Auto v garáži se za vlády sociální demokracie možná brzy stane
přítěží, kvůli níž budou lidé muset odvádět do státní kasy víc peněz než dnes. Právě z
jejich peněženek totiž chce ministerstvo dopravy čerpat peníze pro vznikající Fond
dopravy, z něhož by se od příštího roku mělo platit za všechny dopravní stavby v zemi, a
to včetně železnic či vodních cest. V úvodu věcného záměru zákona o Fondu dopravy,
který již prošel vládou, stojí: "Protože stupeň zaostávání dopravy vyžaduje mnohem více
prostředků, předpokládáme dodatečné účelové zpoplatnění silniční dopravy, zejména
individuální." Totéž se říká i v hospodářské strategii vlády, což je materiál, který chce
vicepremiér Pavel Mertlík předložit Evropské komisi. "Ke zvýšení daňového zatížení
silniční dopravy v určité podobě nutně dojde," píše se v kapitole o dopravní politice s
podtitulkem "chybí peníze". Ministerstvo dopravy chce do Fondu dopravy přesunout ze
státního rozpočtu přes dvacet miliard korun, které na dopravu směřují už nyní. Jde o část
výnosu z daně na benzin, z dálničních známek nebo ze silniční daně. Jak ovšem získat od
motoristů ještě něco navíc? Náměstek ministra dopravy Jaroslav Vrána ukazuje na
příklady ze Západu. "Evropská unie má stanovenu minimální sazbu daně z benzinu, dále se
tam například vybírá daň z vozidla," říká Vrána. V unii se za litr naturalu platí na spotřební
dani minimálně 10,80 koruny, tedy o korunu více než v tuzemsku. O dani z vozidla, což by
byl poplatek za každé přihlášené auto po vzoru daně z nemovitostí, hovoří i Mertlíkův text
a nyní při hledání zdrojů pro Fond dopravy se k této myšlence vracejí i úředníci
ministerstva dopravy. Náměstek ministra financí pro daně Miroslav Hejnák k tomu říká:
"Samozřejmě, že jsem o dani z vozidel slyšel. Každé ministerstvo by se rádo vyhnulo
každoročním dohadům při rozdělování rozpočtových příjmů a zajistilo si zdroje, které by
putovaly přímo do jeho pokladny. Daň z vozidel by takový účel splnila." Jedním dechem
však dodává, že obavy motoristů jsou zatím předčasné. "V tuto chvíli jde jen o představy
jednoho ministerstva, o jedno z desítek řešení," tvrdí Hejnák. Proto je podle něho zatím
předčasné zabývat se otázkou, kolik by řidič za své vozidlo státu platil. S daní z vozidel
mají zkušenosti v zahraničí. "Kdysi taková daň v Rakousku existovala, ale jen
krátkodobě. Tehdy se používala na rekonstrukci dálnic," říká Josef Pöschl z Vídeňského
institutu srovnávacích studií. Zdanění automobilistů není cizí ani liberálním ekonomům.
"Nejspravedlivější by samozřejmě bylo vybírat mýtné, protože pak by za dálnici platili ti,
kteří ji skutečně používají. Ale pokud politici nemají k takovému řešení chuť, proti zdanění
motoristů nelze nic namítat. Bez nových peněz se dálnice nepostaví, a od koho jiného
vybírat než od těch, kdo po silnicích jezdí," dodává Ondřej Schneider z Patria Finance.
Zdroj: MF Dnes 16.4. 1999