Evropská banka bude na partnery přísnější

Evropská banka pro obnovu a rozvoj, jejíž rada guvernérů dnes zahajuje výroční zasedání v Londýně, rozhodně nemá důvod ke spokojenosti. Loni na svých finančních operacích v postkomunistických zemích, včetně bývalého SSSR, poprvé během osmileté existence prodělala. Její čistou ztrátu 261,2 milionu eur způsobila hlavně finanční krize v Rusku, podílejícím se na úvěrovém portfoliu banky skoro čtvrtinou. Vlivem ruské krize se však znehodnotila aktiva banky i v jiných zemích, a tak musela loni urychleně vytvořit rezervy 553 milionů eur na krytí budoucích ztrát ze špatných půjček. "Dobrý bankéř se pozná podle toho, umí-li říci v pravý čas ne," rád nyní připomíná prezident EBRD Horst Koehler, který do nejvyššího křesla usedl loni 1. září, tedy v době, kdy Rusko uchystalo sobě i cizím investorům ledovou finanční lázeň. Nové vedení EBRD se nikterak netají, že hodlá vůči věřitelům přitvrdit, a předloží proto na zasedání novou strategii. "Nelze efektivně investovat do jednotlivých projektů, dokud příslušná země nedosáhne makroekonomické stability, nevytvoří rozumný právní a regulační rámec," prohlásil v sobotu na podnikatelské konferenci první viceprezident banky Charles Frank. Zopakoval tak hlavní tezi, k níž vedení Evropské banky dospělo letos v únoru na svém výjezdním zasedání v anglickém Sussexu. Změna strategie, kterou banka předestře v desetistránkovém dokumentu, by však podle londýnských finančníků neměla spočívat v tom, že banka začne couvat z nejproblémovějších zemí a dá přednost zemím, jež označuje jako "reformně pokročilé". "Zůstaneme investory i v ekonomicky nejslabších zemích, ale budeme tam mnohem opatrnější," uvedl Frank, "nechtějte, aby se o nás říkalo, že jsme jen bankou zemí ucházejících se o vstup do Evropské unie." Evropská banka, angažující se ve 24 postkomunistických zemích, tam podle svých nejvyšších činitelů hodlá také ve spolupráci s dalšími mezinárodními institucemi, například měnovým fondem, rázněji ovlivňovat ekonomické prostředí. To se týká zejména rychlosti privatizace, ale i ochrany práv menšinových akcionářů či liberalizace cen energií. Pro příklad ostřejšího postupu Evropské banky ostatně netřeba chodit daleko. Není totiž v Londýně tajemstvím, že banka nedávno zapráskala bičem v České spořitelně, kde loni v létě za dvanáctiprocentní podíl zaplatila přibližně 75 milionů dolarů. Proslýchá se, že když u ní vicepremiér Pavel Mertlík na počátku března sondoval, zda by spořitelně finančně nepomohla, tvrdě narazil. "Nejdřív musíte pohnout s dlouho odkládanou privatizací," zněla přibližně odpověď šéfa EBRD Koehlera.

Zdroj: MF Dnes 19.4. 1999