je snížila Bank of England a v podvečer se k ní
přidala i Evropská centrální banka. Bankovní rada České národní banky je naopak
ponechala beze změny. Evropští bankéři rozhodli o snížení takzvané refinanční sazby o půl
bodu na 2,50 procenta. Od strážkyně evropské měny si ostatní peněžní ústavy mohou
nově půjčit za úrok 3,5 procenta, což je o jedno procento levněji než dosud. Naopak za
vklad v euru u ní obdrží pouze 1,5 procenta proti původním dvěma. Evropská centrální
banka, která je odpovědná za měnovou politiku v jedenácti zemích Eurozóny, byla pod
velkým tlakem vlád i firem, které požadovaly levnější peníze k podpoře hospodářského
růstu v těchto státech. "Jde o těžké rozhodnutí," míní analytik Dresdner Bank Alexander
Kockerbeck. "Snížení sazeb pomůže ekonomickému růstu, ale zároveň více oslabí euro,"
dodává. Guvernér francouzské centrální banky a člen evropské bankovní rady
Jean-Claude Trichet pro agenturu France Presse potvrdil, že hodnotu eura je nutné brát
při rozhodování pečlivě v úvahu. "Nyní se dostalo na úroveň, kdy je velmi důležité ukázat
naši ostražitost," řekl. Sazby se však snižovaly i mimo Eurozónubritská centrální banka
Bank of England ulevila ekonomice a snížila svou krátkodobou sazbu o čtvrt procenta na
5,25 procenta. Od loňského října, kdy tato sazba dosahovala 7,50 procenta, tak jde již o
šesté snížení v řadě. Nižší sazby v Eurozóně i v dalších evropských zemích tak zvyšují
přitažlivost tuzemska pro investory. Tím, že
ČNB úroky nezměnila, vzrostl rozdíl mezi
Českou republikou a ostatními zeměmi, čímž se vytváří prostor pro posilování koruny, a
tím i pro tlak na ČNB, aby své klíčové úroky snížila. Ta však již několikrát prohlásila, že
kurs koruny pro ni není jediným faktorem- za důležitý pokládá především vývoj inflace.
zdroj: MF Dnes 9.4. 1999